Nedělání

Co se má dělat v neděli? Nedělat! A Nedělání v Labyrintu Divadla Drak je k tomu skvělou příležitostí. Spletité cesty mezi starými loutkami ožijí jednou za měsíc programem, který se nebude opakovat: výtvarné dílny, hrací koutky, čtení knížek, bojovky, krátká divadelní představení atd. V neděli 7. 2. 2016 od 14:00 do 17:00 nás čeká Nedělání s podtitulem Možná přijde i Vinnetou.

Nedělání / Možná přijde i Vinnetou
7. 2. 2016
14:00 – 17:00 program v Labyrintu (přijďte i odejděte kdykoli budete chtít)
17:00 představení VINNETOU, Jiné jeviště

Šípková Růženka

Zlá sudička nedostala od královského páru pozvánku na křtiny jejich dcery Růženky. Protože je to ale sudička vytrvalá, nenechá se tím odradit a snaží se za každou cenu dostat dovnitř jinak. Podaří se jí to? Kdo zná tento staletími prověřený pohádkový příběh, ten dobře ví, že ano. Naše inscenace jej vypraví jako maňáskovou grotesku o neodbytnosti osudu, který když vyhodíte dveřmi, vrátí se vám oknem. A to doslova. Vedle sudiček zlých jsou ale naštěstí také sudičky hodné. A po světě se navíc potuluje spousta princů hledajících štěstí, kteří jsou připraveni zakleté princezny ve vhodnou chvíli vysvobodit.

Inscenace vycházející z klasických pohádkových námětů jsou nedílnou součástí dramaturgie Divadla Drak. Po úspěšné a oceňované inscenaci O bílé lani či novější O zlaté rybce se nyní na repertoáru Draku po dlouhých letech znovu objevuje také inscenace inspirovaná jednou z vůbec nejslavnějších klasických pohádek, Šípkovou Růženkou. Tento známý příběh o krásné královské dceři stižené kletbou se dočkal bezpočtu zpracování od nejrůznějších tvůrců, které provokuje svou metaforičností a obrazivostí, a pro loutkové divadlo je jako stvořený. Díky své vrstevnatosti navíc dokáže oslovit jak diváky v raně školním věku, tak i ty starší.

Ocenění a nominace

Jakub Vašíček získal na 19. ročníku Mezinárodního festivalu divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině ocenění za Nejlepší režii.

Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský získali nominaci na Výroční cenu města Hradec Králové tzv. Hradeckou múzu.

Loutkoherec Jan Popela získal cenu za ztvárnění zlé sudičky na 54th International Puppet Theatre Festival – PIF v chorvatském Záhřebu. K té pak následně přidal i ocenění za svůj výkon na 28th Children’s Theater Festival v srbské Subotici. Zároveň netradiční loutkovou grotesku Šípková Růženka ocenila porota Subotického festivalu Grand Prix pro nejlepší inscenaci.

Jan Popela byl nominován odbornou porotou pro obor Loutkového divadla za mimořádný herecký výkon v inscenaci Šípková Růženka na divadelní Cenu Thálie 2022.

Inscenace získala Cenu Jana Borny na festivalu Dítě v Dlouhé 2023.

Napsali o nás

„Když se něco obzvlášť povede, říkáváme i my v církvi neorganizovaní, že „byl zrovna pánbůh doma“. To u nové inscenace pohádky Šípková Růženka v královéhradeckém Divadle Drak jsem měl neodbytný pocit, že nad vším drží ochrannou ruku snad sám Josef Krofta, velkorysý divadelník světové pověsti. Nad vším profesionálním loutkářským umem totiž vládla samozřejmost, souhra a humor bez stopy podbízení. (…) A co teprve hlasové a loutkářské výkony herců Pavly Lustykové, Jana Popely a Milana Žďárského! (…) Pokud existuje spravedlnost, patří už teď Šípková Růženka – model 2020 vedle inscenací O bílé lani, Zeď, A na noze pevnina, Jak si hrají tatínkové či Bílý tesák mezi evergreeny, tedy mezi dračí stříbro, ne-li zlato.” Petr Mareček, MF DNES, 15.10.2020

„Výrazná dětská odezva zněla sálem i u Šípkové Růženky, která představuje vrchol loutkářského řemesla. Dokonalé práci s maňásky dominuje precizní zpracování (především hlasové) zlé sudičky Jana Popely. Využití sudičky jako hlavní postavy se navíc i v narativu pohádky v podstatě nabízí. Ona je hlavní hybatelem děje, od ní vzniká základní situace, na které je příběh vystavěný. Vašíček s Jarkovským dokázali ze sudičky udělat přesně ten typ vtipné, nemotorné a neschopné záporné postavy, které diváci celou dobu fandí a přejí si, aby se přes vodní příkopy a zavřená okna dostala do hradu.“ Alexandra Ratajová, Zpravodaj Loutkářská Chrudim – 70. ročník, 3.7.2021

Právě autorská inscenace Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského, kteří díky ní opět obhájili svou právoplatnou pozici ve vedení předního loutkového divadla, mi totiž zachutnala nejvíce.

Její (zlé sudičky) čtvrthodinové entrée působí, jako by vzniklo čistou hereckou improvizací, a je radostnou oslavou divadelnosti. Jindy ryze záporná babice se v tomto pojetí stává dokonce hlavní postavou a svým vtipem a roztomilým smolařstvím si paradoxně získává veškeré sympatie diváků.

Kateřina Kykalová, www.divadelni-noviny.cz, Divadlo Plzeň na ex! (No. 3), 18.9.2021

Vyšla hvězda nad Betlémem

Hra Pavla Vašíčka je montáží textů ze stejnojmenné knihy Josefa Voláka, písní Adama Michny z Otradovic, lidových vánočních zpěvů a fragmentů lidových vánočních her českého baroka. Adventní období je už neodmyslitelně spjato s přeplněnými hypermarkety a hektickými přípravami oslav, stejně jako záplavou novinových článků, které si toto třeštění berou na mušku a žehrají na vyprázdněný charakter současných Vánoc. Stalo se tradicí Divadla Drak uvádět v tomto čase jako protiváhu všemu výše zmíněnému hry s biblickou tématikou a namísto kárání je pozvat ke společnému estetickému zážitku opírajícímu se o základní příběhy naší křesťanské tradice a jejich humanistického poselství. Inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem v tomto plně navazuje na předchozí Štědrej večer nastal a Hej, Mistře! Soustřeďuje se přímo na pasáže z Nového zákona, které se vážou k narození Ježíše (Zvěstování, Zrození, Pastýři, Tři králové, Vraždění neviňátek, Útěk do Egypta, Návrat do Galileje) a tvoří tak duchovní podklad vánočních svátků.

Do hajan!

Autorská inscenace režisérky Veroniky Poldauf Riedlbauchové určená dětem od tří let stojí na pomezí poetického fyzického divadla a klaunské grotesky. Vychází z všem dobře známé situace, kdy už by děti měly jít spát, ale najednou v sobě objeví netušenou zásobu energie a zjišťují, že se jim ještě ani trochu spát nechce. To vše k pramalé radosti tatínka, který si maloval, jak je bez problémů uloží do postele.

Riedlbauchová absolvovala režii na KALD DAMU pod vedením prof. Josefa Krofty a následně studovala fyzické herectví na Institut del Teatre v Barceloně. A právě poetické fyzické divadlo se stalo těžištěm její tvorby, v poslední době především ve spolupráci se skupinou Bratři v tricku, s nimiž vytvořila trio úspěšných a oceňovaných inscenací Plovárna, Funus a Lov. Vedle toho se věnuje také operní režii, choreografii či tvorbě komponovaných pořadů hudby a poezie.

Ocenění:

(Pokračování textu…)

ZEĎ aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou

Zeď je zcela ojedinělou světově ceněnou knihou, která dětem i jejich rodičům přibližuje léta 1948-1989, dobu komunismu a socialismu, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Autobiografický příběh výtvarníka, ilustrátora a autora knih pro děti Petra Síse je o posedlosti hudbou a malováním, o vládě ideologie, tíze dějin a potřebě svobody.

Inscenace je hudebně vizuální groteskou a klade si za cíl přiblížit nejmladší generaci nelehkou dobu totality a vyvolat následnou diskusi s učiteli, rodiči nebo vrstevníky. Adaptuje celostránkové Sísovy ilustrace a černobílý komiks do mnohovrstevnaté scénická koláže, složené z animací, komiksu, dokumentárních filmových záznamů či originální hudby. Výsledkem je dynamický průřez čtyřicetiletou historií odkazující jak ke kruciálním dějinným mezníkům, tak i k hravým autobiografickým momentům nejen ze Sísova života, orámovaný autentickými rodinnými vzpomínkami obou protagonistů.

„Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí že svoboda je jednoznačně daná věc.” Václav Havel

„Je to má zpráva z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem.” Petr Sís

Ocenění a nominace:

Výroční cena města Hradec Králové tzv. Hradecká múza za kulturní počin roku pro autorky inscenace Miřenku Čechovou a Dominiku Špalkovou.

Širší nominace na Cenu Thálie v kategorii Loutkové divadlo pro Jazmínu Piktorovou a Milana Hajna za herecký výkon. (Pokračování textu…)

Kašparův zvěřinec

Z tradičního lidového loutkářství čerpá inspiraci inscenace Blanky Luňákové, režisérky a autorky v jedné osobě, a přivádí na jeviště postavu slavnou a proslulou: Kašpara.

Kašpar je „známá firma“, ví se o něm, že kamkoli zavítá, tam není nouze o legraci. Protože je to však nejenom chlapík veselý, ale taky vykuk a filuta, je jasné, že to s tou legrací nebude jen tak. Tentokrát má namířeno do lesa, aby zvířátkům, která tu žijí, nabídl spoustu lákavé zábavy. Medvěd Brtník je šťastný, že má konečně kamaráda, všichni se radují a dovádějí. Nikoho nenapadne, že Kašparovy úmysly možná nejsou tak úplně čisté…

Říká se, že v nejlepším se má přestat – to se ale zajíčkovi, lišce, krtkovi ani dalším rozdováděným lesním obyvatelům vůbec nechce, a tak se dostanou do pořádné šlamastyky. Taky se ale říká, že všechno zlé je pro něco dobré. Díky prožitému dobrodružství zvířátka pochopí, že nemusí být všecko takové, jak se na první pohled zdá, a že pravý kamarád je ten, komu na nás doopravdy upřímně záleží.

Výprava Ireny Marečkové vychází z klasických maňáskových veseloher, umožňujících hercům a jejich loutkám pořádně se vyřádit způsobem zdánlivě neslučitelným – drsně a něžně zároveň.

foto Milan Hajn

Napsali o nás:

„Z prezentace Draku stojí za pozornost jistě Kašparův zvěřinec, který se svými kolegy nastudovala přespolní příslušnice cechu (členka plzeňské Alfy) Blanka Josephová-Luňáková. (…) Loutkářsky je bajka bohatě propracována, zvláště cirkusová čísla typu proskočení ohnivým kolem či obligátní propichování uzavřené krabice, kam byl předtím umístěn účinkující, konkrétně zajíc.“ Jan Kerbr, lidovky.cz, 08.07.2021

Fenomén Drak – Jiří Vyšohlíd

Komponovaný večer významných momentů, témat a osobností historie Divadla DRAK, tentokrát s hercem, režisérem, skladatelem, držitelem ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oblasti loutkového divadla a dlouholetým členem souboru Divadla Drak Jiřím Vyšohlídem. (Pokračování textu…)

R.U.R. 2.0

Co by se stalo, kdyby se podařilo zcela nahradit lidskou práci stroji? Jak by se to podepsalo na člověku samotném? Co by z jeho lidství vlastně zbylo? Neztratilo by tím lidstvo jeden ze základních smyslů své existence?

(Pokračování textu…)

Kabaret Drak

Naše divadlo se blíží k významnému milníku své existence, neboť v roce 2018 oslaví 60. výročí založení. Za tu dobu má na kontě mnoho legendárních inscenací, dosáhlo světového věhlasu a působila v něm celá řada mimořádných osobností. Tyto skutečnosti nás inspirovaly k vytvoření cyklu komponovaných vzpomínkových večerů, který jsme nazvali Fenomén Drak a který vyvrcholí oslavami během 22. ročníku festivalu Divadlo evropských regionů. Po čtyřech komorních setkáních v klubu Divadla Drak, která byla postupně věnována Libuši Bogostové, tématu sametové revoluce a jejího průběhu v královéhradeckých divadlech, působení režiséra Jana Borny na přelomu osmdesátých a devadesátých let a naposledy čerstvému držiteli ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla Jiřímu Vyšohlídovi, tentokrát připravujeme pro festival mimořádné vydání. Otevřeme plechová vrata našeho Labyrintu a pozveme všechny naše příznivce i náhodné kolemjdoucí k příjemnému posezení pod otevřeným nebem, během kterého zazní průřez historií písňové tvorby v Divadle Drak. Můžete se těšit na písně ještě docela čerstvé i letité, nezapomenutelné i pozapomenuté, na ukázky videozáznamů legendárních inscenací i letmý průlet naším fotoarchivem.

Účinkuje: Soubor Divadla Drak a jeho přátelé.

Slož si

Který zvuk na který položit, aby to vonělo? Co a po kom komu říct? Jak vysoká je odměna pro toho, kdo se hluboce zaposlouchá? Který z klíčů otvírá tajemnou kostku? A co (kdo) je v ní?

Slož si je inscenace určená nejmenším dětem, která se vydává po stopách velké záhady jménem hudba. Co to vlastně hudba je? A jak vzniká? Proč některé zvuky jednou vnímáme jen jako ruch nebo šum, zatímco jindy se zničehonic začnou stávat hudbou? Vydejte se s námi na dobrodružnou cestu od prvního nádechu po první koncert. Na cestu, na jejímž začátku není nic než zmatek, zatímco na konci čeká společná skladba, živý koncert, divadelní obraz hudby.

Napsali o nás:

„Čtyři performerky prozkoumávají žluté krychle vybavené audiotechnikou a pozvolna vtahují do hry publikum. Děti mohou hádat zvuky. (…) Fascinovaně sleduji gejzíry dětské imaginace napěchované do scénáře. Čtveřice performerek přeskupuje krychle do všech myslitelných tvarů, přitom na ně bubnuje, klape víky. Nuda se zakazuje. I vlastní tělo poslouží jako hudební nástroj, když na to přijde.”

Veronika Boušová, divadelni-noviny.cz, 27.06.2022