Antigona
Toto není námět latinskoamerické telenovely ani nekonečného seriálu z periferie velkoměsta, ale osud mladé hrdinky jedné staré antické tragédie: Její otec zavraždil svého otce, jejího dědečka, a spal se svojí matkou. A zároveň teda i její matkou. A tím pádem taky babičkou. Její bratři se zabijí navzájem a jednoho z těch bratrů nedovolí pohřbít její budoucí tchán. A taky teda bratr její matky. Nebo babičky. Jak se to vezme. A ani se sestrou to nemá úplně jednoduché. Nebo sestra s ní? Těžko říct…Oidipovský komplex, Psýché, Erós. Jenom ten Xanax není slovo z řečtiny, klidně by ale mohl být. Každopádně dokráčet s takovou náloží na zádech až na samý práh dospělosti se zdá spíš jako Pyrrhovo vítězství. Čím si to vůbec zasloužila? Proč se nemohla narodit do nějaké normální rodiny? Je vůbec nějaká rodina normální?
Naše hrdinka by ráda konečně vzala svůj osud do vlastních rukou. Je ale postavena před absurdní zákaz, který oživuje všechny stíny rodinné minulosti. Jenže proč by zrovna ona měla nést tíhu křivd a provinění, kterých se dopustil někdo jiný? Zdá se, že aby se dalo vůbec normálně žít, nezbývá jí než nejdřív zásadně přehodnotit svůj vztah k autoritám, k rodičům, k blízkým, ke světu a nakonec i k sobě samé.
Autorské zpracování antického mýtu opírající se o motivy Sofoklovy tragédie je po divadelní road-movie Cesta v pořadí druhou z nového cyklu inscenací Divadla Drak určených dospívajícímu publiku. Inscenace je realizována v koprodukci s Městskými divadly pražskými.
Napsali o nás:
„V ‚divadle na divadle’ Drak opět dokazuje svou devízu největší: vysoký standard kolektivní herecké i muzikantské univerzálnosti, schopnost okamžité animace, cit pro načasování a smysl pro gag. Poučná inscenace potlačených gest, velkých emocí, skutečného ohně a páry ze sauny o zodpovědnosti za sebe i rodinu, v níž se člověk ocitá, aniž by se ho někdo ptal, má velkou šanci svou diváckou adresu zasáhnout a rozžehnout zájem jak o antiku, tak o divadelní imaginaci. Přál bych to jí i Draku.“ Antigona má šanci citlivé diváctvo strhnout, Petr Mareček, MF DNES, 21.05.2022 | hodnocení 75%
Huckleberry Finn
Huckleberry Finn je mladý chlapec, který se vymyká. Chtělo by se říct, že má problém se přizpůsobit svému okolí, ale to by nebyla tak docela pravda. On se o to totiž ani nijak nesnaží. Jde svou vlastní cestou, někdy se spálí, někdy z ní sejde, lituje ale jen málokdy. Jednoho dne pak shoda různých okolností spojí jeho osud s osudem uprchlého otroka Jima a tato nepravděpodobná dvojice se vydává na společnou plavbu po Mississippi. Plavbu, která je jedním velkým obrazem útěku za svobodou. Jak se ale ukáže, stát se svobodným neznamená jen zbavit se útlaku a ústrků, ale možná taky vlastních předsudků.
Autorská inscenace opírající se o motivy slavného románu Marka Twaina, který je považovaný za jeden ze zakladatelských titulů tradice velkých amerických románů. Inscenace tematicky navazuje na dva předchozí tituly od téhož inscenačního týmu, Bílého tesáka a Cestu, a tvoří s nimi ucelenou trilogii dobrodružných příběhů o svobodě inspirovaných velkými díly americké literatury.
Ocenění a nominace
Dominik Linka získal za svůj herecký výkon širší nominaci na Cenu Thálie 2023 v kategorii Loutkové divadlo.
Napsali o nás:
„Herecky exceluje Dominik Linka. V inscenaci dostal zasloužený prostor a jeho postava Huckleberryho Finna je dramaturgicky promyšlená a režijně dobře vedená. Divák mu uvěří dětskou naivitu a poslušnost, vztek, nezadržitelnou agresivitu i strach, který je místy zcela konkrétní, jindy naopak jen nejasně tušený, a dokonce i romantické zasnění či vnitřní zmatek. (…) Herecké nasazení v průběhu představení přímo koresponduje s nasazením, zápalem i tesknotou, kterými ve svém příběhu prochází hlavní hrdina.“
„Divadelně, a především společensky je cenné to, že Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček spolu se svými kolegy dokážou mladé publikum oslovit a ukázat mu, že individuální vnitřní chaos a boj není v lidské společnosti nic ojedinělého. Přímo souvisí s možností volby, je tedy součástí svobodného života a dává člověku příležitost se vyvíjet.“
Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník
Věděli jste, že československé loutkářství je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO? Je to tak! Českým a slovenským loutkářům, stejně jako jejich věrným divákům, se tak dostalo celosvětového uznání, čímž bylo završeno letité úsilí generací našich předchůdců. Současní čeští a slovenští loutkáři se proto nyní sešli, aby spojili všechny své síly, veškerý svůj um i to nejlepší ze svých tradic a tento významný úspěch společně oslavili. A jak jinak oslavit československou loutkářskou tradici, než premiérou zbrusu nové, přitom zcela tradiční a hlavně dokonale československé loutkové hry, neboli kusu?
Prohledali jsme proto fundusy, archivy i muzea na obou březích řeky Moravy, uspořádali veřejné sbírky a výsledek všeho toho snažení nyní představujeme Vám. Nuže, dámy a pánové, zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí tradiční československou loutkovou hru: Kašpárek a zbojník!
Třicetileté výročí rozpadu Československa nabízí jedinečnou příležitost divadelně reflektovat mimořádný fenomén, jímž je ojedinělá blízkost dvou národů, které na 75 let spojily svůj historický vývoj a která nejspíš nemá ve světě obdoby. Jak ji ale vnímáme dnes? A jak ji dnes v obou zemích vnímá dětský divák, pro nějž je soužití ve společném státě již jen kapitolou v učebnici dějepisu? Po těchto otázkách chceme pátrat prostřednictvím autorské česko-slovenské inscenace, která na půdorysu původního příběhu ohledává různé podoby současného vztahu mezi Čechy a Slováky. Jeho politický rámec zmizel, společné televizní programy jsou také pryč, co tedy jako pojítko zbývá? Několik účtů youtuberů, kteří jsou populární tam i tam? Zdá se, že je toho přece jen víc…
Ocenění a nominace
Cena Českého střediska UNIMA Erik za nejinspirativnější inscenaci sezóny 2022/23.
Cena Divadelních novin 2023 v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséry Jakuba Vašíčka a Šimona Spišáka.
Hlavní cena poroty na 14. ročníku festivalu Spectaculo Interesse.
Napsali o nás
„Inscenace potvrdila, že řemeslně dobře udělané divadlo může dopadnout výborně, i když vlastně nepřijde s ničím převratným nebo zásadním. (…) Nabídne takovou spoustu drobných nápadů a legrácek, ať už „laskavě‑ironicky‑národnostních“ nebo ryze loutkářských, že spolehlivě vydají na poctivou hodinku výborné československé zábavy.” Vladimír Mikulka, 26.6.2023, nadivadlo.blogspot.com
„Bratislavské bábkové divadlo a Divadlo Drak zrealizovali spoločný projekt, ktorý so sebou nesie množstvo náročnej produkčnej práce. Na tému zareagovali s úprimnosťou, humorom a názorom. A to je prínosnejšie a pre uvažovanie o našej identite podstatne podnetnejšie ako oficiózne galaprogramy.“ Lenka Dzadíková, 1-2023 LOUTKÁŘ
„Vrcholně sebeironická inscenace vůbec není zastaralá, ale naopak odvážně vrství stále rezonující česko-slovenská klišé, směle se vydávajíc za hranu korektnosti. Za mě zatím loutkový vrchol festivalu.”Kateřina Kykalová, divadelni-noviny.cz, Rituální Regiony (No. 5)
Válka světů
Herbert George Wells napsal svůj román Válka světů již v roce 1898. Přesto jej francouzský list Le Monde zařadil na svůj seznam 100 nejdůležitějších knih 20. století (jedná se tak o vůbec nejstarší dílo na seznamu). Což jen dokládá význam tohoto románu, který ovlivnil podobu vědecko-fantastické literatury na celé dekády dopředu, inspiroval řadu dalších tvůrců a oslovil několik generací čtenářů na celém světě. Wellsův dramatický příběh o invazi Marťanů se dočkal také řady filmových a televizních zpracování v čele s hollywoodským trhákem z roku 2005 v režii Stevena Spielberga.
Nejslavnější a také nejkontroverznější adaptace románu však nevznikla ani pro televizi, ani pro filmové plátno, nýbrž pro rozhlas. Na svědomí ji měl autorův téměř jmenovec – režisér Orson Welles. Ten pro americkou stanici CBS připravil rozhlasovou inscenaci odvysílanou 30. října 1938, což je zároveň den, který je v samotné knize uváděn jako den počátku invaze. Tato skutečnost spolu se sugestivním Wellesovým zpracováním, které bylo celé stylizováno do podoby živého zpravodajství z invaze (sám režisér v něm účinkoval v roli fiktivního reportéra), vedla k tomu, že mezi posluchači na řadě míst USA vznikla panika, protože uvěřili, že k invazi skutečně právě dochází.
Wellesovi tato rozhlasová inscenace přinesla jak řadu potíží s úřady, tak celosvětový věhlas a popularitu. Jednalo se o první zpracování fenoménu moci nově vznikajících masových médií, jejich schopnosti vytvářet klamné sugestivní obrazy, manipulovat realitu a ovlivňovat jednání a smýšlení velkých skupin obyvatel. Tedy fenoménu, který je nám dnes po téměř sto letech na jednu stranu již více než dobře známý, vůči kterému se ovšem na druhou stranu s rozvojem sociálních sítí či umělé inteligence zdáme jako společnost čím dál bezbrannější.
Pojďte s námi prozkoumat svět, v němž už skoro není možné odlišit fikci od reality. Svět, ve kterém nic nemusí být tak, jak se zdá. Náš svět.
Napsali o nás:
„Co pamatuju, hradecké Divadlo Drak ve svých vrcholných momentech dokázalo do hodiny vtěsnat – metaforicky – celý vesmír, aniž by se vzdalo samozřejmého hračičkářství a výsostného umění překvapovat všechny divácké adresy. K vrcholným momentům patří i novinka, jež měla v sobotu premiéru: strhující mnohovrstevnatá Válka světů.”
Petr Mareček, MF DNES, 13.5.2024
„Na drakovské inscenaci je sympatické, že se dotýká docela podstatných otázek, přitom se ale netváří karatelsky ani kazatelsky, spíš popostrkuje publikum k tomu, aby si věc přebralo samo.”
Vladimír Mikulka, 22.6.2024, nadivadlo.cz
R.U.R. 2.0
Co by se stalo, kdyby se podařilo zcela nahradit lidskou práci stroji? Jak by se to podepsalo na člověku samotném? Co by z jeho lidství vlastně zbylo? Neztratilo by tím lidstvo jeden ze základních smyslů své existence?
Cesta
Inscenace o větru ve vlasech. Hudebně-divadelní jam session inspirovaná fenoménem iniciační cesty procházejícím historií americké literatury od Marka Twaina, přes Jacka Londona, Jacka Kerouaca až ke Cormacu McCarthymu.
Náš hrdina (pojmenovali jsme ho Jack na upomínku dvojice tuláků-litérátů London-Kerouac) je student literatury, který má ale teoretizujícího a od reality i tvorby odtrženého studia po krk. A stejně tak spořádaného života ve městě a výhledu na nalajnovaný život v duchu amerického snu. Tak se této přítomnosti a budoucnosti rozhodne utéct, sbalí se a vydá se na stop. U krajnice potkává svůj protiklad, Hucka (na upomínku Huckleberryho Finna, prvního slavného vagabunda americké literatury) tuláka bez domova, bez závazků, bez plánů. Jako třetí do party pak k nim ještě přibude Carolyne, která na cestu utekla před svým snoubencem a blížící se svatbou. Ti tři se tedy vydávají na cestu a za její cíl si volí San Francisco – nejzápadnější výspu a město s pověstí svobodného ráje. Ale o cíl tu zase tak moc nejde. Důležitější je cesta samotná a její smysl nespočívá v cíli, nýbrž v pohybu.
Ocenění a nominace:
Širší nominace na Cenu Thálie v kategorii Loutkové divadlo pro představitele hlavní role Dominika Linku. Porota ocenila jak „v kontrastu k poněkud drsně vyhlížejícímu zevnějšku herec poodhaluje křehké stránky melancholického hrdiny, který se učí poznávat hodnotu svobody.“
Napsali o nás:
“Navýsost hravá a herecky i muzikantsky znamenitá je Cesta, nová inscenace režiséra Jakuba Vašíčka a dramaturga Tomáše Jarkovského, jíž královéhradecké Divadlo Drak ve svém studiu cílí na náctileté. A cílí na ně s americkou literaturou, muzikou i jazzovou poezií beat generation.” “Sílu některých obrazů na scéně Kamila Bělohlávka, kde diváci sedí proti sobě, se nesluší prozrazovat a ani kouzlo překvapivých hudebních motivů Daniela Čámského. Cestu lze jen doporučit, a to nejen školám. Je sice zbožným přáním, aby hra zažehla u studentů zájem o četbu amerických klasiků 50. a 60. let, avšak určitě citlivé duše strhne k tomu, že nestačí zažít a užít, ale hlavně prožít. Každý moment a nést za to následky.” Petr Mareček, MF DNES, 30.11.2019 | hodnocení 80%
„Je to kousek pěnivý jak sekt, a zároveň chvílemi čpící jak zvětralé pivo. Jarkovský s Vašíčkem ve spolupráci se skvělými muzikanty dokážou správně dávkovat situace (…) Baví to i interaktivitou, ale i tou svobodnou hravou atmosférou a následným smutkem, když se po eufórii najednou ukáže odvrácená strana tuláctví. A ještě něco – Jazmina Piktorová je doslova ztělesněním ženskosti, a krásně zpívá. Jo, viděla jsem podruhé a šla bych zas.” Jana Soprová, Zpravodaj 69. Loutkářská Chrudim
Bílý tesák
Daleko na severu za časů zlaté horečky, v nehostinném místě a v drsné době, vyrůstá ze štěněte v dospělou šelmu Bílý tesák, kříženec psa a vlka. Od přírody má do vínku nadělenou divokost a nespoutanost, osud mu však staví do cesty překážky, které znamenají pro jeho svobodomyslnou povahu těžké zkoušky. Jak v nich obstojí? Podaří se mu neztratit na své cestě sama sebe? Inscenace na motivy slavného románu Jacka Londona pracuje s principy tzv. live cinema, tedy snímání dění na jevišti kamerou, které je živě přenášeno na plátno.
Ocenění a nominace
Cena Thálie pro Milana Hajna za herecký výkon v inscenaci „Bílý tesák” v kategorii Alternativní a loutkové divadlo. Cena ERIK 2018 za nejinspirativnější představení sezóny. Cena festivalu Skupova Plzeň za koncept inscenace Tomáši Jarkovskému, Jakubu Vašíčkovi a Antonínu Šilarovi. Nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséra Jakuba Vašíčka.
Inscenace získala hlavní cenu poroty na Festivalu Radosti 2023 za brilantní koncepci a její řemeslně skvělé provedení v kombinaci s neodolatelným humorem a živou hudbou.
Poslední trik Georgese Mélièse
„Byl předurčen zdědit po otci obchod s obuví, ale místo toho si odmala rád kreslí. V Londýně uvidí kouzelnické vystoupení a je jím natolik fascinován, že se sám stane kouzelníkem. Koupí vlastní divadlo, které má stále vyprodané, protože nechává zmizet ženy a promění je v motýly… Pak se účastní prvního promítání bratří Lumiérů. Stane se geniálním filmovým tvůrcem, který vytvoří první filmový ateliér na světě.“ Georges Méliès (1861 – 1938), francouzský filmový režisér a významný průkopník kinematografie. Inscenace inspirovaná pozoruhodným životním příběhem a dílem průkopníka kinematografie Georgese Mélièsse zve diváky do lákavého prostředí kouzelníků, triků a magie. Na Mélièsův svět plný bezbřehé imaginace je dokonce i smrt krátká, neboť celuloid, iluze a fantazie jsou zbraně, které snad mohou i Zubatou porazit…Nebo ne?
To se dozvíme na konci cesty fascinujícím životním příběhem největšího filmového kouzelníka všech dob. Jako tvůrce představení se v Divadle Drak poprvé představil režisér Jiří Havelka. Ten patří k nejtalentovanějším režisérům současné české divadelní scény. Jeho inscenace získaly řadu ocenění, v minulosti režíroval např. v Divadle Ypsilon, Divadle Archa, v Dejvickém divadle nebo Hadivadle. Je také hercem a spoluautorem přestavení známého Divadla VOSTO5. V roce 2007 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku.
Ocenění a nominace:
Cena ERIK za nejlepší loutkářskou inscenaci sezóny.