A na noze pevnina

Autorská inscenace o nezdolné touze hýbat se a tančit. Malá holčička Jazmína nejraději ze všeho skáče a tančí. Jednoho dne se však něco přihodí a ona najednou tančit nemůže. Začne si všímat, co se hýbe a tančí kolem ní.

Dobrodružství imaginace a radosti ze hry, ve které se prolíná fantazie s realitou, může začít! Něžně dravý a skutečný příběh o radosti z pohybu pro děti a děti v nás.

Napsali o nás:

„Jazmína Piktorová se s publikem osobně seznámí ve foyer a odvede si ho do studia, díky svému kouzlu a důvěryhodnosti je okamžitě jejich, až má člověk strach, že se jí děti v dobré víře přimotají do akce. Inscenaci otvírá televizní šot, v němž se malá tanečnice svěří, že chce být baletkou. Scénou je pokoj se záclonami, všechno v ní má svou funkci a smysl. Pevnina v poetickém názvu je sádra na zlomené noze, což roztančené dívce brání nejen v tanci. Pohybové a taneční divadlo se potkává s lyrickou klauniádou, beze slov, přesto srozumitelnou. Pohotová výtvarnice několika tahy oživí degasovskou baletku, zaplaví scénu hmyzem, když Jazmínu trápí mravenčení pod sádrou, nebo z barev kouzelně rozpíjí světy vesmíru i fantazie. Zdánlivě jednoduchý nápad, ale s ohromným účinkem, tanečnice i malířka na sebe slyší, vnímají rytmus. Kdyby existoval měřič žasnutí, věřím, že malí i velcí by vykazovali stejnou hodnotu. Špalková a spol. sáhli do vlastních vzpomínek, a aniž by odkazovali na jakéhosi Tuláka po hvězdách pro nejmenší, v inspirované miniatuře, která šetří slovy, otevřeli vzpomínky i dospělým. A ve čtyřiceti minutách oslavili pohyb, tanec, divadlo a fantazii, na kterou může být handicap krátký.“ Petr Mareček, MF DNES, 25. 2. 2019

„A nakonec nejkrásnější, nejnevinnější, nejnajivnější a nejsmyslnější ve své kráse – naděje. Nevyčerpatelná, nezlomná, neomezená, čistá naděje dítěte. Žádné obavy, pochybnosti a omezení. Naděje, kterou jsme my dospělí mívali. Při sledování inscenací nabýváme dojmu, že není důvod, proč bychom v nás znovu neměli důvěřovat dítěti. Jedna silná připomínka, že divadlo a představivost přesahují jakýkoliv handicap.” Úryvek z recenze našeho vystoupení od dramaturgyně Stely Mišković na Mezinárodním festivalu alternativního divadla FIAT v Černé Hoře, srpen 2020

 

Tichohoří Gumák

Tichohoří Gumák je nejvyšším pohořím na ostrově Velký Labuan. Uprostřed je stále činná sopka Mount Holin, jejíž sopouch bez přestání chrlí do nebe nehasnoucí lávu fantazie. Místní lid o celkovém počtu šesti obyvatel (z toho tři zajišťují obživu rybolovem zvuků a světel) zaměstnává především pastva vlastních nápadů na kruhovité ploše zhruba o velikosti dětského pokojíku. Když nápad uteče z kyblíku nebo ze sítě, nedá se nic dělat. Nastává krátké období Ticha. Ticho je krásné. V Tichu se nad ostrovem snášejí hejna hvězd a ananasů a jeho obyvatelé nedočkavě vyhlížejí nové malé osadníky, kteří se spolu s těmi většími vyloďují těsně před Břinkokobraním. Všichni obyvatelé Tichohoří Gumák jsou přívětiví, pošetilí, neměří dvojím metrem, nemalují čerta na zeď a hlavně nesoudí (sebe ani tebe). 

Autorský projekt režiséra Jiřího Ondry, scénografky Veroniky Svobodové, hudebníka Marka Doubravy a dramaturgyně Barbory Kamenické Pokorné je vůbec první inscenací Divadla Drak, která je určená dětem již od šesti měsíců a jejich dospělému doprovodu. Nenarativní inscenace volně inspirovaná výtvarnou a grafickou poezií, tvorbou absurdní, surrealistickou, dadaistickou, výtvarným art brutem, nonsensem i dětskými říkankami nabízí příležitost pro prvotní setkání s uměním a jedinečnou možnost tak citlivě uvést miminka do světa divadelní imaginace po boku jejich nejbližších. Inscenace tak navazuje na celosvětový trend Divadla pro nejmenší diváky od tří měsíců do tří let (Theatre for Early Years), který se v posledních letech začíná etablovat i na českých jevištích, získává na oblibě u diváků a stává se vyhledávaným způsobem společného trávení času rodin s batolaty.

Napsali o nás:

„Mám vzkaz pro všechny, kteří přemýšlí nad návštěvou divadla s takto malými dětmi. Rozhodně doporučuji a můžete začít třeba inscenací Tichohoří Gumák. Pokud zvolíte divadelní tvar, který nejmenšího diváka nepodceňuje, tak jako tvůrci z Hradce, nabídnete divadelní zážitek nejen dětem. Věřím, že i pro rodiče, na něž jsou takto malé děti fixovány každý den, může být divadelní program vítaným narušením denní rutiny.”

Adéla Kalusová, Nikdy není příliš brzy na to začít chodit do divadla, ukazuje inscenace hradeckého Draku, 12.3.2024, art.ceskatelevize.cz

Reakce diváků:

“Dnes jsme měli možnost se synem navštívit divadlo a zhlédnout Vaše představení. Prvotní nejistota spojena s myšlenkou, jak celý průběh představení zvládneme s naším synem (1,5 roku) velmi rychle opadla. Syn strávil převážnou část představení s herci na jevišti a užíval si naplno celý průběh, a proto velký dík patří především hercům! Jejich osobitý přístup v kombinaci s nevšedním pojetím hry, včetně kulis a rekvizit vytvořil příjemné prostředí a nevšední zážitek!”

Andrea, Aleš a Mikuláš Kozlov

Jak návštěva divadla pro děti od 6 měsíců probíhá?

  • Představení jsou určena diváků od 6 měsíců do 3 let v doprovodu minimálně jednoho dospělého 
  • Vstupné je potřeba zakoupit pro všechny přítomné diváky, je rozděleno do dvou kategorií – děti a dospělí, aby byla udržena kapacita max 20 batolat na 1 reprízu.
  • Dospělý doprovod sedí spolu s malými diváky na zemi na polštářcích přímo na jevišti studiové scény Divadla Drak.
  • Ve foyeru studiové scény bude k dispozici prostor na odstavení kočárků. Z kapacitních důvodů však prosíme, abyste v případě možnosti dali přednost například šátkům či nosítkům.
  • V zázemí u sálu budou k dispozici přebalovací pulty a odpadkové koše na pleny.
  • V prostoru, kde představení probíhá se mohou malí diváci volně pohybovat. Z představení můžete kdykoliv v průběhu odejít a zase se vrátit.

 

Nákupní košík0
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu
Divadlo Drak
Right Menu IconEN