Maustetytöt

Maustetytöt je finská indie rocková skupina, kterou založily sestry Anna a Kaisa Karjalainenovy. Název kapely znamená ve finštině “Spice Girls”, ale jejich hudba je známá svým melancholickým a syrovým stylem, který je v příkrém rozporu s popovou image, jak by mohl název napovídat. Ve Finsku si získaly popularitu svým debutovým albem “Kaikki tiet vievät Peltolaan”, které vyšlo v roce 2019. Album získalo uznání kritiky pro své upřímné texty a jedinečný zvuk, který v sobě mísí prvky folku a post-punku. Jejich následující album “Eivät Enkelitkään Ilman Siipiä Lennä”, vydané v roce 2020, navázalo na jejich úspěch a představilo jejich osobitý styl vyprávění a hudby. Maustetytöt ‘hudba často zpracovává témata lásky, zklamání a každodenního života s poetickým nádechem, který rezonuje s mnoha posluchači.

Koncert proběhne v rámci akce Hradec Sauna Day.

JAN HRUBÝ a PŘÁTELÉ (host: O.Fencl a Hromosvod)

Legendární matador JAN HRUBÝ se u příležitosti svého nedávného jubilea připojuje ke skupině Hromosvod. Ve velkém kapelním provedení zazní největší klasiky, které si lze jen těžko představit bez jeho magických houslí – Špejchar Blues, Večernice, Funebráci, Sladké je žít, Astrolog, Yetti Blues, Doteky, Velikej hever…

Je nasnadě, že jako host večera se představí i Ondřej Fencl se svou kmenovou doprovodnou skupinou a albem ” Sen nenasytných kluků”, které nedávno novináři zvolili jako desku roku. Propojení s Janem Hrubým, s nímž se Fencl potkává v několika dalších sestavách (mimo jiné u Vladimíra Merty), se přímo nabízí. Těšte se ne neufňukané texty plné vnitřních rýmů a nevšedních obratů, uvěřitelný zpěv, dvoje virtuózní housle, knopflerovskou kytara a zemitou rytmiku, která kdysi zdobila takové superskupiny jako B.S.P., Kollerband nebo Krucipüsk.

Houslistu Hrubého a zpěváka, klávesistu a kytaristu Fencla doprovází elitní čeští sidemani – na elektrickou kytaru Vojtěch Jindra (m.j. Bran), housle Hana K. Vyšínská (m.j. Inflagranti), baskytaru Jaryn Janek (m.j. K. Střihavka, Krucipüsk) a za bicími Tomáš Marek (m.j. Lucie, Kollerband)… Dojde na songy z kroniky českého bigbítu od Vladimíra Mišíka, Michala Prokopa či Vladimíra Merty, instrumentálky vonící Skotskem a Irskem, i na autorskou tvorba třiačtyřicetiletého Ondřeje Fencla, známého též z 5P Luboše Pospíšila, nedávné sestavy Marsyas, ze Schodiště, Poetických večerů s herečkou Kristýnou Ryškou apod…

To vše s geniálními houslemi Jana Hrubého v popředí.

Konektiv on tour 2024

Již posedmé představuje Konektiv Night zcela nové hudební spolupráce, které spojují rozmanité žánry a kultury, z nichž jednotliví hudebníci pocházejí. Toto radikální spojení různorodých tvůrčích přístupů umožňuje zkoumání vzrušujících a nečekaných výsledků, a zároveň symbolizuje jednoznačné odmítnutí předsudků vůči cizincům a příslušníkům menšin. Již potřetí pak míří do Hradce Králové.

Ukrajinský hudebník Jurij Nikelsky, ovládající hru na působivou škálu etnických dechových nástrojů, ve spojení s kontemplativními i intenzivními ambientními vrstvami Jana Kašpara, vystupujícího pod pseudonymem Obelisk of Light. Tvůrčí zvědavost a hloubavé elektronické plochy se propojí ve spolupráci houslistky a hráčky na koto Anny Romanovské, známé svou zálibou v improvizaci, a ruské zvukové umělkyně vystupující pod jménem Rlung. Sakrální drony a vzletné vokály slovenské umělkyně Adriány Vančové, alias timmi, se protnou s lyrickými tóny oudu jordánsko-palestinského všestranného umělce a hudebníka Husama Abeda.

Kompletní informace na www.konektiv.net

Mirek Kemel & kapela

Písničkář a karikaturista Mirek Kemel přichází s novým albem nazvaným Mordyjé (vyjde 25. října). V rámci jeho propagace zahraje se svou kapelou vůbec poprvé i v Hradci Králové, kde kromě novinek zazní i písně z jeho předchozích alb.

Koncert se uskuteční ve středu 6. 11. od 19. 30 h v divadle DRAK. Nenechte si ujít hudební zážitek plný osobité hudby a poetických textů.

#Burn #IAmHere #Herostratos

V roce 356 př. n. l. muž zvaný Hérostratos údajně zapálil Artemidin chrám v Efesu, jeden ze sedmi divů světa. Učinil tak za jediným účelem, zapsat se navždy do historie. A jak vidno, podařilo se mu to. Dal tak vzniknout pojmu herostratismus, jímž se v psychologii označuje patologická touha stát se za každou cenu slavným.

V roce 1980 zastřelil Mark Chapman svůj idol, hudebníka Johna Lennona. V roce 2017 trojice mladíků zapálila dřevěný kostel Božího Těla v Gutech u Třince, chráněnou kulturní památku. V roce 2018 položil Vladimír Putin otázku: „K čemu potřebujeme svět, když v něm nebude Rusko?“ Ti všichni – a mnozí další – se stali svým způsobem slavnými. Za jakou cenu? A přineslo jim to v životě štěstí? Nebo aspoň uspokojení?

A jak by si asi Hérostratos počínal dnes, v době sociálních sítí? Streamoval by svůj čin online na Instagramu? Nebo by zvolil spíš Snapchat? Nebo TikTok? Kolik lajků by posbíral? A byl by s konečným skóre spokojen? V každém případě se zdá, že žijeme v době, která herostratismu v jeho všelijakých podobách přeje víc než kterákoli předchozí…

Po inscenaci Řekl bych nějakej vtip a pak bych umřel smíchy je #burn #iamhere #herostratos dalším titulem v repertoáru Naivního divadla, který je primárně určen dospívajícímu publiku. V Liberci ho připravuje tvůrčí tým z nejpovolanějších, podepsaný pod celou řadou oceňovaných titulů pro teenagery v Divadle ALFA v Plzni, v pražském divadle Minor a v jejich domovském Divadle Drak v Hradci Králové. A ani libereckému publiku nebude tvorba autorsko-režijního dua Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček a jejich týmu zcela neznámá. V Naivním divadle již v minulosti nastudovali několik úspěšných titulů (například Velbloud, ryba, slepice či Neklan.cz) a spolupracovali rovněž s Divadlem F. X. Šaldy.

Karel Plíhal – Recitál

Karel Plíhal, ojedinělý hudebník textař a poeta, v jedné chvíli dokáže publikum rozesmát veselou básničkou, aby vzápětí posluchače rozněžnil a roztesknil emotivním textem písně. Jednočlennou kapelu Karla Plíhala posílil skvělý kytarista Petr Fiala, kterého Karel potkal na hudební škole v Hradci Králové.

Na Plíhalově koncertě posluchače čeká jemná a hravá poetika, komorní atmosféra a to vše ve formě inteligentně humorných, často vyzrále sebeironických textů nebo krátkých veršovánek uvozujících či doplňujících jednotlivé písničky. A zároveň famózní kytarové umění.

Přicházíme z daleka

Inscenace Přicházíme z daleka byla oceněna prestižní cennou Hedda Award za nejlepší představení pro mládež v Norsku v roce 2017.

Uvnitř velkého stanu je ještě jeden menší stan a v něm sedí chlapec. Má za sebou dlouhou cestu. Většinu času cestoval sám. Ukáže vám, co si vzal s sebou, poví vám, proč se na cestu vydal, a popíše, kudy putoval. Nemůže ale říct, jak jeho příběh skončí…

Přicházíme z daleka je inscenace, která vychází z příběhů uprchlíků. Vznikla ve spolupráci s uprchlickým centrem v Askeru, zajišťujícím přijímání mladých běženců ve věku 13-18 let, kteří přicestovali sami, aby v Norsku požádali o azyl. Diváci usazení v jurtě sledují mladíky Omara a Abdulu Rezana na jejich cestě ze syrského Aleppa až na Hlavní nádraží v Oslu. Rozdíl mezi hledištěm a jevištěm se stírá, hraje se i přímo mezi diváky. Materiál, na jehož podkladu tvůrci z NIE tuto inscenaci vystavěli, má dokumentární charakter a soubor jej získal  prostřednictvím rozhovorů a workshopů, které pro mladé uprchlíky pořádal. Osudy těchto uprchlíků jsou jen těžko představitelné, oni sami jsou však, jako většina mladých lidí, plní energie, života a naděje na lepší budoucnost.  V inscenaci Přicházíme z daleka vypráví NIE jeden z těchto příběhů prostým a zároveň podmanivým způsobem za použití živé hudby, vyprávění i stínového divadla. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru mongolské jurty.

Po každém představení následuje krátká diskuse. 

Děkujeme za podporu: Ministerstvo kultury České republiky, Státní fond kultury ČR, Norwegian Ministry of Foreign Affairs, Arts and Culture Norway

Norská pohádka

Pohádka o princi zakletém v medvěda a dlouhé cestě k jeho vysvobození.

Na motivy norské lidové pohádky „Na východ od slunce na západ od měsíce“, kterou v polovině 19. století zaznamenali Peter Christen Asbjørnsen a Jørgen Moe.

Neštěstí, ani štěstí není trvalé… Příběh dívky, kterou rodiče chtiví bohatství vydají medvědovi.

Inscenace vznikla v rámci projektu Srovnání různorodých cest loutkového nastudování norské pohádky podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Pro rodiny s dětmi od 3 let.

Představení získalo ocenění na festivalu “Mateřinka 2017” za originální zpracování scénáře