Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Při tvorbě inscenace Tři zlaté vlasy děda Vševěda oslovil Josef Krofta ke spolupráci Ivu Peřinovou, legendární dramatičku neodmyslitelně spjatou s Naivním divadlem Liberec. Zároveň došlo v tehdejším nastavení Draku k neobvyklému prohození tvůrčích dvojic, kdy Jakub Krofta připravoval s Petrem Matáskem inscenaci Ledová nevěsta a Josef Krofta naopak Tři zlaté vlasy vymýšlel s Markem Zákosteleckým. S ním pak ještě vytvořil celou řadu dalších inscenací, zejména po odchodu Petra Matáska, kdy v divadle zůstal už jen jeden stálý scénograf. Marek Zákostelecký v rozhovoru se Zorou Vondráčkovou pro divadelní ročenku vzpomínal na přípravu inscenace takto:
“V rámci příprav jsem dělal asi čtyři modely, poslední byl v měřítku 1:2, protože se muselo vyzkoušet, co projekce dokážou…Režisér přišel s tím, že by inscenace měla vypadat jako filmy od Méliése. Nejlepší nám připadalo použít kulisy z rodinných loutkových divadel. V tom nám hodně vyšlo vstříc chrudimské muzeum loutek. Kulisy se vyfotily a udělaly se z nich koláže, které se promítaly.”

Inscenace byla nominována na Cenu Alfréda Radoka 1998 a na tu též cenu byl nominován i Marek Zákostelecký za její scénografii. Zároveň obdržela cenu Erik pro nejinspirativnější loutkářskou inscenaci roku.