Tik Tak Tik Tak

Pojem času používáme takřka bez ustání. Naříkáme si, že se nám ho nedostává, že moc letí, nebo se naopak vleče, přepočítáváme ho na sekundy, na minuty, ale také třeba na peníze. Vnímání času je individuální záležitost závisející na povaze, věku či prostě jen momentálním rozpoložení. Například malé děti vnímají čas docela určitě jinak než dospělí už proto, že neznají hodiny. Sekunda, minuta, hodina, měsíc, neřkuli rok jsou pro ně abstraktními pojmy, pod nimiž si nedokážou nic představit, neboť se nijak neodrážejí v jejich dosavadní zkušenosti. Ale i my dospělí na vlastní kůži zažíváme, že není minuta jako minuta. Že když na to přijde, umí taková minuta trvat k neuvěření dlouho, nebo se naopak smrsknout v pouhý okamžik.

Zbývá však jedna zásadní otázka: Co to ten čas vůbec je? My ji pochopitelně nezodpovíme. Zato vás ale zveme ke groteskní hře s tímto tajuplným fenoménem. Divadlo se totiž k jeho zkoumání báječně hodí, protože v divadle si na čas téměř můžete sáhnout…

Jak postavit drama

Pan Aristoteles se právě chystá k náročnému výzkumu dramatického básnictví, který má být základem první teorie dramatu na světě. Svůj nový spis by mohl nazvat třeba… třeba Poetika. Výzkum je to ale velmi náročný a Aristoteles nutně potřebuje asistenty…

Pomocí metod dramatické výchovy přivede program žáky do prostředí antického Řecka, kde se nejen osobně setkají s filozofem Aristotelem, ale budou se moci také zúčastnit práce na jeho Poetice. Na základě dalších zajímavých setkání a zábavných úkolů budou potom moci žáci sledovat další osudy tohoto spisu, aby si nakonec uvědomili, že Aristotelův odkaz je mnohem živější, než se na první pohled zdá.

Program doplňuje znalosti žáků z oboru divadla a dramatu, na které v běžné školní výuce mnohdy nezbývá čas. Vede žáky k vnímání výstavby dramatu a jejího podílu na vyznění díla. Seznamuje žáky se základní terminologií teorie dramatu, velkou pozornost věnuje zejména pěti fázím výstavby klasického dramatu a termínu katarze. Žáci se seznámí s postavou antického filosofa Aristotela a dalšími teoretiky dramatu, nahlédnou do Aristotelovy Poetiky a uvědomí si zásadní vliv spisu na evropskou dramatiku a literaturu mnoha staletí.

Na RVP ZV, RVP G navazuje program zvláště ve vzdělávacích oblastech Jazyk a Jazyková komunikace (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost (Dějepis) a Umění a kultura (doplňkový obor Dramatická výchova / Umělecká tvorba a komunikace). Díky specifické metodice dramatické výchovy se program podílí na rozvoji většiny klíčových kompetencí, zejména však Kompetencí k učení, k řešení problémů a Komunikativních kompetencí.

Program lze kombinovat s komentovanou prohlídkou muzea loutek, návštěvou divadelního představení Divadla Drak (vhodné je zejména spojení s inscenací Ikaros) nebo s účastí na některém z nabízených workshopů.

 

Vítání občánků

Tradiční rituál, ve kterém jsou nově narození občánci slavnostně uvedeni do života ve společnosti našeho města. Přivítají je herci Divadla Drak spolu ze zástupcem města a kromě domovského listu a pamětní medaile jim předají také jejich první – čestnou – vstupenku do našeho divadla. Kapacita sálu je dostatečná, a proto krom miminek a jejich rodičů srdečně zveme i sourozence, babičky, dědečky, prababičky, pradědečky, strýčky, tetičky i další, kteří by si tuhle výjimečnou událost neměli nechat ujít!

Vítání probíhá v blocích se začátkem v celou hodinu dle času uvedeného na pozvánce.

 

Makový mužíček

Byla jednou jedna babička, a ta byla tak chudá, že neměla nic než malou chaloupku a v ní dědečka.  A byl také dědeček, který zase neměl nic než chaloupku a babičku. Přestože toho měli tak málo, žili si docela spokojeně. Až jednou si takhle domů donesli makové zrníčko…

Příběh se odehrává na nočním stolku v pokojíčku malé holčičky, která podobně jako spoustu jiných dětí nemůže večer usnout. Naštěstí je tu pro podobné případy Útvar rychlého uspávání, který se spouští z lustrů či vylézá ze šuplíků, aby zastoupil únavou přemožené rodiče. A selže-li i on, pak musí na makovici přiletět odborník z největších, Makový mužíček. Ten sebou přináší modrý soumrak, klidný spánek a konejšivé sny.

Labyrint světa a ráj srdce

Labyrint světa a ráj srdce J. A. Komenského, stěžejní filozofické dílo českého humanismu, je i po dlouhých staletích podobenstvím překvapivě aktuálním. Poutník, který se vydává do světa, aby jej poznal a našel v něm své místo, jako by popisoval naši každodenní zkušenost.

V Komenského podobenství Labyrintu světa a ráje srdce se na pět týdnů promění celá budova Divadla Drak a přilehlého Labyrintu. Diváci se v tomto imaginativním světě budu moci svobodně pohybovat a stejně jako poutník na vlastí kůži poznávat a zažívat rozličné stavy a řády, hrad Fortuny a snad i Ráj srdce. Každý bude moci zvolit vlastní jedinečnou cestu Labyrintem se všemi jeho lákadly, pastmi, slepými uličkami i tajnými poklady. Inscenace spojí Komenského myšlenky s rysy naší současnosti. Mladým divákům tak nabídne nepřikrášlený pohled na dnešní svět dospělých, varuje je před jeho nástrahami, pomůže jim dívat se a vidět, rozpoznávat falešná znamení a nepřehlížet ta pravá.

Výjimečný interaktivní divadelní projekt Labyrint světa a ráj srdce spojuje divadlo, výtvarnou instalaci, výstavu a společenskou hru. Je určen především dospívajícím dětem, které jsou ve věku, kdy vydávání se na pouť světem, hledání uplatnění a místa ve společnosti, stojí poprvé před nimi jako velká otázka a důležité životní rozhodnutí, které může ovlivnit jejich další vývoj a směřování.

Zcela unikátní inscenaci bude možné navštívit pouze po dobu pěti týdnů od 21. 3. do 17. 4. 2015.

Podrobnosti o inscenaci, fotky a videa, audio prohlídku Hradcem Králové, kterou vytvořili studenti UHK i možnost poslat nám reakci, podněty, názory či sdílet své dojmy – to vše najdete na blogu www.labyrintsvetaarjsrdce.net 

Blátem po hlavě

V hospodě U Bryndáčků se za parného odpoledne, zrovna na syrečkové pondělí, sejde několik vesničanů, mrtvý kůň a sudičky, aby si společně či každý zvlášť lili na hlavu pivo. Hlad zahánějí syrečky a buřty, před horkem se schovávají do lednice, ale hlavně se snaží neztrácet hlavu. Což není zrovna snadné.

Unikátní loutková inscenace pro dospělé publikum kombinuje tradici české loutkářské profese s absurdním humorem. Pomocí prostředků klasického jarmarečního divadla zachycuje groteskní rozměr dnešní reality.  Inscenace hry Richarda Balouse vzniká v koprodukci s pražským prostorem La Fabrika. Ve spolupráci s režisérem Jiřím Havelkou  a scénografem Markem Zákosteleckým se na ní podílí kolektiv Divadla Drak v čele s  Václavem Poulem a Janem Popelou.

Hrůza v Brně

Čtou herci Divadla Drak a přátelé.

Medová královna

Dědeček včelař pošle svou malou vnučku do úlu pro med. To ale není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na cestě k sladkému pokladu je třeba překonat řadu překážek, naučit se pokoře a trpělivosti. Vnučka se postupně dozvídá, kde se takový med vůbec bere a jak jej získat. Dědeček jí pomáhá překonat strach a učí ji mluvit se včelami jejich řečí tak, aby si získala jejich náklonnost a snad i přátelství. Díky jeho moudrým radám, vlastní odvaze a pomoci jedné ztracené včely v nesnázích nakonec děvčátko přece jen pozná tajemství úlu, získá důvěru včelí královny a stane se dobrou včelařkou.

Fenomén Drak – Jan Borna

Komponovaný večer významných momentů, témat a osobností historie Divadla DRAK, tentokrát s divadelním režisérem, autorem, pedagogem, básníkem Janem Bornou.

Jan Borna absolvoval obor Teorie kultury na FF UK (1983) a režii na DAMU (1988). Byl členem Volného spojení režisérů (1987-1990), režíroval v brněnském HaDivadle (1985-1986), loutkovém divadle DRAK (1989-1992), Realistickém divadle v Praze (1991-1992). V letech 1993-1996 byl uměleckým šéfem a režisérem Dejvického divadla. Spoluzakládal divadlo Vizita. Od roku 1990 vedl ateliér herectví na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU. Od roku 1996 je režisérem a členem uměleckého vedení Divadla v Dlouhé. Před lety Jan Borna onemocněl roztroušenou sklerózou, která mu čím dál, tím více ztěžuje život a práci. Přesto každý rok připraví novou a vždy zaznamenáníhodnou inscenaci.

K významným inscenacím Jana Borny patří zejména: Bajky o lišákovi a Hry pro děti a s dětmi (HaDivadlo), Ubu spoutaný a Kuřecí hlava (Volné spojení režisérů), Mystéria Buffa (DRAK), Velvyslanec (Realistické divadlo), Dobrodružství dona Quijota a Tango (Dejvické divadlo), Kabaret Vian-Cami, Jak jsem se ztratil, Kabaret Prévert-Bulis (Divadlo v Dlouhé).

Za umělecký rozvoj divadla pro děti a mládež získal Cenu Českého střediska ASSITEJ a na rok se stal Králem dětského divadla (2002). Zároveň byl jedním z pětice nominovaných na světovou Cenu čestných prezidentů ASSITEJ (Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež)

Za celoživotní umělecké zásluhy v oblasti divadla dostal Cenu ministerstva kultury ČR (2008).

 

Bílý tesák

Daleko na severu za časů zlaté horečky, v nehostinném místě a v drsné době, vyrůstá ze štěněte v dospělou šelmu Bílý tesák, kříženec psa a vlka. Od přírody má do vínku nadělenou divokost a nespoutanost, osud mu však staví do cesty překážky, které znamenají pro jeho svobodomyslnou povahu těžké zkoušky. Jak v nich obstojí? Podaří se mu neztratit na své cestě sama sebe?

Inscenace na motivy slavného románu Jacka Londona pracuje s principy tzv. live cinema, tedy snímání dění na jevišti kamerou, které je živě přenášeno na plátno.

Ocenění a nominace:

Cena Thálie pro Milana Hajna za herecký výkon v inscenaci „Bílý tesák” v kategorii Alternativní a loutkové divadlo.

Cena ERIK 2018 za nejinspirativnější představení sezóny.

Cena festivalu Skupova Plzeň za koncept inscenace Tomáši Jarkovskému, Jakubu Vašíčkovi a Antonínu Šilarovi.

Nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséra Jakuba Vašíčka.

(Pokračování textu…)

Nákupní košík
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu