Koncept a provedení / Concept and performance: Nicole Mossoux;
Choreography and direction / Choreografie a režie: Nicole Mossoux & Patrick Bonté;
Sound effects and sound objects / Zvukové efekty a objekty: Mikha Wajnrych

Studio Labyrint | 55 min

  • Pro dospělé

„Šepoty“, cinkání duší, rachocení vzpomínek a předci, kteří klopýtají na scénu. V předchozích představeních pracovala Nicole Mossoux s různými formami možné interakce marionet, stínu a manipulace s předměty. Tentokrát se zabývá světem zvuků, které jsou ozvěnami jejích strašidelných pohybů.

Silueta vypůjčená z Vermeerových výjevů neúnavně odchází a zase se vrací na to samé místo v prostoru a přináší s sebou siluety, které jakoby se vynořovaly z jejího vlastního těla: impulzivní ektoplazma nebo protáhlé přízraky se objevují náhle, nepříhodně, s úmysly, které jsou přinejmenším zcela nejasné. Užití živých zvuků jim propůjčuje paradoxní konsistenci, kdy je živá postava vytlačována fantomy, které sama vytvořila.

Jedná se o inscenaci významného belgického tanečního souboru Mossoux-Bonté, na které se podílelo Théâtre de la Balsamine (Brusel) spolu s Théâtre Le Passage (Fécamp), tanečním oddělením Federation Wallonie-Bruxelles a Wallonie-Bruxelles International.

Whispers, a clinking of souls, a rumble of recollections and the ancestors who stumble onto the scene. In this performance Nicole Mossoux is in engagement with the world of sound that echoes her haunted movements. In the centre of the stage a silhouette borrowed from one of Vermeer‘s tableaux, tirelessly leaves and returns to the same point in space, bringing along animated silhouettes that seem to emerge from her own body: impetuous ectoplasms or gangly spectres appear suddenly, inopportune, with intentions that are at the very least unclear. The use of live sounds give them a paradoxical consistence when the living character is supplanted by the phantoms she created.

Nákupní košík
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu