Třetí gong aneb Loutky hrají divadlo

Maňásci, marionety, javajky, či snad raději stínové divadlo? Jaká loutkářská technika je ta pravá pro nově připravovanou inscenaci? V nejmenovaném loutkovém divadle se kvapem blíží premiéra, z čehož jde hlava kolem nejen ředitelce divadla a všem hercům, ale především režisérovi. Při zkoušení nestíhá, v noci hrůzou nespí a vlastně pořád netuší, co si s tím novým loutkovým kouskem počít… A navíc, čím více se premiéra blíží, tím víc se situace na zkušebně komplikuje a šmodrchá. Herci si nepamatují texty, scéna není vyrobená a k tomu ta nová, mladá, krásná herečka, které loutkové divadlo sice vůbec nic neříká, ale zato nadevše miluje zimní sporty…

S inscenací Třetí gong se do NDL opět vrátil tým plzeňské režiséra Tomáše Dvořáka, který je v NDL podepsán již pod celou řadou loutkových evergreenů (Alibaba a čtyřicet loupežníků, Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla, Labutí jezírko aj.). Tentokráte si vzal na mušku téma „divadlo na divadle“. Nebo přesněji – loutkové divadlo na loutkovém divadle!

Čistě iluzivní loutková komedie vznikla při příležitosti 65. výročí založení Naivního divadla a přála by si být oslavou loutkového divadla, jeho technických a uměleckých možností i jeho historie. A především by – v té nejlepší loutkářské tradici – chtěla bez výhrady bavit.

NIE – We come from Far, Far Away / Přicházíme z daleka

Uvnitř velkého stanu je ještě jeden menší stan a v něm sedí chlapec. Má za sebou dlouhou cestu. Většinu času cestoval sám. Ukáže vám, co si vzal s sebou, poví vám, proč se na cestu vydal, a popíše, kudy putoval. Nemůže ale říct, jak jeho příběh skončí…

We Come from Far, Far Away je inscenace, která vychází z příběhů uprchlíků. Vznikla ve spolupráci s uprchlickým centrem v Askeru, zajišťujícím přijímání mladých běženců ve věku 13-18 let, kteří přicestovali sami, aby v Norsku požádali o azyl. Diváci usazení v jurtě sledují mladíky Omara a Rezana na jejich cestě ze syrského Aleppa až na Hlavní nádraží v Oslu. Rozdíl mezi hledištěm a jevištěm se stírá, hraje se i přímo mezi diváky.

Materiál, na jehož podkladu tvůrci z NIE tuto inscenaci vystavěli, má dokumentární charakter a soubor jej získal  prostřednictvím rozhovorů a workshopů, které pro mladé uprchlíky pořádal. Osudy těchto uprchlíků jsou jen těžko představitelné, oni sami jsou však, jako většina mladých lidí, plní energie, života a naděje na lepší budoucnost.

V inscenaci We Come from Far, Far Away vypráví NIE jeden z těchto příběhů prostým a zároveň podmanivým způsobem za použití živé hudby, vyprávění i stínového divadla. Diváci sedí těsně u sebe v důvěrném, malém prostoru mongolské jurty.

„Měl jsem stan, koupil jsem ho v Řecku v supermarketu. Visela tam cedule, ze které jsem dokázal vyluštit jenom cenu – 100 €, ta byla přeškrtnutá a červeně přepsaná na 40 €! Sleva! Připravil  jsem si peníze a postavil se do fronty. Snažil jsem se vypadat normálně. Když jsem se dostal na řadu, z kapsy jsem vyndal 40 €, dal jsem je tomu pánovi, ten je strčil do pokladny a něco mi řekl. Nerozuměl jsem. A pak na mě začal křičet, křičel čím dál víc. Vytáhl jsem telefon a začal jsem ho natáčet…“

Po každém představení následuje krátká diskuse.

Představení vzniklo za podpory norského Ministerstva kultury a norského Ministerstva zahraničí.