U kanónu stál aneb Bitva u Hradce Králové

„Tam u Královýho Hradce, lítaly tam koule prudce, z kanónů a flintiček, do ubohých lidiček…“

Lidová píseň  „Kanonýr Jabůrek“ stojí v základech loutkové tragikomedie o Bitvě u Hradce Králové (neboli u Sadové, nebo-li na Chlumu) a o jejím zlidovělém hrdinovi, kanonýru Jabůrkovi.

Roku 1866 se nedaleko Hradce Králové rakouská vojska marně pokusila zastavit postup pruské armády. I přes prvotní úspěch rakouských dělostřelců (který je vzpomenut právě ve zmíněné písni o Jabůrkovi) se během jediného dne rozhodlo o celkové porážce Rakouska.

Historické reálie slavné bitvy tvoří pouze náznakové kulisy k loutkové milostně-válečné tragikomedii, která předkládá fiktivní životní příběh kanonýra Franze Jabůrka, ale i dalších postav. Mezi nimi se objevuje například reálná figura puškaře Sylvestra Krnky, který se již dlouhou před válkou marně snažil vedení rakouské armády přesvědčit o výhodách pruských pušek „zadovek“.

Historické pozadí bitvy:

V padesátých a šedesátých letech 19. století v německém spolku (Bund) postupně vzrůstal vliv Pruska a to na úkor do té doby dominantního Rakouska. Zejména po nástupu kancléře Otto von Bismarcka bylo jen otázkou času, kdy se Prusko pokusí zbavit se svého rivala a převzít jeho úlohu. Záminkou se stal rakouský záměr poskytnout nezávislost Holštýnskému vévodství. Pruská vojska Holštýnsko obsadila a zároveň Prusko v Bundestagu iniciovalo vyloučení Rakouska z Německého spolku.

Logickou odpovědí Rakouska pak bylo 17. června 1866  vyhlášení války.

Koncem června vtrhly dvě pruské armády (severní a Labská) na území Českého království u Rumburka a Liberce a začaly postupně porážet rakouské oddíly. Obě armády se spojily a postupovaly dále na jihovýchod. Bitva na Chlumu (také označována jako bitva u Hradce Králové, či u Sadové) byla posledním vážnějším (a marným) pokusem rakouského velitele L. Benedeka o zastavení pruského postupu.