Studio DAMÚZA – Batosnění

Pohádková ukolébavka inspirovaná knihou Petry Kubáčkové *O andělovi, noční můře, statečném medvídkovi, hodném slonovi, opici a divoké huse* a nespícím Toníčkem. Toto představení, lehoučké jako pírko, navazuje na evropský trend tvorby pro děti od nula do tří let nazývaný Theatre for very young (tzv. divadlo pro nejmladší). V současnosti se tomuto trendu v zahraničí programově věnuje mnoho divadel, tvůrců a tvůrkyň a my jej teď poprvé přinášíme i do České republiky.

Představení nabízí dětem první kontakt s divadlem – je interaktivní, respektuje jejich potřeby a citlivě je uvádí do světa zvuků, hlasů, pohybů, dotyků, loutek. Už od 10 měsíců si totiž miminka začínají pamatovat věci kolem sebe a svět, který bezprostředně nevidí, pro ně už začíná existovat.

Batosneni_2BatosneniVyšeHrátky 2014Batosneni_1

Studio DAMÚZA – Kreativní dílny scénografky Zuzany Vítkové

Celý den bude co dělat. Vyrobit si můžete loutku nebo zvířecí notýsek, ale také originální hudební nástroje. Přijďte a uvidíte, co se zrovna můžete naučit!

obarez

Dilny3

HVĚZDNÉ VÁLKY A HVĚZDNÝ MÍR

Komponovaný autorský pořad spisovatelky a dramatičky Daniely Fischerové vážně i nevážně o astrologii i astronomii v prostorách starého planetária hvězdárny v Hradci Králové. Přesun z místa na místo organizován od Divadla Drak (není to teleport).

Po čtyřiceti letech zkušenosti s astrologií vás spisovatelka Daniela Fischerová zkusí uvést do této rozkošné pavědy. Zčásti to bude brát vážně – protože to si vesmír zaslouží – a zčásti si z vás, ze sebe i z celé astrologie bude dělat legraci.

Blátem po hlavě

V hospodě U Bryndáčků se za parného odpoledne, zrovna na syrečkové pondělí, sejde několik vesničanů, mrtvý kůň a sudičky, aby si společně či každý zvlášť lili na hlavu pivo. Hlad zahánějí syrečky a buřty, před horkem se schovávají do lednice, ale hlavně se snaží neztrácet hlavu. Což není zrovna snadné.

Unikátní loutková inscenace pro dospělé publikum kombinuje tradici české loutkářské profese s absurdním humorem. Pomocí prostředků klasického jarmarečního divadla zachycuje groteskní rozměr dnešní reality.  Inscenace hry Richarda Balouse vzniká v koprodukci s pražským prostorem La Fabrika. Ve spolupráci s režisérem Jiřím Havelkou  a scénografem Markem Zákosteleckým se na ní podílí kolektiv Divadla Drak v čele s  Václavem Poulem a Janem Popelou.

Jak postavit drama

Pan Aristoteles se právě chystá k náročnému výzkumu dramatického básnictví, který má být základem první teorie dramatu na světě. Svůj nový spis by mohl nazvat třeba… třeba Poetika. Výzkum je to ale velmi náročný a Aristoteles nutně potřebuje asistenty…

Pomocí metod dramatické výchovy přivede program žáky do prostředí antického Řecka, kde se nejen osobně setkají s filozofem Aristotelem, ale budou se moci také zúčastnit práce na jeho Poetice. Na základě dalších zajímavých setkání a zábavných úkolů budou potom moci žáci sledovat další osudy tohoto spisu, aby si nakonec uvědomili, že Aristotelův odkaz je mnohem živější, než se na první pohled zdá.

Program doplňuje znalosti žáků z oboru divadla a dramatu, na které v běžné školní výuce mnohdy nezbývá čas. Vede žáky k vnímání výstavby dramatu a jejího podílu na vyznění díla. Seznamuje žáky se základní terminologií teorie dramatu, velkou pozornost věnuje zejména pěti fázím výstavby klasického dramatu a termínu katarze. Žáci se seznámí s postavou antického filosofa Aristotela a dalšími teoretiky dramatu, nahlédnou do Aristotelovy Poetiky a uvědomí si zásadní vliv spisu na evropskou dramatiku a literaturu mnoha staletí.

Na RVP ZV, RVP G navazuje program zvláště ve vzdělávacích oblastech Jazyk a Jazyková komunikace (Český jazyk a literatura), Člověk a společnost (Dějepis) a Umění a kultura (doplňkový obor Dramatická výchova / Umělecká tvorba a komunikace). Díky specifické metodice dramatické výchovy se program podílí na rozvoji většiny klíčových kompetencí, zejména však Kompetencí k učení, k řešení problémů a Komunikativních kompetencí.

Program lze kombinovat s komentovanou prohlídkou muzea loutek, návštěvou divadelního představení Divadla Drak (vhodné je zejména spojení s inscenací Ikaros) nebo s účastí na některém z nabízených workshopů.

 

Nedělání / Golem a alchymisté

14:00 – 17:00 (přijďte i odejděte kdykoli budete chtít)

16:00 – T. Podrazil: Golem (představení Damúza, Praha, v rámci Nedělání)

Cena vstupenky (zahrnuje účast na všech atrakcích, dílnách i divadelním představení) – 80Kč

 

Jednou za měsíc ožívá Labyrintu Divadla Drak originálním programem pro rodiny s dětmi. Výtvarné dílny, hrací koutky, čtení knížek, bojovky, krátká divadelní představení, občerstvení atd. Přijít a odejít můžete kdykoli budete chtít. Součástí Nedělání 6.3. bude pohádka Golem z produkce Damúza, Praha.

Medová královna

Dědeček včelař pošle svou malou vnučku do úlu pro med. To ale není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na cestě k sladkému pokladu je třeba překonat řadu překážek, naučit se pokoře a trpělivosti. Vnučka se postupně dozvídá, kde se takový med vůbec bere a jak jej získat. Dědeček jí pomáhá překonat strach a učí ji mluvit se včelami jejich řečí tak, aby si získala jejich náklonnost a snad i přátelství. Díky jeho moudrým radám, vlastní odvaze a pomoci jedné ztracené včely v nesnázích nakonec děvčátko přece jen pozná tajemství úlu, získá důvěru včelí královny a stane se dobrou včelařkou.

MIMOŇ

Planeta Mimo má jediného obyvatele. Ten tu žije spokojeně sám se sebou ve světě, který mu dokonale vyhovuje. Až do okamžiku, kdy se planeta začne z neznámého důvodu přehřívat, a jemu nezbyde než si hledat jiné útočiště. A jaké to bude dobrodružství, netuší v tu chvíli nejspíš ani on sám.
Inscenace vypráví příběh o chlapci trpícím Aspergerovým syndromem, ale jejím tématem je obecně jinakost a bohatství i nedostupnost vnitřního vesmíru, který si každý neseme v sobě a do něhož se dá zvenčí proniknout jen obtížně. A leckdy i zevnitř, vždyť největší záhadou jsme často sami sobě. Vnitřní vesmír hrdiny přibližuje inscenace divákům pomocí jeho deníkových záznamů, jejichž prostřednictvím lze nahlédnout do způsobu jeho uvažování. A také pomocí atmosférické, živě produkované elektronické hudby nebo velkoplošných projekcí vytvořených na základě dětských výtvarných děl.

„Mám rád modrou barvu. Uklidňuje mě. Dává mi pocit jistoty. Modrý svět je svět, který je v pořádku. Klidný, vyrovnaný, bezpečný. Modrá je dokonalá barva. Má tolik podob, tolik odstínů, k čemu bych vůbec potřeboval jiné? Tak například radost má barvu světle modrou jako obloha, smutek je tmavě modrý jako měsíční svit. Ale ne ten zlý, znepokojující smutek, který se zalyká. Modrý smutek je klidný, smířený. Vyvěrá z hloubek a v těch hloubkách zase mizí. A modrá radost zní tiše, nekřičí rušivými tóny, nedere se neurvale na povrch, netřeští, nejuchá. Drží se pěkně uvnitř a jemně se chvěje. Můj svět je modrý, protože je jenom můj. A je jenom můj, protože je modrý.“

Roku 1943 publikoval rakouský profesor medicíny Hans Asperger první studii vycházející z jeho pozorování „psychicky abnormálních“ dětí. Jeho práce však byla zapomenuta a pozornosti se jí znovu začalo dostávat až v 80. letech 20.století. Od té doby se používá termín „Aspergerův syndrom“.

Napsali o nás:

„S postavou Mimoně se úspěšně vypořádal Dominik Linka, který spojuje vedení loutky s promyšleným činoherním výkonem, kdy velmi přesně zobrazuje typickou autistickou řeč těla – tedy motorickou neobratnost, roztěkanost, potřebu uhýbat pohledem a mnohé další… V každém případě je inscenace dalším skvělým příspěvkem k porozumění autistické duši.“

Pavla Bergmannová, Hadrián, zpravodaj festivalu Divadlo evropských regionů, 2019

„Celá inscenace je prostoupena fascinující vesmírnou stylizací. Koho by neuchvátila galaktická hudba vznikající přímo na jevišti za pomoci nejmodernějších elektronických hudebních nástrojů, blikající modul na hlavě Mimoně nebo projekce, toho určitě osloví start rakety s prskajícími zářícími rachejtlemi… Královéhradecká inscenace tedy rozhodně není pouhým didaktickým podobenstvím o tom, jak se chovat k autistům.“

Veronika Švecová, časopis Loutkář 4/2018

„Inscenace, která se ze začátku jevila jako klimatická parafráze Malého prince s Gretou Thunbergovou v hlavní roli (té je mimochodem Aspergerův syndrom diagnostikován), se naštěstí vyvinula v kouzelnou odyseu o hledání bezpečného útočiště a porozumění. Drak přináší báječný příklad nenásilného edukativního divadla, které snad dětským divákům ukázalo, že bychom se ke všem lidem měli chovat trpělivě, chápavě a přátelsky.“

Věra Halamásková, zpravodajství z festivalu Přelet nad loutkářským hnízdem, www.loutkar.eu

Čert a Bára

Kdysi dávno poslali čerta Matlase na svět, aby dělal to, co čerti na světě obvykle dělají. Strašit lidi, sbírat duše hříšníků, škodit, kde se dá…Jenže Matlas není zrovna vzorný čert. Do práce se mu dvakrát nechce, a tak si v lese najde opuštěné stavení, kde se skryje, aby měl pokoj od pekla i od lidí. Jenže tam ho jednoho dne najde Bára, která je tak trochu jiná než ostatní. A navíc je tak mladá a hezká! Žádný div, že okouzlený Matlas si na peklo už ani nevzpomene. Jenže peklo si vzpomene na něj a chce si ho vzít zpět. Dokáže ho Bára zachránit? Nebo skončí v pekle i s ním? Nebo už se nikdy neuvidí? Jak tohle celé dopadne?

Autor, režisér a herec Jiří Jelínek je zakladatelem divadla Dno, čtyři roku působil v brněnském Divadle Husa na provázku, v současnosti je na volné noze. Spolupracuje například s pražským Divadlem Minor, s brněnskou Redutou nebo s Městským divadlem Zlín. Za svou tvorbu získal řadu prestižních ocenění (cena Divadelních novin za alternativní divadlo, ceny Erik za nejlepší loutkovou inscenaci roku, ceny mezinárodních festivalů Skupova Plzeň, Mateřinka a Next wave).

Princezna Turandot

Princezna Turandot – dcera čínského císaře – neví, co je láska, a za žádnou cenu se nechce vdávat. Vymíní si proto na otci, aby uzákonil krutou podmínku pro všechny její nápadníky. Kdo chce princezninu ruku, ten musí uhodnout tři její hádanky, jinak bude o hlavu kratší. A hlavy padají a padají, protože Turandot je zatraceně chytrá. Je však také moudrá? A co může vzejít z jejího setkání s českým Honzou, který se také zařadil do zástupu nápadníků a tím i čekatelů na (téměř) jistou smrt?

Příběh kruté a pyšné princezny Turandot zřejmě jako první zpracoval perský básník Nízámí již ve 12. století. Prostřednictvím sbírky pohádek Tisíce a jedné noci se pak dostal i do Evropy, kde jej typickými prvky commedie dell’arte okořenil Carlo Gozzi. Po něm se tímto příběhem nechala inspirovat i řada dalších evropských autorů v čele s Friedrichem Schillerem či Bertoldem Brechtem. Nejvíce ho však zřejmě proslavil Giacomo Puccini, který na jeho motivy zkomponoval věhlasnou stejnojmennou operu. I české loutkové divadlo ovšem již má na kontě přinejmenším jednu jeho originální verzi, a sice legendární libereckou inscenaci Markéty Schartové Turandot Ukrutnice z osmdesátých let minulého století. A nyní se příběh čínské princezny objevuje i na prknech Divadla Drak.

(Pokračování textu…)

Nákupní košík
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu