Fenomén Drak – Jiří Vyšohlíd

Komponovaný večer významných momentů, témat a osobností historie Divadla DRAK, tentokrát s hercem, režisérem, skladatelem, držitelem ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oblasti loutkového divadla a dlouholetým členem souboru Divadla Drak Jiřím Vyšohlídem. (Pokračování textu…)

R.U.R. 2.0

Co by se stalo, kdyby se podařilo zcela nahradit lidskou práci stroji? Jak by se to podepsalo na člověku samotném? Co by z jeho lidství vlastně zbylo? Neztratilo by tím lidstvo jeden ze základních smyslů své existence?

(Pokračování textu…)

A do třetice všeho…

Po výletech mezi indiány či do cirkusového zvěřince se Divadlo Drak obrací zpět k lidové klasice. Z inscenace A do třetice všeho… se dozvíte, že bez práce nejsou svatební koláče, že kdo přespříliš rozmazluje svoje děti, ten riskuje, že jimi bude sněden, a že krást se opravdu, ale opravdu nevyplácí. Moudrost a půvab klasických pohádek se tu navíc snoubí s magií loutkového divadla, romantikou starých hracích skříní a nenahraditelnou energií živé hudby.

Inscenace A do třetice všeho… je určena nejmenším divákům a vychází z klasických pohádek, jak je zaznamenali Karel Jaromír Erben, Božena Němcová a další. Inspiruje se slavnou tradicí lidového loutkového a jarmarečního divadla či fenoménem kramářské písně a hledá pro ně nové, současné výrazové prostředky. Trojici příběhů, ve kterých magická trojka hraje trojnásobnou roli, tak budeme vyprávět podobně, jak to lidoví loutkáři dělají už po staletí. A přece jinak…

Kabaret Drak

Naše divadlo se blíží k významnému milníku své existence, neboť v roce 2018 oslaví 60. výročí založení. Za tu dobu má na kontě mnoho legendárních inscenací, dosáhlo světového věhlasu a působila v něm celá řada mimořádných osobností. Tyto skutečnosti nás inspirovaly k vytvoření cyklu komponovaných vzpomínkových večerů, který jsme nazvali Fenomén Drak a který vyvrcholí oslavami během 22. ročníku festivalu Divadlo evropských regionů. Po čtyřech komorních setkáních v klubu Divadla Drak, která byla postupně věnována Libuši Bogostové, tématu sametové revoluce a jejího průběhu v královéhradeckých divadlech, působení režiséra Jana Borny na přelomu osmdesátých a devadesátých let a naposledy čerstvému držiteli ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla Jiřímu Vyšohlídovi, tentokrát připravujeme pro festival mimořádné vydání. Otevřeme plechová vrata našeho Labyrintu a pozveme všechny naše příznivce i náhodné kolemjdoucí k příjemnému posezení pod otevřeným nebem, během kterého zazní průřez historií písňové tvorby v Divadle Drak. Můžete se těšit na písně ještě docela čerstvé i letité, nezapomenutelné i pozapomenuté, na ukázky videozáznamů legendárních inscenací i letmý průlet naším fotoarchivem.

Účinkuje: Soubor Divadla Drak a jeho přátelé.

Slož si

Který zvuk na který položit, aby to vonělo? Co a po kom komu říct? Jak vysoká je odměna pro toho, kdo se hluboce zaposlouchá? Který z klíčů otvírá tajemnou kostku? A co (kdo) je v ní?

Slož si je inscenace určená nejmenším dětem, která se vydává po stopách velké záhady jménem hudba. Co to vlastně hudba je? A jak vzniká? Proč některé zvuky jednou vnímáme jen jako ruch nebo šum, zatímco jindy se zničehonic začnou stávat hudbou? Vydejte se s námi na dobrodružnou cestu od prvního nádechu po první koncert. Na cestu, na jejímž začátku není nic než zmatek, zatímco na konci čeká společná skladba, živý koncert, divadelní obraz hudby.

Tik Tak Tik Tak

Pojem času používáme takřka bez ustání. Naříkáme si, že se nám ho nedostává, že moc letí, nebo se naopak vleče, přepočítáváme ho na sekundy, na minuty, ale také třeba na peníze. Vnímání času je individuální záležitost závisející na povaze, věku či prostě jen momentálním rozpoložení. Například malé děti vnímají čas docela určitě jinak než dospělí už proto, že neznají hodiny. Sekunda, minuta, hodina, měsíc, neřkuli rok jsou pro ně abstraktními pojmy, pod nimiž si nedokážou nic představit, neboť se nijak neodrážejí v jejich dosavadní zkušenosti. Ale i my dospělí na vlastní kůži zažíváme, že není minuta jako minuta. Že když na to přijde, umí taková minuta trvat k neuvěření dlouho, nebo se naopak smrsknout v pouhý okamžik.

Zbývá však jedna zásadní otázka: Co to ten čas vůbec je? My ji pochopitelně nezodpovíme. Zato vás ale zveme ke groteskní hře s tímto tajuplným fenoménem. Divadlo se totiž k jeho zkoumání báječně hodí, protože v divadle si na čas téměř můžete sáhnout…

Expedice: Má láska!

Bílý ostrov září. Ztracený uprostřed ledového oceánu vydává světlo, přestože to nikdo nevidí. Právě teď, když sedím ve Stockholmu a píšu tyto řádky, obklopuje Bílý ostrov záře.

Nikdo to nevidí. Ale ostrov září dál.

Inscenace vychází z knihy Expedice: Můj milostný příběh švédské autorky Bey Uusmy. Vydává se po stopách tříčlenné pionýrské expedice inženýra Andréého z roku 1897, která se neúspěšně pokusila dobýt severní pól s pomocí horkovzdušného balónu. Tento dobrodružný příběh se dočkal řady zpracování včetně toho filmového ve snímku Let Orla, který byl nominovaný na Oscara. Na českých jevištích se však objevuje vůbec poprvé. Skrývá v sobě romantického ducha objevování a objevitelství, tragiku lidských osudů, které se předčasně završily kdesi v polární pustině, nenaplněnou osudovou lásku i řadu úsměvných, groteskních momentů souvisejících se samotným záměrem expedice. Vždyť koho by napadlo chtít dosáhnout severního pólu zrovna v balonu? Tvůrcům inscenace, hostujícímu režiséru Filipu Homolovi a scénografu Robertu Smolíkovi, se tragikomická povaha příběhu stala inspirací pro vznik konceptu založeného na výrazné vizualitě kombinující prvky klauniády s obrazivostí loutkového a objektového divadla, který společně s dominantní hudební kompozicí slibuje sugestivní divadelní zážitek.

Jak postavit drama

Pan Aristoteles se právě chystá k náročnému výzkumu dramatického básnictví, který má být základem první teorie dramatu na světě. Svůj nový spis by mohl nazvat třeba… třeba Poetika. Výzkum je to ale velmi náročný a Aristoteles nutně potřebuje asistenty…

Pomocí metod dramatické výchovy přivede program žáky do prostředí antického Řecka, kde se nejen osobně setkají s filozofem Aristotelem, ale budou se moci také zúčastnit práce na jeho Poetice. Na základě dalších zajímavých setkání a zábavných úkolů budou potom moci žáci sledovat další osudy tohoto spisu, aby si nakonec uvědomili, že Aristotelův odkaz je mnohem živější, než se na první pohled zdá.

Program doplňuje znalosti žáků z oboru divadla a dramatu, na které v běžné školní výuce mnohdy nezbývá čas. Vede žáky k vnímání výstavby dramatu a jejího podílu na vyznění díla. Seznamuje žáky se základní terminologií teorie dramatu, velkou pozornost věnuje zejména pěti fázím výstavby klasického dramatu a termínu katarze. Žáci se seznámí s postavou antického filosofa Aristotela a dalšími teoretiky dramatu, nahlédnou do Aristotelovy Poetiky a uvědomí si zásadní vliv spisu na evropskou dramatiku a literaturu mnoha staletí.

Na RVP ZV, RVP G navazuje program zvláště ve vzdělávacích oblastech Jazyk a Jazyková komunikace (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost (Dějepis) a Umění a kultura (doplňkový obor Dramatická výchova / Umělecká tvorba a komunikace). Díky specifické metodice dramatické výchovy se program podílí na rozvoji většiny klíčových kompetencí, zejména však Kompetencí k učení, k řešení problémů a Komunikativních kompetencí.

Program lze kombinovat s komentovanou prohlídkou muzea loutek, návštěvou divadelního představení Divadla Drak (vhodné je zejména spojení s inscenací Ikaros) nebo s účastí na některém z nabízených workshopů.

Antigona

Toto není námět latinskoamerické telenovely ani nekonečného seriálu z periferie velkoměsta, ale osud mladé hrdinky jedné staré antické tragédie: Její otec zavraždil svého otce, jejího dědečka, a spal se svojí matkou. A zároveň teda i její matkou. A tím pádem taky babičkou. Její bratři se zabijí navzájem a jednoho z těch bratrů nedovolí pohřbít její budoucí tchán. A taky teda bratr její matky. Nebo babičky. Jak se to vezme. A ani se sestrou to nemá úplně jednoduché. Nebo sestra s ní? Těžko říct…Oidipovský komplex, Psýché, Erós. Jenom ten Xanax není slovo z řečtiny, klidně by ale mohl být. Každopádně dokráčet s takovou náloží na zádech až na samý práh dospělosti se zdá spíš jako Pyrrhovo vítězství. Čím si to vůbec zasloužila? Proč se nemohla narodit do nějaké normální rodiny? Je vůbec nějaká rodina normální?

Naše hrdinka by ráda konečně vzala svůj osud do vlastních rukou. Je ale postavena před absurdní zákaz, který oživuje všechny stíny rodinné minulosti. Jenže proč by zrovna ona měla nést tíhu křivd a provinění, kterých se dopustil někdo jiný? Zdá se, že aby se dalo vůbec normálně žít, nezbývá jí než nejdřív zásadně přehodnotit svůj vztah k autoritám, k rodičům, k blízkým, ke světu a nakonec i k sobě samé.

Autorské zpracování antického mýtu opírající se o motivy Sofoklovy tragédie je po divadelní road-movie Cesta v pořadí druhou z nového cyklu inscenací Divadla Drak určených dospívajícímu publiku.

Inscenace je realizována v koprodukci s Městskými divadly pražskými.

Foto Tomáš Roček

Vítání občánků

Tradiční rituál, ve kterém jsou nově narození občánci slavnostně uvedeni do života ve společnosti našeho města. Přivítají je herci Divadla Drak spolu ze zástupcem města a kromě domovského listu a pamětní medaile jim předají také jejich první – čestnou – vstupenku do našeho divadla. Kapacita sálu je dostatečná, a proto krom miminek a jejich rodičů srdečně zveme i sourozence, babičky, dědečky, prababičky, pradědečky, strýčky, tetičky i další, kteří by si tuhle výjimečnou událost neměli nechat ujít!

Vítání probíhá v blocích se začátkem v celou hodinu dle času uvedeného na pozvánce.