WORKSHOP ŽONGLOVÁNÍ S BRATRY V TRICKU / JUGGLING WORKSHOP WITH BRATŘI V TRICKU
Žonglérské duo Bratři v tricku vzniklo v roce 2009, tvoří jej Václav Jelínek a Adam Jarchovský. Jejich specializací je propojování technicky náročného žonglování s pohybem a výrazem a vytváření moderní show. Jejich vystoupení jsou stavěná tak, aby se diváci bavili nejen precizním žonglováním, ale i divadelní stránkou. Bratři v tricku vystupovali v mnoha evropských zemích a také na EXPU 2010 v Šanghaji, kde v rámci projektu V.O.S.A. reprezentovali Českou republiku.
Dalším projektem, na kterém oba žongléři participují, je Artists 4 children. Prostřednictvím workshopů pracují s dětmi na bázi celosvětově uznávaného modelu Social circus. Přijďte se naučit pár triků s těmi největšími profíky.
Juggling duo Bratři v tricku (Brothers in Trick) specialize in the fuses of technically demanding juggling with movement and expression to create a modern show. Both jugglers also participate in another project called Artists 4 children – a cooperation with children via workshops based on the world-renown model called Social circus. Join us to learn a few tricks with the greatest pros.
Bosí rytíři
Režie: Milan Hajn, Dominik Linka
Scénografien: Karel Czech
Akční loutková groteska o malých hrdinech ze Žižkova.
„S okamžitou platností přerušujeme fotbalový zápas z důvodu únosu tří fanynek z Plzně. Všichni hráči a fanoušci se neprodleně odeberou do svých domovů k rodičům, kteří už na ně dají pozor. Hrozí bezprostřední nebezpečí únosu. Prosíme všechny rodiče, kterým nepřijdou děti domů, aby se hlásili na policejní stanici panu Paškovi. Výkup kožek se až do odvolání ruší. Konec hlášení.“
KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY A CO POTOM, SLONE?
Přijďte spolu s námi nahlédnout do poetického světa autorky a ilustrátorky knih pro děti Daisy Mrázkové. V jejích obrázkových knihách dětský čtenář najde slova a ilustrace vždy v dokonalém souladu. Vše tvoří jeden nedílný celek, kdy jedinečná symbióza slova spolu s obrazem vede děti příběhem a pokud slova nestačí, obraz je hravě zastoupí. Její knihy prezentují dětskému čtenáři okolní svět nejen se všemi jeho radostmi, ale i problémy a učí ho, jak je důležité vnímat své pocity.
„Doufáme,“ řekla umělecká ředitelka Divadla Drak, Dominika Špalková, „že výstava potěší jak děti tak jejich rodiče. Zkrátka všechny ty, kterým stejně jako nám, svět Daisy Mrázkové naprosto učaroval.“
Guided tour of the exhibition A co potom, slone? (And then What, Elephant?)
Join us in exploring the poetic world of Daisy Mrázková, the author and illustrator of children’s books.
PLUTO
Umělecká spolupráce: Petra Cicáková, David Ledvinka, Jana Neduha, Edita Dohnálková Valášek.
Dva vypravěči, jedna loutka a příběh o tom, jak daleko může jeden dojít, když se chce dostat zpátky.
Ve třinácti letech Daniel Horečný a Šimon Dohnálek nacvičili svůj první divadelní kus inspirovaný hodinou přírodopisu, ve které vyškrtávali z učebnic planetu Pluto. Dnes po společných studiích astrologie ve Zlíně a astronomie v Praze opět přináší progresivní pohled na témata vskutku vesmírná, jako je smysl života a proč je jeden takový, jaký je.
Šípková Růženka
Zlá sudička nedostala od královského páru pozvánku na křtiny jejich dcery Růženky. Protože je to ale sudička vytrvalá, nenechá se tím odradit a snaží se za každou cenu dostat dovnitř jinak. Podaří se jí to? Kdo zná tento staletími prověřený pohádkový příběh, ten dobře ví, že ano. Naše inscenace jej vypraví jako maňáskovou grotesku o neodbytnosti osudu, který když vyhodíte dveřmi, vrátí se vám oknem. A to doslova. Vedle sudiček zlých jsou ale naštěstí také sudičky hodné. A po světě se navíc potuluje spousta princů hledajících štěstí, kteří jsou připraveni zakleté princezny ve vhodnou chvíli vysvobodit.
Inscenace vycházející z klasických pohádkových námětů jsou nedílnou součástí dramaturgie Divadla Drak. Po úspěšné a oceňované inscenaci O bílé lani či novější O zlaté rybce se nyní na repertoáru Draku po dlouhých letech znovu objevuje také inscenace inspirovaná jednou z vůbec nejslavnějších klasických pohádek, Šípkovou Růženkou. Tento známý příběh o krásné královské dceři stižené kletbou se dočkal bezpočtu zpracování od nejrůznějších tvůrců, které provokuje svou metaforičností a obrazivostí, a pro loutkové divadlo je jako stvořený. Díky své vrstevnatosti navíc dokáže oslovit jak diváky v raně školním věku, tak i ty starší.
Ocenění a nominace
Jakub Vašíček získal na 19. ročníku Mezinárodního festivalu divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině ocenění za Nejlepší režii.
Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský získali nominaci na Výroční cenu města Hradec Králové tzv. Hradeckou múzu.
Loutkoherec Jan Popela získal cenu za ztvárnění zlé sudičky na 54th International Puppet Theatre Festival – PIF v chorvatském Záhřebu. K té pak následně přidal i ocenění za svůj výkon na 28th Children’s Theater Festival v srbské Subotici. Zároveň netradiční loutkovou grotesku Šípková Růženka ocenila porota Subotického festivalu Grand Prix pro nejlepší inscenaci. Jan Popela byl nominován odbornou porotou pro obor Loutkového divadla za mimořádný herecký výkon v inscenaci Šípková Růženka na divadelní Cenu Thálie 2022.
Inscenace získala Cenu Jana Borny na festivalu Dítě v Dlouhé 2023.
Napsali o nás
„Když se něco obzvlášť povede, říkáváme i my v církvi neorganizovaní, že „byl zrovna pánbůh doma“. To u nové inscenace pohádky Šípková Růženka v královéhradeckém Divadle Drak jsem měl neodbytný pocit, že nad vším drží ochrannou ruku snad sám Josef Krofta, velkorysý divadelník světové pověsti. Nad vším profesionálním loutkářským umem totiž vládla samozřejmost, souhra a humor bez stopy podbízení. (…) A co teprve hlasové a loutkářské výkony herců Pavly Lustykové, Jana Popely a Milana Žďárského! (…) Pokud existuje spravedlnost, patří už teď Šípková Růženka – model 2020 vedle inscenací O bílé lani, Zeď, A na noze pevnina, Jak si hrají tatínkové či Bílý tesák mezi evergreeny, tedy mezi dračí stříbro, ne-li zlato.” Petr Mareček, MF DNES, 15.10.2020
„Výrazná dětská odezva zněla sálem i u Šípkové Růženky, která představuje vrchol loutkářského řemesla. Dokonalé práci s maňásky dominuje precizní zpracování (především hlasové) zlé sudičky Jana Popely. Využití sudičky jako hlavní postavy se navíc i v narativu pohádky v podstatě nabízí. Ona je hlavní hybatelem děje, od ní vzniká základní situace, na které je příběh vystavěný. Vašíček s Jarkovským dokázali ze sudičky udělat přesně ten typ vtipné, nemotorné a neschopné záporné postavy, které diváci celou dobu fandí a přejí si, aby se přes vodní příkopy a zavřená okna dostala do hradu.“ Alexandra Ratajová, Zpravodaj Loutkářská Chrudim – 70. ročník, 3.7.2021
„Právě autorská inscenace Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského, kteří díky ní opět obhájili svou právoplatnou pozici ve vedení předního loutkového divadla, mi totiž zachutnala nejvíce. Její (zlé sudičky) čtvrthodinové entrée působí, jako by vzniklo čistou hereckou improvizací, a je radostnou oslavou divadelnosti. Jindy ryze záporná babice se v tomto pojetí stává dokonce hlavní postavou a svým vtipem a roztomilým smolařstvím si paradoxně získává veškeré sympatie diváků.“ Kateřina Kykalová, www.divadelni-noviny.cz, Divadlo Plzeň na ex! (No. 3), 18.9.2021
Krajina v batůžku
Scénografie: Iva Ščerbáková. Produkce: Jakub Philipp, Damúza.
Cestopisné hudebně-objektové vyprávění z krajiny obydlené příběhy.
Z ostrova, kde se ovce barví na modro a na růžovo a kde prší zdola nahoru. Stopování, přespávání, vyptávání, buskování, putování. A hodně deště.
Rodinné představení, primárně však pro dospělé.
Po představení od 16.00 následuje výtvarný workshop vycházející z estetiky inscenace vedený samotnými performery: Výroba herbářů – archivace rostlin.
Princezna Turandot
Princezna Turandot – dcera čínského císaře – neví, co je láska, a za žádnou cenu se nechce vdávat. Vymíní si proto na otci, aby uzákonil krutou podmínku pro všechny její nápadníky. Kdo chce princezninu ruku, ten musí uhodnout tři její hádanky, jinak bude o hlavu kratší. A hlavy padají a padají, protože Turandot je zatraceně chytrá. Je však také moudrá? A co může vzejít z jejího setkání s českým Honzou, který se také zařadil do zástupu nápadníků a tím i čekatelů na (téměř) jistou smrt?
Příběh kruté a pyšné princezny Turandot zřejmě jako první zpracoval perský básník Nízámí již ve 12. století. Prostřednictvím sbírky pohádek Tisíce a jedné noci se pak dostal i do Evropy, kde jej typickými prvky commedie dell’arte okořenil Carlo Gozzi. Po něm se tímto příběhem nechala inspirovat i řada dalších evropských autorů v čele s Friedrichem Schillerem či Bertoldem Brechtem. Nejvíce ho však zřejmě proslavil Giacomo Puccini, který na jeho motivy zkomponoval věhlasnou stejnojmennou operu. I české loutkové divadlo ovšem již má na kontě přinejmenším jednu jeho originální verzi, a sice legendární libereckou inscenaci Markéty Schartové Turandot Ukrutnice z osmdesátých let minulého století. A nyní se příběh čínské princezny objevuje i na prknech Divadla Drak.
Vyšla hvězda nad Betlémem / filmová verze
Na období adventu jsme pro vás připravili speciální dárek. Je jím filmová verze oblíbené vánoční inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem natočená v autentickém prostředí kostela sv. Jana Křtitele na Novém Hradci a jeho bezprostředním okolí. Nejedná se přitom o pouhý záznam divadelní inscenace provedené v netradičním prostředí, nýbrž o její plnohodnotnou filmovou adaptaci.
Záznam bude ke zhlédnutí zdarma na našem Youtube kanálu a odemčen vždy v uvedený termín reprízy.
Hra Pavla Vašíčka je montáží textů ze stejnojmenné knihy Josefa Voláka, písní Adama Michny z Otradovic, lidových vánočních zpěvů a fragmentů lidových vánočních her českého baroka. Adventní období je už neodmyslitelně spjato s přeplněnými hypermarkety a hektickými přípravami oslav, stejně jako záplavou novinových článků, které si toto třeštění berou na mušku a žehrají na vyprázdněný charakter současných Vánoc. Stalo se tradicí Divadla Drak uvádět v tomto čase jako protiváhu všemu výše zmíněnému hry s biblickou tématikou a namísto kárání je pozvat ke společnému estetickému zážitku opírajícímu se o základní příběhy naší křesťanské tradice a jejich humanistického poselství. Inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem v tomto plně navazuje na předchozí Štědrej večer nastal a Hej, Mistře! Soustřeďuje se přímo na pasáže z Nového zákona, které se vážou k narození Ježíše (Zvěstování, Zrození, Pastýři, Tři králové, Vraždění neviňátek, Útěk do Egypta, Návrat do Galileje) a tvoří tak duchovní podklad vánočních svátků.
Bubbles@theTable!
Dílna objevování, hry a úžasu nad světem mýdlových bublin. Jaký tvar mají bubliny?
Hosté u bublinového stolu mohou experimentovat s hledáním správného roztoku pro vytvoření bublin a pak pozorovat jejich vlastnosti. Lze vyrobit obarvené bubliny? Lze s bublinami kreslit a malovat? Malujte s bublinami a vytvořte nádherná umělecká díla!
https://www.linkedin.com/in/matthias-reuter-b101809/details/experience/
Čert a Bára
Kdysi dávno poslali čerta Matlase na svět, aby dělal to, co čerti na světě obvykle dělají. Strašit lidi, sbírat duše hříšníků, škodit, kde se dá…Jenže Matlas není zrovna vzorný čert. Do práce se mu dvakrát nechce, a tak si v lese najde opuštěné stavení, kde se skryje, aby měl pokoj od pekla i od lidí. Jenže tam ho jednoho dne najde Bára, která je tak trochu jiná než ostatní. A navíc je tak mladá a hezká! Žádný div, že okouzlený Matlas si na peklo už ani nevzpomene. Jenže peklo si vzpomene na něj a chce si ho vzít zpět. Dokáže ho Bára zachránit? Nebo skončí v pekle i s ním? Nebo už se nikdy neuvidí? Jak tohle celé dopadne?
Autor, režisér a herec Jiří Jelínek je zakladatelem divadla Dno, čtyři roku působil v brněnském Divadle Husa na provázku, v současnosti je na volné noze. Spolupracuje například s pražským Divadlem Minor, s brněnskou Redutou nebo s Městským divadlem Zlín. Za svou tvorbu získal řadu prestižních ocenění (cena Divadelních novin za alternativní divadlo, ceny Erik za nejlepší loutkovou inscenaci roku, ceny mezinárodních festivalů Skupova Plzeň, Mateřinka a Next wave).