Antigona

Toto není námět latinskoamerické telenovely ani nekonečného seriálu z periferie velkoměsta, ale osud mladé hrdinky jedné staré antické tragédie: Její otec zavraždil svého otce, jejího dědečka, a spal se svojí matkou. A zároveň teda i její matkou. A tím pádem taky babičkou. Její bratři se zabijí navzájem a jednoho z těch bratrů nedovolí pohřbít její budoucí tchán. A taky teda bratr její matky. Nebo babičky. Jak se to vezme. A ani se sestrou to nemá úplně jednoduché. Nebo sestra s ní? Těžko říct…Oidipovský komplex, Psýché, Erós. Jenom ten Xanax není slovo z řečtiny, klidně by ale mohl být. Každopádně dokráčet s takovou náloží na zádech až na samý práh dospělosti se zdá spíš jako Pyrrhovo vítězství. Čím si to vůbec zasloužila? Proč se nemohla narodit do nějaké normální rodiny? Je vůbec nějaká rodina normální?

Naše hrdinka by ráda konečně vzala svůj osud do vlastních rukou. Je ale postavena před absurdní zákaz, který oživuje všechny stíny rodinné minulosti. Jenže proč by zrovna ona měla nést tíhu křivd a provinění, kterých se dopustil někdo jiný? Zdá se, že aby se dalo vůbec normálně žít, nezbývá jí než nejdřív zásadně přehodnotit svůj vztah k autoritám, k rodičům, k blízkým, ke světu a nakonec i k sobě samé.

Autorské zpracování antického mýtu opírající se o motivy Sofoklovy tragédie je po divadelní road-movie Cesta v pořadí druhou z nového cyklu inscenací Divadla Drak určených dospívajícímu publiku. Inscenace je realizována v koprodukci s Městskými divadly pražskými.

Napsali o nás:

„V ‚divadle na divadle’ Drak opět dokazuje svou devízu největší: vysoký standard kolektivní herecké i muzikantské univerzálnosti, schopnost okamžité animace, cit pro načasování a smysl pro gag. Poučná inscenace potlačených gest, velkých emocí, skutečného ohně a páry ze sauny o zodpovědnosti za sebe i rodinu, v níž se člověk ocitá, aniž by se ho někdo ptal, má velkou šanci svou diváckou adresu zasáhnout a rozžehnout zájem jak o antiku, tak o divadelní imaginaci. Přál bych to jí i Draku.“ Antigona má šanci citlivé diváctvo strhnout, Petr Mareček, MF DNES, 21.05.2022 | hodnocení 75%

„Antigona v Draku rozhodně není doslovnou adaptací Sofoklovy hry. Stěžejní situace jsou vsazeny do zcela běžného a nám blízkého kontextu a antičtí hrdinové tak v podání jednotlivých herců působí zcela autenticky. (…) Vašíčkovi s Jarkovským se podařilo v starořeckém mýtu najít téma na míru šité jejich divákovi, jednu z nejstarších dramatických předloh přenést do současnosti, ale přitom neztratit kontakt se specifičností antického básnictví.“ Veronika Švecová, Antická teen dramedy, Loutkář 2-2022