Konference v Divadle Drak se věnovala tvorbě pro nejmenší

Konference byla určená nejen pro pro odbornou veřejnost z řád zástupců českých divadel, nezávislých tvůrců a zástupců oborových institucí, ale i pro učitele mateřských škol nebo zvídavé rodiče. Dále byli přizváni dále zástupci Města Hradec Králové, Královéhradeckého kraje a MKČR.

KONFERENCE / PŘÍSPĚVKY:

KUK! první český mezinárodní festival pro diváky od 0 do 3 let. Jak se daří divadlo pro batolata etablovat v českém divadelním prostředí? Jak je přijímán tvůrci, diváky a donátory? Obstojí současná česká tvorba v mezinárodním kontextu?

Zuzana Cajtlerová je absolventkou Katedry produkce na pražské DAMU. V současné době je ředitelkou Studia Damúza, pořadatele festivalu KUK, prvního českého multižánrového projektu, který cílí na rodiny s dětmi od 10 měsíců do 3 let. Dlouhodobě se v Damúze věnuje produkci inscenací zaměřených na nejmenší diváky.

Je opera pro nejmenší diváky běžnou součástí programové nabídky evropských operních domů? Co může nejmenším návštěvníkům setkání s operou v takto raném věku přinést?

Tomáš Ondřej Pilař je český operní režisér a jevištní výtvarník. Od roku 2014 byl šéfem plzeňské opery. Na kontě má více než 70 režijních inscenací na českých i evropských scénách Časopis Forbes jej vyhodnotil jako jednoho z 30 pod 30, je držitelem stipendia Bayreuther Festspiele, kulturní ceny města Plzně a získal první místo kostýmní soutěže Mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2014. Od roku 2020 je šéfem opery Jihočeského divadla, kde pod jeho vedením vznikla v roce 2021 první česká opera pro diváky od tří měsíců věku.

Jaké jsou sociologicko-psychologické aspekty tvorby pro nejmenší diváky? Má pro ně setkání s uměním již v takto raném věku vůbec smysl? A jakou zodpovědnost nesou tvůrci a jaké nároky jsou kladeny na interprety?

Hana Strejčková je divadelní režisérka a dramaturgyně, choreografka, performerka, publicistka a pedagožka. Absolvovala Katedru činoherního divadla, obor dramaturgie na pražské DAMU, dále studovala fyzické divadlo na Mezinárodní divadelní škole Jacques Lecoq v Paříži a scénografii v ateliéru Pascale Lecoq. Aktuálně působí na Katedře nonverbálního divadla HAMU. V divadelní tvorbě se zabývá podobami interakce v tanečně-pohybovém divadle pro batolata, děti a mládež. Dlouhodobě se také věnuje autorskému divadlu masek a objektů, site-specific performanci a divadlu reminiscence. Je spoluzakladatelkou uměleckého uskupení FysioART a členkou Mezinárodního souboru 104Internationale. V březnu 2022 bude mít v její režii premiéru historicky první inscenace Národního divadla a Laterny magiky určená pro miminka BatoLaterna.

Jaká jsou režijní specifika tvorby pro diváky od 0 do 3 let? Jak se k této cílové skupině staví jednotlivá regionální divadla? Jaký divadelní žánr je pro tyto diváky nejvhodnější?

Jiří Ondra je divadelní režisér, dramaturg a scenárista. Vystudoval režii na KALD DAMU. V letech 2012–2017 byl uměleckým šéfem a kmenovým režisérem Divadla D21 v Praze. V letech 2013–2020 působil jako režisér a dramaturg Divadla rozmanitostí v Mostě. V současné době je na volné noze a spolupracuje zejména s A studiem Rubín. Inscenace pro diváky od 0 do 3 let tvoří v posledních letech zásadní podíl v jeho inscenační tvorbě napříč českými divadly (Studio Damúza – Moment, Divadlo Rozmatiností – Výlet, Divadlo Lampion – Není svět jenom z vět, Jihočeské divadlo – Mimi opera). Dále je věnuje pedagogice a dramaterapii s „problémovou“ mládeži v diagnostických ústavech a dětských domovech.

Téměř dvacetiletá praxe belgického Theater De Spiegel tvorby pro nejmenší diváky. Inspirace ze zahraničí, kde má žánr dlouhodobou tradici.

Karel Van Ransbeeck je umělecký ředitel belgického Theater De Spiegel. Vystudoval Univerzitu divadelních a filmových studií v Bruselu a posléze působil v několika loutkařských souborech. Vyučoval na loutkařské škole v Mechelenu a vedl workshopy loutkového divadla na vysokých školách ve Flandrech a v Nizozemsku. Od roku 1994 je uměleckým šéfem Theater De Spiegel. Karel klade ve své tvorbě důraz na jedinečnost vztahu mezi objekty a hudbou. V roce 2004 vytvořil svou první inscenaci „De Rode Draak“, určenou pro velmi specifické publikum, děti mladší tří let. O šest let později se pak rozhodl zúžit svou specializaci a tvorbu Theater De Spiegel na projekty určené právě pro tyto nejmladší diváky.