Charakteristika festivalové části v Divadle Drak

Divadlo Drak a Mezinárodní institut figurálního divadla o.p.s., je svou tvorbou pro děti a mládež respektovanou institucí na domácí i mezinárodní scéně. Kromě své obvyklé činnosti, která zahrnuje kolem tří set představení ročně a účast na domácích a zahraničních festivalech, je také tradičním spolupořadatelem Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové.

Během osmi festivalových dnů je na všech scénách Divadla Drak, které byly v roce 2010 rozšířeny o studiovou scénu (black box s kapacitou cca 80 diváků), ale i přilehlých venkovních prostranstvích, předkládána divákům dramaturgická koncepce, která je určena pro široké spektrum diváků. Dopolední představení jsou určeny především pro děti mateřských, základních i středních škol a večerní představení pak pro dospělé publikum se zájmem o současné loutkové, alternativní divadlo a mezižánrové přesahy.

Archiv předchozích ročníků

25. ročník festivalu

Divadlo Drak uzavřelo letošní divadelní sezónu bohatým festivalovým programem. Od pátku 21. června do pátku 28. června 2019 proběhl i na čtyřech drakovských scénách jubilejní 25. ročník festivalu Divadlo evropských regionů.

Jak řekla k jeho průběhu ředitelka Divadla Drak Eliška Finková: „I v tomto roce byl program velmi nabitý a žánrově pestrý. Okolo 5000 diváků zhlédlo v Draku během osmi festivalových dnů 83 divadelních, tanečních nebo hudebních vystoupení, ale nechyběly ani oblíbené výtvarné a divadelní workshopy vedené nejen našimi lektory. Letos Divadlo Drak hostilo na své divadelní půdě celkem 12 zahraničních souborů ze Slovenska, Slovinska, Španělska, Katalánska, Norska, Finska, Holandska, Francie a Německa. Nechyběla ale ani divadla a hudební skupiny z České republiky. Oblíbenými se staly pravidelné večerní koncerty v dračím šapitó.“

Naše divadlo se dlouhodobě profiluje jako kulturně společenská platforma pro široké divácké spektrum, proto do festivalové skladby řadíme nejen představení pro děti a mládež, ale také pro dospělé diváky. Naším cílem bylo, aby byl 25. ročník festivalu ročníkem výjimečným, proto jsme velmi aktivně vyhledávali na evropských scénách inspirativní představení přesahující hranice jednotlivých žánrů od loutkového divadla přes taneční, objektové, výtvarné až po experimentální. Při přípravě programu jsme opět oslovili jak renomované tvůrce, tak studenty divadelních škol.

V prvních dnech festivalu představilo Divadlo Drak návštěvníkům drakovské novinky divadelní sezóny 2018/19. Diváci mohli vidět téměř po roce od loňské premiéry inscenaci Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Faust. Nejmladší potěšilo tanečně pohybové představení A na noze pevnina, autorská inscenace v koncepci a režii Dominiky Špalkové vzniklá ve spolupráci s kolektivem tvůrců, herečkou Jazminou Piktorovou, výtvarnicí Janou Bačovou Kroftovou a hudebním uskupením DVA. Další drakovský titul, který mohli diváci navštívit, byl příběh inspirovaný osudy dětí s Aspergerovým syndromem Mimoň tvůrčího tandemu Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský. Jako poslední se představila pohádka O zlaté rybce. Tato poetická inscenace plná výtvarných obrazů byla režijním debutem scénografa Kamila Bělohlávka ve spolupráci s dramaturgem Tomášem Jarkovským. Autorkou kostýmů je Tereza Vašíčková, autorem  hudby Marek Bělohlávek. I v tomto roce Drak prezentoval na festivalu svou lektorskou činnost. Pro letošní ročník se spojili naši lektoři s kolegy z Malého divadla v Českých Budějovicích a brněnské Polárky v projektu Napříč divadelní Evropou. Společně představili dětem divadelní kultury evropských zemí prostřednictvím her a interaktivních workshopů.

Dračí pouť je již mnoho let tradičním víkendovým programem pro rodiny s dětmi. Každý rok tak první festivalovou sobotu a neděli ožívají prostory před divadlem představeními, hudbou a workshopy. V letošním roce jsme opět přivítali řezbáře Matěje s kolotočem. Nadšení sklidili Bratři v tricku s jejich pouličními projekty MalířiBěžkařská odysea. Z Holandska dorazil projekt Headspace. Obří hlavy s mechanickým divadlem pro jednoho diváka byly celé dny v obležení dychtivých návštěvníků. S katalánskou skupinou Tombs Creatius se všichni odvážlivci vydali na tajný výlet do vlastní budoucnosti.

ZAHRANIČNÍ HOSTÉ

Diváci mohli vidět na festivalu i dva zahraniční tituly v české premiéře. První z nich bylo velmi intimní představení pro pět diváků Španěla Xaviera Bobése Věci snadno zapomenuté. Toto imaginativní objektové divadlo mapující fragmenty španělské historie 20. století se těšilo velkému diváckému zájmu. Představení proběhlo v 9 reprízách. Druhým byla inscenace Bratři a sestry mezinárodního divadelního uskupení NIE. Titul zkoumající zkušenosti mladých lidí s problematikou mentálních poruch zdraví a jejich působením jak na jedince samotného, tak na jeho nejbližší okolí, byl pro hradecké publikum, složené převážně ze středoškoláků, silným zážitkem. Joachim Torbahn v poetickém představení Hlína, hra a rošťárny předvedl divákům pomoci práce s hlínou příběh plný tvoření, postupné transformace a nevšední tvůrčí představivosti. Etienne Manceau (laureát ceny Circus Next) z francouzského divadla Cie Sacekripa nadchl diváky sólo představením na pomezí divadla objektu, cirkusu a pantomimy s názvem VU. Legrační a napínavou cirkusovou miniaturu, která zblízka prozkoumává každodenní rituály, herec prezentoval nejen virtuózním žonglováním, ale i svou originální vynalézavostí. V úterý 25. 6. 2019 čekal festivalové diváky „Finský den”. Divadlo Mukamas, které si v tomto roce připomíná 40 let od svého založení, představilo v Draku pohádku Myška v cirkuse, která se dočkala nadšených ovací malých diváků, a hudebně poetické pásmo Písně z Finska spolu s ochutnávkou finských sladkostí. Zbytek večera se nesl v duchu finské alternativní hudby s česko-finskou hudebnicí Sonjou Vectomov a poté si přítomní zatančili s DJ VeekanVisio. Slovinská divadla patří v Draku již k pravidelným festivalovým hostům. Lutkovno gledališče Maribor přivezlo na festival loutkovou inscenaci Platnomer, autorskou inscenaci na motivy novely L.N. Tolstého. Ljubljana Puppet Theatre nabídla divákům představení Session Bulgakov, dramaticky expresivní inscenaci s poetickými výjevy koketující s ironickou kritikou světa z pohledu jedince a inscenaci Někde jinde reflektující absurditu války a jejich hrůz pohledem mladé dívky. Matija Solce, slovinský loutkový mág a pravidelný návštěvník hradeckého festivalu, do Draku přivezl opět divoké balkánské rytmy. Spolu s Triem Katastrofa rozezněl prostor před Divadlem Drak. Festivalovou tečkou bylo představení Matita Teatro s názvem Býti Don Quijotem. Bylo nám potěšením přivítat v Draku soubor Odivo z Bánské Bystrice. Jejich vzdušná laboratoř AERO pro děti od 1,5 do 5 let se stala smyslovým zážitkem i pro jejich doprovod. Nové Divadlo Nitra uvedlo na festivalu ve dvou reprízách oceňovanou inscenaci Šimona Spišáka Anna Franková. Hra inspirovaná Deníkem Anny Frankové získala 3 nominace na slovenské divadelní ceny DOSKY 2017. Herečka Lucia Korená tuto cenu za Nejlepší ženský herecký výkon v sezóně 2016/17 získala. V Draku jí mohli vidět v dopoledních hodinách studenti královéhradeckých středních škol, večerní představení bylo přístupné široké veřejnosti.

ČESKÁ PRODUKCE

Studio Damúza z Prahy přivezlo na festival inscenaci pro batolata od deseti měsíců Já, ty a to a pro starší hru na motivy knihy Singera Isaaca Bashevise Hlupáci z Chelmu. Pražská skupina Buchty a loutky pobavila děti vtipnými pohádkami SkřítekTři malá prasátka.  Naivní divadlo Liberec odehrálo před plným sálem svou automobilovou Pohádku o Liazce. Plzeňské Divadlo Alfa uvedlo na festivalu Alfa Farmu, autorskou  variaci vycházející z klasického díla G. Orwella a odrážející období totality a kolektivizace u nás. Také studenti KALD DAMU na festivalu odehráli několik představení. Tvůrčí skupina 8lidí uvedla silný příběh Press paradox, autorskou inscenaci vycházející z události, která nedávno otřásla nejen mediálním světem, údajnou nájemnou vraždou novináře Arkadije Babčenka. Dalším studentským projektem pak byl dobrodružný  a intimní příběh z Laponska Nejmenší ze Sámů. V pátek diváci zhlédli Box Beat, divadlo objektu pro jednoho diváka.   V programové nabídce nechyběli ani zástupci fyzického divadla. Pražská skupina Tanterhorse představila svou pro festival speciálně upravenou verzi projektu !O!. Taneční inscenace na pomezí imerzivního divadla, instalace a performance diváky nadchla. Středeční večer patřil Viktoru Černickému a jeho novému projektu PLI. Za tuto mnohovrstevnatou podívanou, pohybující se mezi instalací, performancí, tancem a cirkusem získal tanečník a performer „za svůj originální přístup k choreografii i mimořádný jevištní výkon“ nejen Cenu diváků, ale také Hlavní cenu České taneční platformy za rok 2019. Fanoušci Divadla Bufet a jejich Autobufu si nenechali ujít jednu ze dvou repríz jejich expresivní „divadelní fight-specific na hraně poetik” Jacek staví dům. Čtvrteční podvečer na hlavní scéně patřil Simoně Babčákové a její improvizační skupině NO A!. Na pátek 28. 6. 2019 připravil Drak pro děti program za vysvědčení. V tomto roce to byl koncert oblíbené kapely Bombarďák.

24. ročník festivalu

Divadelní sezóna v Divadle Drak vyvrcholila poslední červnový týden čtyřiadvacátým ročníkem Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů. „V osmi festivalových dnech se v Draku odehrálo celkem 44 divadelních představení, hudebních vystoupení a tvůrčích dílen, z toho 7 zahraničních představení ze 4 zemí (Belgie, Francie, Slovensko, Slovinsko), které na šesti scénách zhlédlo více než 5000 diváků,“uvedla ředitelka Divadla Drak Eliška Finková.

Letošní ročník byl pro Divadlo Drak zcela výjimečný.  V roce 2018 si Drak připomíná 60. výročí svého založení a na festivalu byla slavnostně otevřena výstava kurátorky Terezy Venclové Nonperfektně vod Matasa, na které vzdalo hold scénografovi Petru Matáskovi třicet osobností z okruhu jeho nejbližších, přátel, kolegů a studentů. Vrcholnou událostí vlastní drakovské dramaturgie pak byla premiéra inscenace Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského Faust, kterou sobě a svým divákům divadlo nadělilo speciálně k oslavám významného jubilea. V poslední premiéře této sezóny se soubor vrátil ke své historii i k samotným kořenům kočovného divadla.

Dračí víkend dále přinesl to nejlepší z naší tvorby – festival byl otevřen úspěšným představením Poslední trik Géorgèse Meliese, samozřejmě nechyběly ani oblíbené pohádky, včetně novinek v našem repertoáru Medová královna a Bílý tesák.

Okolí divadla v průběhu víkendu rozžily obří loutky z dílny japonského loutkáře Noriho Sawy, který společně se sedmnácti studenty pražské DAMU připravil návštěvníkům jedinečný zážitek Industriální zoo.

Vrcholem z řad zahraničních hostů bylo v neděli 24. 6. představení Whispers (Šepoty) oceňovaného belgického souboru Cie Mossoux Bonte, představení na pomezí tanečního a objektového divadla, které je postaveno na souhře zvuku, světla a nádherného sólového výkonu choreografky Nicole Mossoux.

Po „Dračím víkendu“ následoval v pondělí 25. 6. „Francouzský den,“ na kterém se představily tři originální francouzské tituly – Vent Debout, Les Folles a Triptease. Francouzský večer uzavřel koncert „slovenské Zaz“ Zdenky Trvalcové a kapely Voila!

Ze současných divadelních prostředků byl letos věnován prostor fenoménu tzv. Life Cinema, neboli živě vysílané projekce v rámci divadelního představení. S touto technikou se diváci mohli setkat v drakovském představení Bílý Tesáka v představení Cesta do středu Země sopouchem MilešovkyDivadla Alfa. Podobné prvky využívá také mimořádně zařazená projekce experimentálního filmu Menandros & Thaïsod Antonína Šilara a Ondřeje Cikána.

Dalším mimořádným zážitkem byla divadelní adaptace sci-fi románu Stalker(nitranského divadla Teatro Tatro Štúdio, která se odehrála ve vojenském stanu u řeky Orlice a setkala se s obrovským diváckým zájmem. Nejinak tomu bylo u představení souboru Vosto5 Společenstvo vlastníků, který se odehrál v Labském sále v Aldisu.

V rámci festivalu proběhlo také mezinárodní setkání pořadatelů festivalů, pozvání přijalo deset zástupců významných divadelních festivalů z Anglie, Skotska, Finska, Estonska, Dánska, Francie a Polska, kteří se po tři dny účastnili festivalového programu. Setkání vyvrcholilo v sobotu 23. června společnou akcí se zástupci programu Kreativní Evropa, na které byly prezentovány úspěšné mezinárodní projekty, zkušenosti pořadatelů festivalů a byly diskutovány možnosti budoucí spolupráce.

Na festivalu se také představili umělci a soubory, které prošly rezidencí v Draku. Diváci tak mohli shlédnout mimopražskou premiéru Miřenky Čechové – multimediální projekt Miss Amerika nebo představení mladé režisérky Anny Klimešové Zápisky z volných chvil. Ani v letošním roce  nechybělo nejnovější představení slovinského loutkového mága Matiji Solceho, který se v inscenaci RATinspiroval Orwellovým románem 1984. Po představení následoval koncert jeho kapely Fekete Seretlek.

Denní programová skladba byla již tradičně rozdělena mezi tři cílové skupiny. Ve všední dny dopoledne byla pravidelně uváděna představení pro školy a školky, odpolední program byl věnován rodinám s dětmi a večerní představení byla pak určena především dospělému publiku. Na poslední festivalový den Divadlo Drak opět připravilo „představení za vysvědčení“ k závěru školního roku.

23. ročník festivalu

Divadelní sezóna v Divadle Drak vyvrcholila třiaadvacátým ročníkem Mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů. „V osmi festivalových dnech se v Draku odehrálo celkem 47 divadelních a hudebních vystoupení, které na pěti scénách zhlédlo více než 5000 diváků.  Přivítali jsme 8 zahraničních souborů z Norska, Velké Británie, Francie, Španělska, Slovinska a Slovenska,“ uvedla ředitelka Divadla Drak Eliška Finková.

Víkendová Dračí pouť byla již tradičně věnována rodinám s dětmi.  „Letošek mě příjemně překvapil. Počínaje úžasným vyřezávaným kolotočem a vyřezávanou taxi kozou. K tomu se přesně trefilo šapitó před Drakem – má dimenzi, kterou festival opravdu potřeboval. Do tohoto stanu se v pohodě vejde bar, kde obsluhují herci a úžasné, půvabné herečky Divadla Drak. Přijde mi skvělé, že atmosféru posouvají jinam – člověk má chuť tady být. Dál se myslím dramaturgie velice trefila s Cirkusem Nostalgie, který tu o víkendu permanentně několikrát hrál. Tahle parta úžasně do prostoru zapadla, rozehrála ho víc než nějaký elektrický kolotoč,” chválil letošní podobu poutě v rozhovoru pro festivalový zpravodaj Hadrián Z. A. Tichý.

Součástí víkendového programu byly i novinky uplynulé sezóny z produkce Divadla Drak inscenace Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka Makový mužíček, koprodukční projekt Divadla Drak a Mezinárodního institutu figurálního divadla & Spitfire company Fragmenty milostných obrazů.  V premiéře byla na festivalu uvedena inscenace hry Richarda Balouse Blátem po hlavě v režii Jiřího Havelky ve scénografii Marka Zákosteleckého, která vznikla v koprodukci s pražským divadlem La Fabrika.

Divadlo Drak přivítalo na festivalu 8 zahraničních souborů. Pravidelní hosté festivalu norsko-britsko-české uskupení NIE odehrálo dvakrát svou nejnovější inscenaci We Come from Far, Far Away, za kterou nedávno obdrželo prestižní norské divadelní ocenění Heddaprisen. Po dopolením přestavení pro školy následovala živá diskuze o imigraci a současné situaci azylantů pořádaná ve spolupráci s Diakonií v rámci projektu DOMA.

„Těší mě způsob, jakým se nám prostřednictvím inscenace divadla NIE podařilo festival otevřít. Silné téma zasáhlo diváky napříč generacemi. Reakce dětí před a v diskusi po představení ukázaly, že divadlo může plnit významnou společenskou úlohu spočívající v probouzení citlivosti ke komplikovaným společenským otázkám a jevům,“ říká umělecká ředitelka Divadla Drak a dramaturgyně drakovského programu festivalu Dominika Špalková.

Divadelní šapitó před Drakem o víkendu patřilo slovinskému loutkáři Matijovi Solcemu, který opět uhranul diváky všeho věku. Letos vystoupil se sólovou inscenací Pozor, los!, koncertem tria Grad Gori! a na závěr představil svou nejnovější inscenaci Psí život.

Nadšené dojmy z jeho představení shrnula pro festivalový zpravodaj divadelní bloggerka Nicol Škvarová: „Matijovo pojetí divadla ztělesňuje všechno, co mě v divadle nejvíce baví – zemitost, plnost, mísení vysokého a nízkého, fantazie, zobrazování světa skrze symboly a znaky, které se pohybují a transformují, schopnost udělat z ničeho něco. Takové divadlo od podlahy. Jarmareční, lidové, upřímné, plné života, nevyumělkované.“

Francouzský soubor L’Insolite Mécanique přivezl scénografickou instalaci s divadelními prvky a živou hudbou Je brasse de l’air (Vířím vzduch) a proměnil Studio Divadla Drak na dva dny v magický prostor plný oživlých mechanických strojků.

„Hranice mezi bezradným postáváním ve tmě a napnutým sledováním pohybujících se objektů byla tak tenká, jako vodící linie,
kterou byla na zemi vyznačena trajektorie výstavy, po níž diváci procházeli. Pokud jste do ztemnělého sálu vstoupili s otevřeným srdcem, mohli jste se v protivětru fantazie a na křídlech imaginace opravu vznést do vyšších sfér,“
napsal o inscenaci další letošní redaktor Hadriána, publicista, herec, režisér a divadelní iniciátor Karel Kratochvíl.

Druhým hostem z Francie byl soubor Pelele. „Rakvičkárna“ Katastrofální námluvy Dona Cristobala  s humorem odkazuje současnými prostředky k tradičním podobám loutkového divadla. Španěl David Espinoza dorazil na festival bez jednoho ze svých kufrů a tedy i části loutek, ale díky operativnímu řešení naší produkce vše dobře dopadlo a vizuální inscenaci Mnoho povyku pro nic nestálo nic v cestě. Z Velké Británie přijeli Smoking Apples s inscenací In Our Hands. Mladý soubor jste mohli v průběhu festivalu zahlédnout i mimo Divadlo Drak, a to v hradeckých ulicích v doprovodu obří loutky Xalie.

Jedním z vrcholů festivalu bylo představení slovinského divadla Lutkovno gledališče Ljubljana Akvárium, které nadchlo publikum napříč generacemi svou obrazovostí a hravostí.

Součástí letošního programu byla i ukázka současného repertoáru regionálních divadel pro děti a mládež. Hradeckému publiku se představili se svými inscenacemi Divadlo Alfa Plzeň (Pohádky ovčí babičky), Naivní divadlo Liberec (Pohádka do dlaně), Divadlo Lampion Kladno (Prevítovi), Malé divadlo České Budějovice (Jenom tři mušketýři) ad.

„Hradecký festival byl pro mě vždy výjimečný v atmosféře a mnohosti zážitků. Za studentských let jsem ho trávil spíše v Žižkových sadech, ale od té doby, co působím v Draku, zdržuji se přirozeně především v jeho okolí. Co se týče rozmanitosti, zdá se mi, jsem nezůstal o nic ochuzen. Množství žánrů i projektů na jejich rozhraní je myslím téměř nevyčerpatelná a atmosféra rok od roku příjemnější. Divadlachtivých návštevníků neustále přibývá, a přesto lze okolo Draku stále bez prodírání projít. To nejdůležitější ovšem je, že lidé – ať už je znám, či nikoliv – kteří se okolo našeho divadla v této době shlukují, jsou tak nějak moje krevní skupina a to mě těší,“ zhodnotil letošní ročník festivalu kmenový režisér Divadla Drak Jakub Vašíček.

„Líbí se mi prorůstání Open Air Programu s Drakem, Klicperákem, máš tady místa, kam můžeš jít, když chceš nějakou divokou věc, a jiná, když toužíš po něčem klidnějším. Jsem velkým příznivcem tohoto festivalu,“ řekl režisér inscenace Blátem po hlavě Jiří Havelka.

Již pošesté samotnému festivalu předcházelo Mezinárodní setkání uměleckých škol Gaudeamus Theatrum.O vedení se tentokrát podělila dvojice lektorů tanečník, herec a režisér Pierre Nadaud (FR) a umělec, klaun, režisér a lektor Ami Hattab (IL).

Poslední festivalový den Divadlo Drak nadělilo všem školákům za vysvědčení dárek v podobě novocirkusové inscenace Airground souboru Cirk La Putyka. Představení se nakonec kvůli výkyvům počasí neodehrálo před Drakem, ale přímo v šapitu Cirk La Putyky a návštěvnost předčila veškerá očekávání.

Celý festivalový týden Divadlo Drak hostilo žáky ZŠ Hučák, rodinné školy z Hradce Králové, jejíž výuka probíhá na základě Jenského plánu.

„Při tvorbě dramaturgické koncepce se nezaměřuji pouze na sestavení divadelně-hudebního programu, ale snažím se pracovat s celým prostorem divadla a přilehlého okolí. Letos jsme prostranství před Drakem zabydleli maringotkami Cirkusu Nostalgie, Palačinkové maringotky Herbalion a saunou NUUK. Před divadlem i po divadle pak po celou dobu festivalu probíhaly drobná představení, koncerty a další aktivity, které si speciálně pro festivalové návštěvníky připravili členové soboru Divadla Drak. V centru dění jako zázemí pro bar, ale i jako nová divadelní scéna vyroslo velké šapitó. Odkazujeme tak ke kočovnému loutkářství, které má v divadle Drak stále velkou tradici a jsou to zároveň krásné výtvarné objekty, které dotvářejí festivalovou atmosféru, dávají prostor a zázemí pro umělecké i divácké rojení, což bylo hlavní myšlenkou letošní dramaturgie drakovské festivalové části, která došla naplnění a z toho mám obrovskou radost,“ uzavírá opět Dominika Špalková.

22. ročník

Ve slově festival se spojují významy latinského výrazu dies festivus (radostné dny) a výrazů feast, fiesta užívané pro náboženský svátek nebo také velkou hostinu. Původ festivalu hledejme v dávnověku v lunárním a solárním kalendáři stejně tak jako v zemědělském cyklu ročních období. K rituálům poděkování za dobrou sklizeň se přidávají náboženské svátky a v novověku setkávání lidí s uměním. V radostné dny festivalu se od nepaměti sdílejí příběhy starších, připomínají tradice a obnovují pouta jednotlivce s komunitou.

Je třeba připomenout, že artikulace cyklického času (Slunovrat a Svatojánská noc) je jedním z přirozených východisek královéhradeckého festivalu už od jeho založení. Zemědělský a liturgický rok se vztahuje ke komunitě obecně a k té je zase zaměřena redefinice konceptu Mezinárodního institutu figurálního divadla, který jsme v letošním roce znovuoživili. Uvádíme v život nové přístupy, které provazují umění a vzdělávání, výzkum a mezinárodní spolupráci, což ovlivňuje i podobu letošního festivalu. Chceme zjistit, co všechno dokáže divadlo generovat ve svém okolí. V dramaturgii festivalového programu Divadla Drak proto kombinujeme nejrůznější podoby figurace, práci s objektem, loutkou, výtvarnou či hudební metaforou, představujeme tradiční i nejsoučasnější divadelní prostředky a některé z inscenací jsou vytvořeny speciálně pro letošní festival. (Přivítáme hosty z Norska, Polska, Ruska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie).

Deset dnů Dračího festivalu zjevuje nejen tradici a rituál slavnosti, ale pracuje i s uměleckým jazykem divadla. Každý den zastupuje jedno samostatné festivalové téma a dohromady vytvářejí obraz, který vyjevuje náš názor nejen na současné divadlo pro děti, dospívající, ale i divadlo obecně.

Každý den v 17h (víkendy v 16h) je otevřen také náš divadelní Hydepark pro rozpravu o právě aktuálním tématu, polemiky a umělecké intervence.

Den první
Pátek 17. června 2016 – STUDENTI A FIGURATIVNOST
Pátek 17. června 2016 otevírá téma nové figurace v divadle, kterým prověřujeme názorové střety významů: tělo jako fyzická figura (body constitution), figurálnost loutky, objektu a figurativnost ve významu figurovat, tj. tvořit. Jak pracovat s možnostmi živého nebo živelného pojmu lidského studu a ostychu, studia jako učení, a studiové scény jako místa experimentu.

Den druhý
Sobota 18. června 2016 – DIVADLO DRAK

je věnována Divadlu Drak a Mezinárodnímu institutu figurálního divadla. Tématem je jeho současný profil, budoucí směřování a představení nadcházející divadelní sezóny.

Den třetí
Neděle 19. června – AUTORSKÝ PŘÍSTUP V DIVADLE PRO DĚTI

přichází s otázkou, jaká jsou specifika a postupy autorského přístupu v divadle pro děti a dospívající v profesionální instituci a na nezávislé scéně, ale také s přístupem: Zda hrát divadlo pro děti a dospívající anebo také s nimi?

Den čtvrtý
Pondělí 20. 6 – DIVADLO JAKO POLIS A POLITIKUM

„Snad to, co chci říci, říkám za řadu jiných: za mnohé z těch, kteří nejsou politiky, nýbrž jenom občany; kteří snad jsou nebo byli dosti špatnými straníky, protože se snaží být co možná dobrými občany.“ Karel ČAPEK (1925) aneb Divadlo jako přesah ke společnosti

Den pátý
Úterý 21.6. – SLUNOVRAT – ASTROLOGIE

Letní slunovrat je časový bod, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníku Raka a doba slunečního svitu nejdelší. Lidé uctívají slunce v tento tajemný čas odedávna, oslavy mající kořeny v prehistorii se pořádají po celém světě nezávisle na kulturách. V okamžiku, kdy se Slunce přikloní na své dráze nejblíže Zemi, začíná u nás astronomické léto. Pátý Dračí den je proto zasvěcen jak astrologii, tak astronomii.

Den šestý
Středa 22. června – PERFORMANCE/Jak performeři vidí divadlo

Rané radikální výtvarné performance 60. let vyloučily vše typické pro podvojnost divadla, nejenom herce, role, zápletky, zkoušky a reprízy, jeviště, stanovený bloku času, ale dokonce se obešly bez obecenstva. A dnes, je nějaký rozdíl mezi divadelní a výtvarnou performancí? Odpovídat budou významní čeští performeři.

Den sedmý
Čtvrtek 23. června – SVATOJÁNSKÁ NOC – DADA

Svatojánská noc se slaví v předvečer svátku Jana Křtitele. Mnoho řemesel a profesí má tohoto světce jako ochránce – mezi jinými jsou to vinaři, hospodští, hudebníci, tanečníci, zpěváci, ale i majitelé biografů. Jistě by mohl být i patronem dadaismu, vždyť svatojánská noc otevírá bránu mezi světy.

Den osmý
Pátek 24. červen – VYPRAVĚČSTVÍ

Podstatou vypravěčství je převyprávění příběhu. Děj může mít symbolický obsah vyjadřující víru v celistvost nadčasového řádu. Vyprávění je často anonymní epický útvar, tradovaný řetězec příběhů, který vyvolává prostřednictvím obrazů hlubší porozumění celku světa.

Den devátý
Sobota 25. červen – FORMY, FORMÁTY a DIVOKÁ KARTA 

Studenti katedry alternativního divadla DAMU přinášejí svoje představy forem a různých formátů, jak podle nich má vypadat současné divadlo.

Den desátý
Neděle 26. červen – ANIMACE

Poslední den Dračího festivalu je věnován oživení, oživování, animaci obrazu, hudby, filmu, koláži věcí, které se dynamicky dějí zarámované v čase, ale také animovanému nedělnímu Nedělání v Draku.