Expedice: Má láska!

Bílý ostrov září. Ztracený uprostřed ledového oceánu vydává světlo, přestože to nikdo nevidí. Právě teď, když sedím ve Stockholmu a píšu tyto řádky, obklopuje Bílý ostrov záře. Nikdo to nevidí. Ale ostrov září dál.

Inscenace vychází z knihy Expedice: Můj milostný příběh švédské autorky Bey Uusmy. Vydává se po stopách tříčlenné pionýrské expedice inženýra Andréého z roku 1897, která se neúspěšně pokusila dobýt severní pól s pomocí horkovzdušného balónu. Tento dobrodružný příběh se dočkal řady zpracování včetně toho filmového ve snímku Let Orla, který byl nominovaný na Oscara. Na českých jevištích se však objevuje vůbec poprvé. Skrývá v sobě romantického ducha objevování a objevitelství, tragiku lidských osudů, které se předčasně završily kdesi v polární pustině, nenaplněnou osudovou lásku i řadu úsměvných, groteskních momentů souvisejících se samotným záměrem expedice. Vždyť koho by napadlo chtít dosáhnout severního pólu zrovna v balonu?

Tvůrcům inscenace, hostujícímu režiséru Filipu Homolovi a scénografu Robertu Smolíkovi, se tragikomická povaha příběhu stala inspirací pro vznik konceptu založeného na výrazné vizualitě kombinující prvky klauniády s obrazivostí loutkového a objektového divadla, který společně s dominantní hudební kompozicí slibuje sugestivní divadelní zážitek.

Napsali o nás:

„Režijně nápaditá a koncepčně přesná, vtipná a svými výtvarnými nápady nebývale zábavná inscenace Expedice: Má láska hostujícího režiséra Filipa Homoly a scénografa Roberta Smolíka je doplněna všudypřítomnou atmosférickou hudbou Kora et le Mechanix a vyznačuje se velmi vyrovnanými hereckými výkony.“  Veronika Bednářová, reflex.cz, 16. března 2022

“Citlivost je definujícím prvkem zachycující esenci inscenace. (…) Kromě precizně utvářené atmosféry se stejně citlivě zachází i s loutkovým ansámblem. Dominantou jsou primárně dřevěné loutky a objekty, přičemž každá proprieta funguje jako čitelný, zástupný symbol – ať už jde o mileneckou dvojici, několik verzí horkovzdušného balonu, tři hlavní hrdiny nebo třeba i polárního medvěda.  Královehradecká inscenace Expedice: Moje láska kromě toho, že senzitivním způsobem oživila vzpomínku na tuto událost, tak ji obohatila o půvabný obraz toho, jak opojnou moc umí mít láska, za níž jsou lidé ochotni nejen jít světa kraj, ale položit vlastní život.” Veronika Holečková,17. ledna 2023, divadelni-noviny.cz

Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník

Věděli jste, že československé loutkářství je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO? Je to tak! Českým a slovenským loutkářům, stejně jako jejich věrným divákům, se tak dostalo celosvětového uznání, čímž bylo završeno letité úsilí generací našich předchůdců. Současní čeští a slovenští loutkáři se proto nyní sešli, aby spojili všechny své síly, veškerý svůj um i to nejlepší ze svých tradic a tento významný úspěch společně oslavili. A jak jinak oslavit československou loutkářskou tradici, než premiérou zbrusu nové, přitom zcela tradiční a hlavně dokonale československé loutkové hry, neboli kusu?

Prohledali jsme proto fundusy, archivy i muzea na obou březích řeky Moravy, uspořádali veřejné sbírky a výsledek všeho toho snažení nyní představujeme Vám. Nuže, dámy a pánové, zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí tradiční československou loutkovou hru: Kašpárek a zbojník!

Třicetileté výročí rozpadu Československa nabízí jedinečnou příležitost divadelně reflektovat mimořádný fenomén, jímž je ojedinělá blízkost dvou národů, které na 75 let spojily svůj historický vývoj a která nejspíš nemá ve světě obdoby. Jak ji ale vnímáme dnes? A jak ji dnes v obou zemích vnímá dětský divák, pro nějž je soužití ve společném státě již jen kapitolou v učebnici dějepisu? Po těchto otázkách chceme pátrat prostřednictvím autorské česko-slovenské inscenace, která na půdorysu původního příběhu ohledává různé podoby současného vztahu mezi Čechy a Slováky. Jeho politický rámec zmizel, společné televizní programy jsou také pryč, co tedy jako pojítko zbývá? Několik účtů youtuberů, kteří jsou populární tam i tam? Zdá se, že je toho přece jen víc…

Ocenění a nominace

Cena Českého střediska UNIMA Erik za nejinspirativnější inscenaci sezóny 2022/23.

Cena Divadelních novin 2023 v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséry Jakuba Vašíčka a Šimona Spišáka.

Hlavní cena poroty na 14. ročníku festivalu Spectaculo Interesse.

Ceny města Plzně na Mezinárodním festivalu Skupova Plzeň  Ľubomíru Piktorovi za herecký výkon a Tomáši Jarkovskému a Peteru Galdíkovi za dramaturgický koncept inscenace

Čestné uznání Skupovy Plzně 2024 Janu Tomášovi za precizní zvukařskou práci inscenace

Napsali o nás

„Inscenace potvrdila, že řemeslně dobře udělané divadlo může dopadnout výborně, i když vlastně nepřijde s ničím převratným nebo zásadním. (…) Nabídne takovou spoustu drobných nápadů a legrácek, ať už „laskavě‑ironicky‑národnostních“ nebo ryze loutkářských, že spolehlivě vydají na poctivou hodinku výborné československé zábavy.” Vladimír Mikulka, 26.6.2023, nadivadlo.blogspot.com

„Bratislavské bábkové divadlo a Divadlo Drak zrealizovali spoločný projekt, ktorý so sebou nesie množstvo náročnej produkčnej práce. Na tému zareagovali s úprimnosťou, humorom a názorom. A to je prínosnejšie a pre uvažovanie o našej identite podstatne podnetnejšie ako oficiózne galaprogramy.“ Lenka Dzadíková, 1-2023 LOUTKÁŘ

„Vrcholně sebeironická inscenace vůbec není zastaralá, ale naopak odvážně vrství stále rezonující česko-slovenská klišé, směle se vydávajíc za hranu korektnosti. Za mě zatím loutkový vrchol festivalu.”Kateřina Kykalová, divadelni-noviny.cz, Rituální Regiony (No. 5)

Knoflíková válka

Příběh o klukovské válce mezi dvěma vesnickými partami, která se však odehrává na pozadí války skutečné. Jak dětská hra zrcadlí svět dospělých a co o něm vypovídá? A co neustále živí vzájemnou nenávist, na jejíž kořeny už si nikdo ze zúčastněných dávno nemůže pamatovat?

Ačkoliv se příběh Knoflíkové války odehrává před více než sto let lety, jeho poselství je stále nanejvýš aktuální. Skrze převedení dospělých konfliktů do dětského světa autor románu Louis Pergaud vnímavě upozorňuje na absurditu války i důvodů, které k ní vedou. Dal tak vzniknout miniatuře světa, v jehož malém měřítku zřetelně vynikají společenské problémy: strach z jinakosti a potřeba vytvářet nepřítele, sociální i genderová (ne)rovnost, napodobování a nekritické přebírání zažitých vzorců, výchova dětí ve starých křivdách, domácí násilí a mnoho dalšího. To vše jsou otázky velmi aktuální, jež nabízí skvělý výchozí materiál pro citlivé rozpoutání diskuze s dětmi.

Režisér Šimon Spišák ve své inscenaci vychází ze základní metafory knižní předlohy, v níž je síla reprezentována obyčejným knoflíkem. Absence knoflíku, symbolizujícího válečný kapitál, vede přirozeně k nahotě, a jak obrazně, tak i doslovně odhaluje nepřítele na kost a znemožňuje boj. Síla je ve světě našich dětských hrdinů, po vzoru otců, poměřována tím nejpřízemnějším možným způsobem, a to na základě fyzických dispozic. Inscenace si s notnou dávkou nadsázky a humoru klade otázku, zdali je z tohoto koloběhu vůbec úniku.

Dovolujeme si vás upozornit, že v inscenací několikrát zazní z úst dětských hrdinů vulgární výrazy. Jejich použití v inscenaci není prvoplánové či bezúčelné, ale slouží tvůrcům k autentickému a věrohodnému ztvárnění zápalu malých hrdinů v rámci světa dětské hry.

Napsali o nás:

„Šimon Spišák s Barborou Kamenickou Pokornou přišli s kombinací velmi zábavné, hravé a zcizující podívané s přímočaře didaktickými vsuvkami. Kdyby mi to někdo takto popsal, nejspíš bych byl nedůvěřivý, ale vyšlo jim to výborně. (…) Didaktičnost je v Knoflíkové válce přiznaná, zároveň ale natolik chytře dávkovaná, že nezačne působit protivně a násilně. Samosebou i díky tomu, že s pobavenou nadsázkou odkazuje k právě viděné divadelní situaci, která by jinak mohla prošumět jen jako jednoduchá legrácka. Lze to vidět i trochu šířeji: pokud se správně orientuji, v Draku se tomuto typu inscenací věnují soustavně a vypadá to, že velmi dobře vědí, co dělají.“

Vladimír Mikulka, 13. 10. 2024, nadivadlo.blogspot.com

(Pokračování textu…)

Bílý tesák

Daleko na severu za časů zlaté horečky, v nehostinném místě a v drsné době, vyrůstá ze štěněte v dospělou šelmu Bílý tesák, kříženec psa a vlka. Od přírody má do vínku nadělenou divokost a nespoutanost, osud mu však staví do cesty překážky, které znamenají pro jeho svobodomyslnou povahu těžké zkoušky. Jak v nich obstojí? Podaří se mu neztratit na své cestě sama sebe? Inscenace na motivy slavného románu Jacka Londona pracuje s principy tzv. live cinema, tedy snímání dění na jevišti kamerou, které je živě přenášeno na plátno.

Ocenění a nominace

Cena Thálie pro Milana Hajna za herecký výkon v inscenaci „Bílý tesák” v kategorii Alternativní a loutkové divadlo. Cena ERIK 2018 za nejinspirativnější představení sezóny. Cena festivalu Skupova Plzeň za koncept inscenace Tomáši Jarkovskému, Jakubu Vašíčkovi a Antonínu Šilarovi. Nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséra Jakuba Vašíčka.

Inscenace získala hlavní cenu poroty na Festivalu Radosti 2023 za brilantní koncepci a její řemeslně skvělé provedení v kombinaci s neodolatelným humorem a živou hudbou.

(Pokračování textu…)

Faust

V barokních kontrastech, rozkročené mezi fraškou a tragédií, pokleslostí a moralitou, představíme malé i velké divadlo světa, a stejně tak i malý a velký svět divadla.

V této unikátní inscenaci vytvořené u příležitosti šedesátého výročí založení Divadla Drak se představuje celý soubor divadla, který připomene kočovnické, jarmareční kořeny našeho divadla. A jaké jiné téma se více hodí pro oslavu loutkářského jubilea, než téma faustovské, které je s loutkovým divadlem neodmyslitelně spjato? Příběh doktora Fausta, který upsal svou duši ďáblu, se za staletí dočkal bezpočtu lidových loutkářských variací. K těm nejslavnějším – s úctyhodnými 273 reprízami – patří představení Johanes doktor Faust, které na prknech divadla Drak zinscenoval legendární Matěj Kopecký. Právě verze, jak ji podle loutkářských tradic, starých rukopisů a Matěje Kopeckého obnovil Prof. Dr. Jindřich Veselý, se nám stala východiskem pro inscenaci, která se odkazuje nejen k našim předchůdcům z řad kočovných lidových loutkářů, ale i k nejvlastnějším tradicím našeho divadla. Stylově v divadelním šapitó!

Napsali o nás:

 ,,A největší zážitky z festivalu? …………….a samozřejmě premiérový Faust z Draku: totální, mnohovrstevné divadlo, paměť i inovace jedné tradice, víc po duchu i liteře dle Goetha než očekávaného Matěje Kopeckého, to vše z dílny Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. “

Vladimír Just,  Poznámky k DER 2018, 4 -17.9.2018, ročník 25,  Divadelní noviny, on line

 ,,Otevřená oslava jubilea a divadla-hry vůbec se tu organicky spájí s drakovskou parafrází Goethova světa zbaveného mystéria – příběh vlastně už dnes nikoho nezajímá, protože se chceme bavit, mít rozlet, prachy a vliv, když už máme a známe všechno. Jen pozor, Marlow Faustovi nepřipsal happy-end, a tak se inscenace (teď už lakonicky) vrací k populární tradici.”

Šárka Švábová, Letem světem Hradcem ( No.1), 4 -17.9.2018, ročník 25, Divadelní noviny, on line

Zeď aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou

Zeď je zcela ojedinělou světově ceněnou knihou, která dětem i jejich rodičům přibližuje léta 1948-1989, dobu komunismu a socialismu, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé.

Autobiografický příběh výtvarníka, ilustrátora a autora knih pro děti Petra Síse je o posedlosti hudbou a malováním, o vládě ideologie, tíze dějin a potřebě svobody. Inscenace je hudebně vizuální groteskou a klade si za cíl přiblížit nejmladší generaci nelehkou dobu totality a vyvolat následnou diskusi s učiteli, rodiči nebo vrstevníky. Adaptuje celostránkové Sísovy ilustrace a černobílý komiks do mnohovrstevnaté scénická koláže, složené z animací, komiksu, dokumentárních filmových záznamů či originální hudby. Výsledkem je dynamický průřez čtyřicetiletou historií odkazující jak ke kruciálním dějinným mezníkům, tak i k hravým autobiografickým momentům nejen ze Sísova života, orámovaný autentickými rodinnými vzpomínkami obou protagonistů.

„Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí že svoboda je jednoznačně daná věc.” Václav Havel 

„Je to má zpráva z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem.” Petr Sís

Ocenění a nominace

Za významný počin na poli kulturním získala inscenace výroční cenu města s názvem Hradecká múza 2019.

Napsali o nás:

„Snad to byl záměr autorek Miřenky Čechové a Dominiky Špalkové, že ubylo imaginace a divadelních kouzel, aby inscenace vytvořená na míru drakovskému Studiu přehledně odvyprávěla dětem od 9 let i to, na co jsou slova krátká. Vznikla tak paradoxně divadelní ilustrace už tak svébytného komiksu.“  Petr Mareček, MF DNES, 2. 10. 2019

Světový den divadla: Faust

Záznam inscenace bude ke zhlédnutí na YouTube kanále Divadla Drak po celou sobotu 27. 3. 2021.

V barokních kontrastech, rozkročené mezi fraškou a tragédií, pokleslostí a moralitou, představíme malé i velké divadlo světa, a stejně tak i malý a velký svět divadla.

V této unikátní inscenaci vytvořené u příležitosti šedesátého výročí založení Divadla Drak se představuje celý soubor divadla, který připomene kočovnické, jarmareční kořeny našeho divadla. A jaké jiné téma se více hodí pro oslavu loutkářského jubilea, než téma faustovské, které je s loutkovým divadlem neodmyslitelně spjato? Příběh doktora Fausta, který upsal svou duši ďáblu, se za staletí dočkal bezpočtu lidových loutkářských variací. K těm nejslavnějším – s úctyhodnými 273 reprízami – patří představení Johanes doktor Faust, které na prknech divadla Drak zinscenoval legendární Matěj Kopecký. Právě verze, jak ji podle loutkářských tradic, starých rukopisů a Matěje Kopeckého obnovil Prof. Dr. Jindřich Veselý, se nám stala východiskem pro inscenaci, která se odkazuje nejen k našim předchůdcům z řad kočovných lidových loutkářů, ale i k nejvlastnějším tradicím našeho divadla. Stylově v divadelním šapitó!

Napsali o nás:

 ,,A největší zážitky z festivalu? …………….a samozřejmě premiérový Faust z Draku: totální, mnohovrstevné divadlo, paměť i inovace jedné tradice, víc po duchu i liteře dle Goetha než očekávaného Matěje Kopeckého, to vše z dílny Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. “

Vladimír Just,  Poznámky k DER 2018, 4 -17.9.2018, ročník 25,  Divadelní noviny, on line

 ,,Otevřená oslava jubilea a divadla-hry vůbec se tu organicky spájí s drakovskou parafrází Goethova světa zbaveného mystéria – příběh vlastně už dnes nikoho nezajímá, protože se chceme bavit, mít rozlet, prachy a vliv, když už máme a známe všechno. Jen pozor, Marlow Faustovi nepřipsal happy-end, a tak se inscenace (teď už lakonicky) vrací k populární tradici.”

Šárka Švábová, Letem světem Hradcem ( No.1), 4 -17.9.2018, ročník 25, Divadelní noviny, on line

Velikonoce s Drakem: Poslední trik Georgese Mélièse

„Byl předurčen zdědit po otci obchod s obuví, ale místo toho si odmala rád kreslí. V Londýně uvidí kouzelnické vystoupení a je jím natolik fascinován, že se sám stane kouzelníkem. Koupí vlastní divadlo, které má stále vyprodané, protože nechává zmizet ženy a promění je v motýly… Pak se účastní prvního promítání bratří Lumiérů. Stane se geniálním filmovým tvůrcem, který vytvoří první filmový ateliér na světě.“ Georges Méliès (1861 – 1938), francouzský filmový režisér a významný průkopník kinematografie.

Inscenace inspirovaná pozoruhodným životním příběhem a dílem průkopníka kinematografie George Méliése zve diváky do lákavého prostředí kouzelníků, triků a magie. Na Meliésův svět plný bezbřehé imaginace je dokonce i smrt krátká, neboť celuloid, iluze a fantazie jsou zbraně, které snad mohou i Zubatou porazit…Nebo ne? To se dozvíme na konci cesty fascinujícím životním příběhem největšího filmového kouzelníka všech dob.

Od své premiéry v r. 2013 sklízí inscenace vavříny u nás i v zahraničí. Byla mnohonásobně oceněna v rámci Výročních cena Divadelních novin – Dušan Hřebíček za herecký výkon sezóny bez ohledu na žánry za titulní roli, Jiří Havelka a Marek Zákostelecký v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo. Obdržela také Cenu Erik pro nejinspirativnější loutkářskou inscenaci sezony, či Hlavní cenu na festivalu Spotkanie v polské Toruni.

Jako tvůrce představení se v Divadle Drak poprvé představil režisér Jiří Havelka. Ten patří k nejtalentovanějším režisérům současné české divadelní scény. Jeho inscenace získaly řadu ocenění, v minulosti režíroval např. v Divadle Ypsilon, Divadle Archa, v Dejvickém divadle nebo Hadivadle. Je také hercem a spoluautorem přestavení známého Divadla VOSTO5. V roce 2007 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku.

(Pokračování textu…)

Bílý tesák

Daleko na severu za časů zlaté horečky, v nehostinném místě a v drsné době, vyrůstá ze štěněte v dospělou šelmu Bílý tesák, kříženec psa a vlka. Od přírody má do vínku nadělenou divokost a nespoutanost, osud mu však staví do cesty překážky, které znamenají pro jeho svobodomyslnou povahu těžké zkoušky. Jak v nich obstojí? Podaří se mu neztratit na své cestě sama sebe?

Inscenace na motivy slavného románu Jacka Londona pracuje s principy tzv. live cinema, tedy snímání dění na jevišti kamerou, které je živě přenášeno na plátno.

Ocenění a nominace:

Cena Thálie pro Milana Hajna za herecký výkon v inscenaci „Bílý tesák” v kategorii Alternativní a loutkové divadlo.

Cena ERIK 2018 za nejinspirativnější představení sezóny.

Cena festivalu Skupova Plzeň za koncept inscenace Tomáši Jarkovskému, Jakubu Vašíčkovi a Antonínu Šilarovi.

Nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséra Jakuba Vašíčka.

(Pokračování textu…)

R.U.R. 2.0

Co by se stalo, kdyby se podařilo zcela nahradit lidskou práci stroji? Jak by se to podepsalo na člověku samotném? Co by z jeho lidství vlastně zbylo? Neztratilo by tím lidstvo jeden ze základních smyslů své existence?

(Pokračování textu…)