Slož si

Který zvuk na který položit, aby to vonělo? Co a po kom komu říct? Jak vysoká je odměna pro toho, kdo se hluboce zaposlouchá? Který z klíčů otvírá tajemnou kostku? A co (kdo) je v ní? Slož si je inscenace určená nejmenším dětem, která se vydává po stopách velké záhady jménem hudba. Co to vlastně hudba je? A jak vzniká? Proč některé zvuky jednou vnímáme jen jako ruch nebo šum, zatímco jindy se zničehonic začnou stávat hudbou? Vydejte se s námi na dobrodružnou cestu od prvního nádechu po první koncert. Na cestu, na jejímž začátku není nic než zmatek, zatímco na konci čeká společná skladba, živý koncert, divadelní obraz hudby.

Napsali o nás:

„Čtyři performerky prozkoumávají žluté krychle vybavené audiotechnikou a pozvolna vtahují do hry publikum. Děti mohou hádat zvuky. (…) Fascinovaně sleduji gejzíry dětské imaginace napěchované do scénáře. Čtveřice performerek přeskupuje krychle do všech myslitelných tvarů, přitom na ně bubnuje, klape víky. Nuda se zakazuje. I vlastní tělo poslouží jako hudební nástroj, když na to přijde.” Veronika Boušová, divadelni-noviny.cz, 27.06.2022

Jak postavit drama

Pan Aristoteles se právě chystá k náročnému výzkumu dramatického básnictví, který má být základem první teorie dramatu na světě. Svůj nový spis by mohl nazvat třeba… třeba Poetika. Výzkum je to ale velmi náročný a Aristoteles nutně potřebuje asistenty…

Pomocí metod dramatické výchovy přivede program žáky do prostředí antického Řecka, kde se nejen osobně setkají s filozofem Aristotelem, ale budou se moci také zúčastnit práce na jeho Poetice. Na základě dalších zajímavých setkání a zábavných úkolů budou potom moci žáci sledovat další osudy tohoto spisu, aby si nakonec uvědomili, že Aristotelův odkaz je mnohem živější, než se na první pohled zdá.

Program doplňuje znalosti žáků z oboru divadla a dramatu, na které v běžné školní výuce mnohdy nezbývá čas. Vede žáky k vnímání výstavby dramatu a jejího podílu na vyznění díla. Seznamuje žáky se základní terminologií teorie dramatu, velkou pozornost věnuje zejména pěti fázím výstavby klasického dramatu a termínu katarze. Žáci se seznámí s postavou antického filosofa Aristotela a dalšími teoretiky dramatu, nahlédnou do Aristotelovy Poetiky a uvědomí si zásadní vliv spisu na evropskou dramatiku a literaturu mnoha staletí.

Na RVP ZV, RVP G navazuje program zvláště ve vzdělávacích oblastech Jazyk a Jazyková komunikace (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost (Dějepis) a Umění a kultura (doplňkový obor Dramatická výchova / Umělecká tvorba a komunikace). Díky specifické metodice dramatické výchovy se program podílí na rozvoji většiny klíčových kompetencí, zejména však Kompetencí k učení, k řešení problémů a Komunikativních kompetencí.

Program lze kombinovat s komentovanou prohlídkou muzea loutek, návštěvou divadelního představení Divadla Drak (vhodné je zejména spojení s inscenací Ikaros) nebo s účastí na některém z nabízených workshopů.

Nedělání / Golem a alchymisté

14:00 – 17:00 (přijďte i odejděte kdykoli budete chtít)

16:00 – T. Podrazil: Golem (představení Damúza, Praha, v rámci Nedělání)

Cena vstupenky (zahrnuje účast na všech atrakcích, dílnách i divadelním představení) – 80Kč

Jednou za měsíc ožívá Labyrintu Divadla Drak originálním programem pro rodiny s dětmi. Výtvarné dílny, hrací koutky, čtení knížek, bojovky, krátká divadelní představení, občerstvení atd. Přijít a odejít můžete kdykoli budete chtít. Součástí Nedělání 6.3. bude pohádka Golem z produkce Damúza, Praha.

Medová královna

Dědeček včelař pošle svou malou vnučku do úlu pro med. To ale není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na cestě k sladkému pokladu je třeba překonat řadu překážek, naučit se pokoře a trpělivosti. Vnučka se postupně dozvídá, kde se takový med vůbec bere a jak jej získat. Dědeček jí pomáhá překonat strach a učí ji mluvit se včelami jejich řečí tak, aby si získala jejich náklonnost a snad i přátelství. Díky jeho moudrým radám, vlastní odvaze a pomoci jedné ztracené včely v nesnázích nakonec děvčátko přece jen pozná tajemství úlu, získá důvěru včelí královny a stane se dobrou včelařkou.

MIMOŇ

Planeta Mimo má jediného obyvatele. Ten tu žije spokojeně sám se sebou ve světě, který mu dokonale vyhovuje. Až do okamžiku, kdy se planeta začne z neznámého důvodu přehřívat, a jemu nezbyde než si hledat jiné útočiště. A jaké to bude dobrodružství, netuší v tu chvíli nejspíš ani on sám.
Inscenace vypráví příběh o chlapci trpícím Aspergerovým syndromem, ale jejím tématem je obecně jinakost a bohatství i nedostupnost vnitřního vesmíru, který si každý neseme v sobě a do něhož se dá zvenčí proniknout jen obtížně. A leckdy i zevnitř, vždyť největší záhadou jsme často sami sobě. Vnitřní vesmír hrdiny přibližuje inscenace divákům pomocí jeho deníkových záznamů, jejichž prostřednictvím lze nahlédnout do způsobu jeho uvažování. A také pomocí atmosférické, živě produkované elektronické hudby nebo velkoplošných projekcí vytvořených na základě dětských výtvarných děl.

„Mám rád modrou barvu. Uklidňuje mě. Dává mi pocit jistoty. Modrý svět je svět, který je v pořádku. Klidný, vyrovnaný, bezpečný. Modrá je dokonalá barva. Má tolik podob, tolik odstínů, k čemu bych vůbec potřeboval jiné? Tak například radost má barvu světle modrou jako obloha, smutek je tmavě modrý jako měsíční svit. Ale ne ten zlý, znepokojující smutek, který se zalyká. Modrý smutek je klidný, smířený. Vyvěrá z hloubek a v těch hloubkách zase mizí. A modrá radost zní tiše, nekřičí rušivými tóny, nedere se neurvale na povrch, netřeští, nejuchá. Drží se pěkně uvnitř a jemně se chvěje. Můj svět je modrý, protože je jenom můj. A je jenom můj, protože je modrý.“

Roku 1943 publikoval rakouský profesor medicíny Hans Asperger první studii vycházející z jeho pozorování „psychicky abnormálních“ dětí. Jeho práce však byla zapomenuta a pozornosti se jí znovu začalo dostávat až v 80. letech 20.století. Od té doby se používá termín „Aspergerův syndrom“.

Napsali o nás:

„S postavou Mimoně se úspěšně vypořádal Dominik Linka, který spojuje vedení loutky s promyšleným činoherním výkonem, kdy velmi přesně zobrazuje typickou autistickou řeč těla – tedy motorickou neobratnost, roztěkanost, potřebu uhýbat pohledem a mnohé další… V každém případě je inscenace dalším skvělým příspěvkem k porozumění autistické duši.“

Pavla Bergmannová, Hadrián, zpravodaj festivalu Divadlo evropských regionů, 2019

„Celá inscenace je prostoupena fascinující vesmírnou stylizací. Koho by neuchvátila galaktická hudba vznikající přímo na jevišti za pomoci nejmodernějších elektronických hudebních nástrojů, blikající modul na hlavě Mimoně nebo projekce, toho určitě osloví start rakety s prskajícími zářícími rachejtlemi… Královéhradecká inscenace tedy rozhodně není pouhým didaktickým podobenstvím o tom, jak se chovat k autistům.“

Veronika Švecová, časopis Loutkář 4/2018

„Inscenace, která se ze začátku jevila jako klimatická parafráze Malého prince s Gretou Thunbergovou v hlavní roli (té je mimochodem Aspergerův syndrom diagnostikován), se naštěstí vyvinula v kouzelnou odyseu o hledání bezpečného útočiště a porozumění. Drak přináší báječný příklad nenásilného edukativního divadla, které snad dětským divákům ukázalo, že bychom se ke všem lidem měli chovat trpělivě, chápavě a přátelsky.“

Věra Halamásková, zpravodajství z festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem, www.loutkar.eu

Čert a Bára

Kdysi dávno poslali čerta Matlase na svět, aby dělal to, co čerti na světě obvykle dělají. Strašit lidi, sbírat duše hříšníků, škodit, kde se dá…Jenže Matlas není zrovna vzorný čert. Do práce se mu dvakrát nechce, a tak si v lese najde opuštěné stavení, kde se skryje, aby měl pokoj od pekla i od lidí. Jenže tam ho jednoho dne najde Bára, která je tak trochu jiná než ostatní. A navíc je tak mladá a hezká! Žádný div, že okouzlený Matlas si na peklo už ani nevzpomene. Jenže peklo si vzpomene na něj a chce si ho vzít zpět. Dokáže ho Bára zachránit? Nebo skončí v pekle i s ním? Nebo už se nikdy neuvidí? Jak tohle celé dopadne?

Autor, režisér a herec Jiří Jelínek je zakladatelem divadla Dno, čtyři roku působil v brněnském Divadle Husa na provázku, v současnosti je na volné noze. Spolupracuje například s pražským Divadlem Minor, s brněnskou Redutou nebo s Městským divadlem Zlín. Za svou tvorbu získal řadu prestižních ocenění (cena Divadelních novin za alternativní divadlo, ceny Erik za nejlepší loutkovou inscenaci roku, ceny mezinárodních festivalů Skupova Plzeň, Mateřinka a Next wave).

Princezna Turandot

Princezna Turandot – dcera čínského císaře – neví, co je láska, a za žádnou cenu se nechce vdávat. Vymíní si proto na otci, aby uzákonil krutou podmínku pro všechny její nápadníky. Kdo chce princezninu ruku, ten musí uhodnout tři její hádanky, jinak bude o hlavu kratší. A hlavy padají a padají, protože Turandot je zatraceně chytrá. Je však také moudrá? A co může vzejít z jejího setkání s českým Honzou, který se také zařadil do zástupu nápadníků a tím i čekatelů na (téměř) jistou smrt?

Příběh kruté a pyšné princezny Turandot zřejmě jako první zpracoval perský básník Nízámí již ve 12. století. Prostřednictvím sbírky pohádek Tisíce a jedné noci se pak dostal i do Evropy, kde jej typickými prvky commedie dell’arte okořenil Carlo Gozzi. Po něm se tímto příběhem nechala inspirovat i řada dalších evropských autorů v čele s Friedrichem Schillerem či Bertoldem Brechtem. Nejvíce ho však zřejmě proslavil Giacomo Puccini, který na jeho motivy zkomponoval věhlasnou stejnojmennou operu. I české loutkové divadlo ovšem již má na kontě přinejmenším jednu jeho originální verzi, a sice legendární libereckou inscenaci Markéty Schartové Turandot Ukrutnice z osmdesátých let minulého století. A nyní se příběh čínské princezny objevuje i na prknech Divadla Drak.

(Pokračování textu…)

Faust

V barokních kontrastech, rozkročené mezi fraškou a tragédií, pokleslostí a moralitou, představíme malé i velké divadlo světa, a stejně tak i malý a velký svět divadla.

V této unikátní inscenaci vytvořené u příležitosti šedesátého výročí založení Divadla Drak se představuje celý soubor divadla, který připomene kočovnické, jarmareční kořeny našeho divadla. A jaké jiné téma se více hodí pro oslavu loutkářského jubilea, než téma faustovské, které je s loutkovým divadlem neodmyslitelně spjato? Příběh doktora Fausta, který upsal svou duši ďáblu, se za staletí dočkal bezpočtu lidových loutkářských variací. K těm nejslavnějším – s úctyhodnými 273 reprízami – patří představení Johanes doktor Faust, které na prknech divadla Drak zinscenoval legendární Matěj Kopecký. Právě verze, jak ji podle loutkářských tradic, starých rukopisů a Matěje Kopeckého obnovil Prof. Dr. Jindřich Veselý, se nám stala východiskem pro inscenaci, která se odkazuje nejen k našim předchůdcům z řad kočovných lidových loutkářů, ale i k nejvlastnějším tradicím našeho divadla. Stylově v divadelním šapitó!

Napsali o nás:

 ,,A největší zážitky z festivalu? …………….a samozřejmě premiérový Faust z Draku: totální, mnohovrstevné divadlo, paměť i inovace jedné tradice, víc po duchu i liteře dle Goetha než očekávaného Matěje Kopeckého, to vše z dílny Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. “

Vladimír Just,  Poznámky k DER 2018, 4 -17.9.2018, ročník 25,  Divadelní noviny, on line

 ,,Otevřená oslava jubilea a divadla-hry vůbec se tu organicky spájí s drakovskou parafrází Goethova světa zbaveného mystéria – příběh vlastně už dnes nikoho nezajímá, protože se chceme bavit, mít rozlet, prachy a vliv, když už máme a známe všechno. Jen pozor, Marlow Faustovi nepřipsal happy-end, a tak se inscenace (teď už lakonicky) vrací k populární tradici.”

Šárka Švábová, Letem světem Hradcem ( No.1), 4 -17.9.2018, ročník 25, Divadelní noviny, on line

O dvanácti měsíčkách

Maruška žije v malé chaloupce se svou macechou a nevlastní sestrou. Ty se k ní nechovají vůbec hezky. Vrcholem pak je, když nebohou Marušku pošlou na mráz, aby jim přinesla třeba jahody: “A bez nich se nevracej!” Co si chudák Maruška teď počne? Venku zuří sněhová vánice, psa by nevyhnal a k tomu ten nesplnitelný, hloupý úkol. Každý přece ví, že jahody v lednu nerostou. Nebo už to nikdo dávno neví?

Tato inscenace pro nejmenší je zároveň sólovou příležitostí pro jednu z nejzkušenějších členek souboru. Ivana Bílková za léta svého působení v Divadle Drak spolupracovala s většinou významných režisérů, kteří naším divadlem prošli a formovali jeho tvář. Hrála v legendárních inscenacích Josefa Krofty (za všechny jmenujme například Prodanou nevěstu), do svých inscenací ji obsazovali Jan Borna, Jakub Krofta, Jiří Vyšohlíd či Tomáš Dvořák.

Koncert k 70. narozeninám prof. Štěpána Raka

ZUŠ Střezina zve na koncert věhlasných kytaristů Štěpána Raka a jeho syna Jana Matěje Raka. Koncert se pořádá především k 70. narozeninám Štěpána Raka a je také vyvrcholením kytarové soutěže, kterou škola pořádá – Hradecké Guitarreando 2015. (Pokračování textu…)