Sonety

Divadelní one-man show představuje aktualizovanou interpretaci Shakespearovy milostné poezie studentům středních škol, které navštěvuje přímo v jejich třídách.

Inscenace prezentuje 400 let staré básně divadelní formou, která zdůrazňuje nesmrtelnost okouzlení romantickou láskou, v Sonetech nachází současné paralely s hledáním a objevováním vlastní identity a tvorbu Williama Shakespeare zcivilňuje v dialogu jednoho herce s loutkovým manekýnem.

Sonety navazují dialog s mladou generací v situacích, které jsou jí blízké. Mluví o fyzické intimitě i sexualitě, o společenských očekávání okolí, o identitě pisatele a hledání adresáta milostné touhy. Inscenace dokazuje, že poezie napsaná před čtyřmi staletími řeší aktuální otázky milostného života dospívajících a nahlédnuta dnešníma očima může být daleko víc, než jen povinnou četbou.

Loutkou a partnerem do dialogu je živému herci manekýn, figurína v životní velikosti, jak ji známe z výloh módních obchodů. Neživý objekt se neiluzivní animací a manipulací stává cílem milostné touhy, adresátem neopětované lásky, ale také výtvarným prostředkem v širším slova smyslu, od školní pomůcky sloužící k akademickému výkladu, až po plastové, rozebíratelné tělo na jedno použití. Koláž animačních i hereckých stylů vytváří pestrou mozaiku, která náctiletému publiku tematizuje jednu z otázek maturitních okruhů, Shakespearovy Sonety.

Inscenace vznikla v koprodukci Divadla Drak a společensky užitečného divadla Krutý krtek. To si klade za cíl spojovat diváky s tématy, která sami řeší, která je obklopují a která se týkají jejich přítomnosti nebo nedávné minulosti.
Krutý krtek také spojuje s netradičními zážitky ty, kteří nemají čas ani chuť jít do kamenného divadla. Proto se vydává za svými diváky po celé České republice.

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Projekt je realizován za finanční spoluúčasti EU a Ministerstva kultury ČR v rámci Národního plánu obnovy – Podpory projektů kreativního učení III, Státního fondu kultury a Nadace Život umělce. Děkujeme!

Proměna

Představte si, že se jednoho rána probudíte a vaše tělo vypadá jinak, divně. A taky se cítíte divně. A mluvíte divně. Ba dokonce se zdá, že vám najednou vůbec nikdo nerozumí. Okolí na vás kouká tak podiveně, že samo vypadá neméně divně. Věci, které ještě včera byly normální, jsou najednou pokřivené, vykloubené, možná snad až obludné. Je možné, že to tak bylo vždycky, a jen jste si toho až dodnes nevšimli? Nebo se opravdu přes noc stalo něco divného? A jak z toho ven? Co si s nastalou situací můžete počít a s kým byste ji mohli sdílet? S matkou? S otcem? Se sestrou? Jste koneckonců dost divný brouk!  

Zveme vás k návštěvě jednoho neobyčejného, nebo možná naopak docela obyčejného pokoje, kde si tyto otázky můžete klást společně s naším hrdinou. Jen nesmíte očekávat, že vám na ně odpoví. Je dost divný. 

„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ Jedna z nejslavnějších prvních vět světové literatury uvozuje jak legendární novelu Franze Kafky, tak stejnojmennou inscenaci Divadla Drak. Ale co vlastně znamená? Je to jen výplod fantazie jednoho spisovatele, který je už beztak sto let po smrti? Nebo je to příhoda, která může potkat každého z nás? Nebo dokonce musí?  

Po Cestě (na repertoáru od roku 2019) a Antigoně (2022) je Proměna v pořadí třetí inscenací Draku určenou výhradně publiku od 13 let. Tentokrát navíc vzniká v rámci mezinárodního evropského projektu 3Place: Performing arts as the Third Place for the young audience. Ten je zaměřen právě na výzkum a rozvoj divadla pro mladé publikum a Divadlo Drak na něm spolupracuje s kolegy z německého divadla Junges Ensemble Stuttgart a norské produkční organizace Norsk Scenekunstbruket.

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Čertova babička

Co svět světem stojí, vládnou mu dobro a zlo. Jednou má navrch to, podruhé zase ono, záleží na těch, kteří jim zrovna slouží nejvěrněji. 

Loutková inscenace vychází z jedné z Pohádek bratří Grimmů Čert a jeho babička (někdy také Ďáblova babička). Faustovský příběh německých sběratelů lidových pohádek vypráví o třech dezertujících vojácích, kteří, aby unikli jistému trestu, podepíšou smlouvu se samotným čertem. Ten jim na oplátku přislíbí sedm let bezstarostného života plného těch nejsladších pozemských radovánek. A jak známo, čas rychle letí, když se člověk dobře baví… Sedm let uplyne jako voda a než se mládenci nadějí, mají jejich duše propadnout peklu. Jedinou možností záchrany před ďábelskými osidly je uhádnout tři hádanky. Ale copak lze přelstít bytost ze všech nejmazanější? 

Inscenace v režii Marka Bečky — loutkoherce, režiséra a člena souboru Buchty a loutky, jenž se hrdě hlásí k postmodernímu loutkářskému punku — svou inspirací v klasických pohádkách navazuje na úspěšné drakovské tituly pro děti od tří let. Společně s loutkami a scénografií Radky Mizerové a živou hudbou, kterou pro inscenaci složil Marek Doubrava, přináší do Studia Divadla Drak příběh plný nadsázky a poťouchlé podvratnosti, jenž hravě odkrývá hloupost a omezenost zla. V ďábelském lunaparku, kterému šéfuje samotný pan Mefisto, budou muset naši tři hrdinové obstát ve velké zkoušce. Čert je totiž mazaný a umí na sebe brát mnoho podob, a tak dokáže pekelně zamotat hlavu nejednomu smrtelníkovi. Naštěstí však na světě existují babičky! Dokonce i čert jednu má. A když se taková babička připlete do rohatých záležitostí, můžete si být jisti, že nic neskončí tak, jak si peklo naplánuje. 

Knoflíková válka

Příběh o klukovské válce mezi dvěma vesnickými partami, která se však odehrává na pozadí války skutečné. Jak dětská hra zrcadlí svět dospělých a co o něm vypovídá? A co neustále živí vzájemnou nenávist, na jejíž kořeny už si nikdo ze zúčastněných dávno nemůže pamatovat?

Ačkoliv se příběh Knoflíkové války odehrává před více než sto let lety, jeho poselství je stále nanejvýš aktuální. Skrze převedení dospělých konfliktů do dětského světa autor románu Louis Pergaud vnímavě upozorňuje na absurditu války i důvodů, které k ní vedou. Dal tak vzniknout miniatuře světa, v jehož malém měřítku zřetelně vynikají společenské problémy: strach z jinakosti a potřeba vytvářet nepřítele, sociální i genderová (ne)rovnost, napodobování a nekritické přebírání zažitých vzorců, výchova dětí ve starých křivdách, domácí násilí a mnoho dalšího. To vše jsou otázky velmi aktuální, jež nabízí skvělý výchozí materiál pro citlivé rozpoutání diskuze s dětmi.

Režisér Šimon Spišák ve své inscenaci vychází ze základní metafory knižní předlohy, v níž je síla reprezentována obyčejným knoflíkem. Absence knoflíku, symbolizujícího válečný kapitál, vede přirozeně k nahotě, a jak obrazně, tak i doslovně odhaluje nepřítele na kost a znemožňuje boj. Síla je ve světě našich dětských hrdinů, po vzoru otců, poměřována tím nejpřízemnějším možným způsobem, a to na základě fyzických dispozic. Inscenace si s notnou dávkou nadsázky a humoru klade otázku, zdali je z tohoto koloběhu vůbec úniku.

Dovolujeme si vás upozornit, že v inscenací několikrát zazní z úst dětských hrdinů vulgární výrazy. Jejich použití v inscenaci není prvoplánové či bezúčelné, ale slouží tvůrcům k autentickému a věrohodnému ztvárnění zápalu malých hrdinů v rámci světa dětské hry.

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Napsali o nás:

„Šimon Spišák s Barborou Kamenickou Pokornou přišli s kombinací velmi zábavné, hravé a zcizující podívané s přímočaře didaktickými vsuvkami. Kdyby mi to někdo takto popsal, nejspíš bych byl nedůvěřivý, ale vyšlo jim to výborně. (…) Didaktičnost je v Knoflíkové válce přiznaná, zároveň ale natolik chytře dávkovaná, že nezačne působit protivně a násilně. Samosebou i díky tomu, že s pobavenou nadsázkou odkazuje k právě viděné divadelní situaci, která by jinak mohla prošumět jen jako jednoduchá legrácka. Lze to vidět i trochu šířeji: pokud se správně orientuji, v Draku se tomuto typu inscenací věnují soustavně a vypadá to, že velmi dobře vědí, co dělají.“

Vladimír Mikulka, 13. 10. 2024, nadivadlo.blogspot.com

“Autoři adaptace, režisér Šimon Spišák a dramaturgyně Barbora Kamenická Pokorná, sice zachovávají základní obrysy příběhu, spíše než o přímočaré vyprávění se však skrze klasickou látku snaží říci cosi podstatného o současném světě a o tématech, se kterými se dnes nevyhnutelně setkávají jejich diváci.”

” Nouzí o nápady tvůrčí tým rozhodně netrpí, což z představení dělá – společně se svižným tempem – velmi zábavnou podívanou.”

“Knoflíková válka je však v každém případě inscenace, kterou je příjemné a zábavné sledovat, ať už se toužíte poučit nebo ne. Což je, myslím, úplně nejpodstatnější.”

Vladimír Mikulka, Svět a divadlo 2024 – 6

(Pokračování textu…)

Válka světů

Herbert George Wells napsal svůj román Válka světů již v roce 1898. Přesto jej francouzský list Le Monde zařadil na svůj seznam 100 nejdůležitějších knih 20. století (jedná se tak o vůbec nejstarší dílo na seznamu). Což jen dokládá význam tohoto románu, který ovlivnil podobu vědecko-fantastické literatury na celé dekády dopředu, inspiroval řadu dalších tvůrců a oslovil několik generací čtenářů na celém světě. Wellsův dramatický příběh o invazi Marťanů se dočkal také řady filmových a televizních zpracování v čele s hollywoodským trhákem z roku 2005 v režii Stevena Spielberga.

Nejslavnější a také nejkontroverznější adaptace románu však nevznikla ani pro televizi, ani pro filmové plátno, nýbrž pro rozhlas. Na svědomí ji měl autorův téměř jmenovec – režisér Orson Welles. Ten pro americkou stanici CBS připravil rozhlasovou inscenaci odvysílanou 30. října 1938, což je zároveň den, který je v samotné knize uváděn jako den počátku invaze. Tato skutečnost spolu se sugestivním Wellesovým zpracováním, které bylo celé stylizováno do podoby živého zpravodajství z invaze (sám režisér v něm účinkoval v roli fiktivního reportéra), vedla k tomu, že mezi posluchači na řadě míst USA vznikla panika, protože uvěřili, že k invazi skutečně právě dochází.

Wellesovi tato rozhlasová inscenace přinesla jak řadu potíží s úřady, tak celosvětový věhlas a popularitu. Jednalo se o první zpracování fenoménu moci nově vznikajících masových médií, jejich schopnosti vytvářet klamné sugestivní obrazy, manipulovat realitu a ovlivňovat jednání a smýšlení velkých skupin obyvatel. Tedy fenoménu, který je nám dnes po téměř sto letech na jednu stranu již více než dobře známý, vůči kterému se ovšem na druhou stranu s rozvojem sociálních sítí či umělé inteligence zdáme jako společnost čím dál bezbrannější.

Pojďte s námi prozkoumat svět, v němž už skoro není možné odlišit fikci od reality. Svět, ve kterém nic nemusí být tak, jak se zdá. Náš svět.

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Napsali o nás:

„Tvůrci války světů si se sci-fi žánrem poradili kreativně a poutavou formou se jim daří otevřít spoustu aktuálních otázek. Nechávají je ale bez jednoznačných odpovědí a spíše vybízí k jejich diskusi – ať už jde o téma technologického pokroku, nebo mediální gramotnosti, které je třeba i mladých diváků klíčové rozvíjet. Záleží tak hlavně na nich a dospělých, zda nad nimi budou i po opuštění sálu dále diskutovat.“

Dominik Rathan, Loutkář 2-2024, Válka mezi fikcí a realitou

„Co pamatuju, hradecké Divadlo Drak ve svých vrcholných momentech dokázalo do hodiny vtěsnat – metaforicky – celý vesmír, aniž by se vzdalo samozřejmého hračičkářství a výsostného umění překvapovat všechny divácké adresy. K vrcholným momentům patří i novinka, jež měla v sobotu premiéru: strhující mnohovrstevnatá Válka světů.” 

Petr Mareček, MF DNES, 13.5.2024

„Na drakovské inscenaci je sympatické, že se dotýká docela podstatných otázek, přitom se ale netváří karatelsky ani kazatelsky, spíš popostrkuje publikum k tomu, aby si věc přebralo samo.” 

Vladimír Mikulka, 22.6.2024, nadivadlo.cz

Tichohoří Gumák

Reakce diváků:

Sedmero krkavců

V jedné vesnici, nedaleko zámku ve skromném stavení, žila s rodiči dívenka, které dali jméno Bohdanka. Ta při jedné z mnoha výprav na starou půdu, objevila na dně zaprášené truhly sedm chlapeckých košil. A s nimi i strašnou pravdu, které se se zarputilostí sobě vlastní rozhodla čelit. Žádná oběť přece nemůže být tak velká, aby ji zastavila. Snad jen kdyby jí do cesty přišla láska?

Autorská inscenace na motivy klasické pohádky o hledání klidu v rozevláté mysli, o síle vůle a o neposedné duši, která může nalézt pokoj až s notnou dávkou sebezapření a odvahou obětovat se pro druhé, doplňuje řadu drakovských inscenací, které staví na osvědčených pohádkových titulech. Po úspěšné Šípkové Růžence se kmenový režisér divadla Jakub Vašíček vrací ke zpracování známého příběhu v inscenaci určené divákům již od šesti let.

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Ocenění a nominace:

Edita Dohnálková Valášek byla nominován na Cenu Thálie za herecký výkon v kategorii Loutkové divadlo. Vyjádření poroty: „Edita Dohnálková Valášek využívá v roli Bohdanky mnoha vrstev svého hereckého talentu. Zpočátku je dětsky naivní, neuvěřitelně živelná a zvídavá, ale zejména v druhé polovině inscenace, v níž nesmí promluvit, dokáže plasticky ztvárnit celou škálu emocí zahrnujících láskyplnou náklonost k princi, ale i svůj strach, vyčerpání a bolest.”

Napsali o nás:

„Ohromující je, jak Vašíček dokáže neustále přepínat mezi vtipnou groteskou ze života a tajemnou, mystickou pohádkovou atmosférou. Strhující je ale i hudba, light design, herecké výkony, scénografie… takto ve všech složkách suverénní a vyvážený tvar se v českém divadle jen tak nevidí.“ 

Jitka Šotkovská, 2.7.2024, 73. Loutkářská Chrudim – Zpravodaj č. 4.

Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník

Věděli jste, že československé loutkářství je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO? Je to tak! Českým a slovenským loutkářům, stejně jako jejich věrným divákům, se tak dostalo celosvětového uznání, čímž bylo završeno letité úsilí generací našich předchůdců. Současní čeští a slovenští loutkáři se proto nyní sešli, aby spojili všechny své síly, veškerý svůj um i to nejlepší ze svých tradic a tento významný úspěch společně oslavili. A jak jinak oslavit československou loutkářskou tradici, než premiérou zbrusu nové, přitom zcela tradiční a hlavně dokonale československé loutkové hry, neboli kusu?

Prohledali jsme proto fundusy, archivy i muzea na obou březích řeky Moravy, uspořádali veřejné sbírky a výsledek všeho toho snažení nyní představujeme Vám. Nuže, dámy a pánové, zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí tradiční československou loutkovou hru: Kašpárek a zbojník!

Třicetileté výročí rozpadu Československa nabízí jedinečnou příležitost divadelně reflektovat mimořádný fenomén, jímž je ojedinělá blízkost dvou národů, které na 75 let spojily svůj historický vývoj a která nejspíš nemá ve světě obdoby. Jak ji ale vnímáme dnes? A jak ji dnes v obou zemích vnímá dětský divák, pro nějž je soužití ve společném státě již jen kapitolou v učebnici dějepisu? Po těchto otázkách chceme pátrat prostřednictvím autorské česko-slovenské inscenace, která na půdorysu původního příběhu ohledává různé podoby současného vztahu mezi Čechy a Slováky. Jeho politický rámec zmizel, společné televizní programy jsou také pryč, co tedy jako pojítko zbývá? Několik účtů youtuberů, kteří jsou populární tam i tam? Zdá se, že je toho přece jen víc…

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Ocenění a nominace

Cena Českého střediska UNIMA Erik za nejinspirativnější inscenaci sezóny 2022/23.

Cena Divadelních novin 2023 v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséry Jakuba Vašíčka a Šimona Spišáka.

Hlavní cena poroty na 14. ročníku festivalu Spectaculo Interesse.

Ceny města Plzně na Mezinárodním festivalu Skupova Plzeň  Ľubomíru Piktorovi za herecký výkon a Tomáši Jarkovskému a Peteru Galdíkovi za dramaturgický koncept inscenace

Čestné uznání Skupovy Plzně 2024 Janu Tomášovi za precizní zvukařskou práci inscenace

Napsali o nás

„Inscenace potvrdila, že řemeslně dobře udělané divadlo může dopadnout výborně, i když vlastně nepřijde s ničím převratným nebo zásadním. (…) Nabídne takovou spoustu drobných nápadů a legrácek, ať už „laskavě‑ironicky‑národnostních“ nebo ryze loutkářských, že spolehlivě vydají na poctivou hodinku výborné československé zábavy.” Vladimír Mikulka, 26.6.2023, nadivadlo.blogspot.com

„Bratislavské bábkové divadlo a Divadlo Drak zrealizovali spoločný projekt, ktorý so sebou nesie množstvo náročnej produkčnej práce. Na tému zareagovali s úprimnosťou, humorom a názorom. A to je prínosnejšie a pre uvažovanie o našej identite podstatne podnetnejšie ako oficiózne galaprogramy.“ Lenka Dzadíková, 1-2023 LOUTKÁŘ

„Vrcholně sebeironická inscenace vůbec není zastaralá, ale naopak odvážně vrství stále rezonující česko-slovenská klišé, směle se vydávajíc za hranu korektnosti. Za mě zatím loutkový vrchol festivalu.”Kateřina Kykalová, divadelni-noviny.cz, Rituální Regiony (No. 5)

To je andělení!

Představte si, že vám takhle jednoho dne zničehonic spadne domů anděl. Kde se vzal, tu se vzal. Ještě před chvílí si poletoval někde nad oblaky a najednou je tady. Našemu světu nerozumí, jeho pravidla nezná a rád by se vrátil zase zpátky. Ale jak se to dělá? Jak mu jen pomoci? Snad by mohla poradit maminka, jenže ta celé té historce nějak nechce věřit. A přitom ten anděl je tady. Každý ho vidí, každý ho slyší, nikdo ho nemůže přehlédnout. Nebo může?

Nová autorská inscenace na pomezí poetického fyzického divadla a klaunské grotesky od osvědčeného tvůrčího tria Riedlbauchová – Stránská – Čtvrtník, které už pro Divadlo Drak připravilo úspěšnou a cenami ověnčenou inscenaci Do hajan!. V jejich nové inscenaci se vedle Petry Cicákové a Luďka Smadiše, kteří už svůj mimořádný pohybový um i cit pro gag bohatě předvedli právě v Hajanech, představí i dva nejmladší členové drakovského souboru, Edita Dohnálková Valášek a Šimon Dohnálek.

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Ocenění a nominace:

Luděk Smadiš získal za svůj herecký výkon v inscenaci Cenu Mezinárodního festivalu profesionálních loutkových divadel Mateřinka 2023.

Inscenace To je andělení! byla nominována na Cenu Divadelních novin v kategorii Taneční a pohybové divadlo.

Huckleberry Finn

Huckleberry Finn je mladý chlapec, který se vymyká. Chtělo by se říct, že má problém se přizpůsobit svému okolí, ale to by nebyla tak docela pravda. On se o to totiž ani nijak nesnaží. Jde svou vlastní cestou, někdy se spálí, někdy z ní sejde, lituje ale jen málokdy. Jednoho dne pak shoda různých okolností spojí jeho osud s osudem uprchlého otroka Jima a tato nepravděpodobná dvojice se vydává na společnou plavbu po Mississippi. Plavbu, která je jedním velkým obrazem útěku za svobodou. Jak se ale ukáže, stát se svobodným neznamená jen zbavit se útlaku a ústrků, ale možná taky vlastních předsudků.

Autorská inscenace opírající se o motivy slavného románu Marka Twaina, který je považovaný za jeden ze zakladatelských titulů tradice velkých amerických románů. Inscenace tematicky navazuje na dva předchozí tituly od téhož inscenačního týmu, Bílého tesáka a Cestu, a tvoří s nimi ucelenou trilogii dobrodružných příběhů o svobodě inspirovaných velkými díly americké literatury.

Chcete se o inscenaci dozvědět více? Poznámky k citlivému obsahu v inscenacích a informace týkající se zdraví

Ocenění a nominace

Dominik Linka získal za svůj herecký výkon širší nominaci na Cenu Thálie 2023 v kategorii Loutkové divadlo.

Napsali o nás: