Velikonoce s Drakem: Proletět duhou

Jsi-li myš a máš-li víru, proletíš i dírou v sýru

Autor: Andrej Sannikau, Šimon Olivětín

Režie: Michaela Homolová

Výprava: Barbora Jakůbková

Hudba: Martin Solan

Animace: Anna Krtičková

Hrají: Diana Čičmanová, Barbora Kubátová, Adam Kubišta, Filip Homola, Marek Sýkora

video bude přístupné 2. 4. 2021 po celý den

4+ Určeno divákům od 4 let.

Co se děje v Draku? Slavíme Velikonoce s hosty!

Naivní divadlo Liberec – Proletět duhou

K sousedovi se nechodí s prázdnýma rukama, ví nejen velký myšák Ziba, ale teď už i malé myšky Tipo a Piki, které ho tak rády poslouchají, když je hostí čajem. Piki sní, že vyroste, že bude dospělá a vydá se se všemi těmi lidmi, kteří spěchají na tramvajovou zastávku, na cestu. A uvidí celé město. Město, ve kterém neustále prší a zároveň svítí sluníčko, takže je v něm pořád duha. Možná že se déšť do města nevrací náhodou. Možná hledá kamaráda či kamarádku. Takovou, jakou má Piki v Tipo, která ji učí malovat, počítat, číst a díky které se nakonec přestane bát i strašlivého pylososu. Jenom jediné se zatím Tipo nedaří. Splnit malé kamarádce Piki její věčný sen o létání…

Soubor krátkých pohádek o přátelství dvou malých myšek Piki a Tipo napsal Andrej Sannikau a pod názvem Proletět duhou je přeložil a zdramatizoval Šimon Olivětín.
Ten dal textu podtitul “Pohádka pro Danika”, aby tím připomněl pozoruhodný příběh, který se pojí se vznikem původní předlohy.

Andrej Sannikau je běloruský disident a někdejší opoziční prezidentský kandidát. V roce 2010 byl Lukašenkovým režimem uvězněn a odsouzen k pětiletému vězení. Po téměř osmnácti měsících strávených za mřížemi byl na nátlak Evropské unie propuštěn a v současnosti žije v Londýně, kde obdržel politický azyl. Ještě předtím však v běloruském vězení napsal již zmíněné pohádky o myškách Piki a Tipo, které posílal svému čtyřletému synu Danikovi. Tyto pohádky nyní získaly jevištní tvar v podobě inscenace Naivního divadla Liberec. Nejedná se však o první kontakt Andreje Sannikava s Českou republikou. Již v srpnu 2008 byl hostem “Zahradní slavnosti” na Hrádečku. A není bez zajímavosti, že posledním textem, který před svou smrtí napsal Václav Havel, byl v prosinci 2011 dopis Andrejovi Sannikavovi a sedmi dalším vězněným běloruským disidentům.