Ronja, dcera loupežníka

Ronja, dcera loupežníka, švédské autorky Astrid Lindgrenové, patří ke klasickým dílům světové literatury pro děti. Je to jeden z mála dětských příběhů, ve kterém je hlavní hrdinkou a hybatelem dění dívka.

Vypráví o rodícím se přátelství Ronji a Birka, dětí náčelníků dvou znepřátelených loupežnických rodů Mattisovců a Borkovců. Kvůli stupňující se nesnášenlivosti svých otců opustí děti domovy a odejdou spolu žít do divoké lesní přírody, obývané nelítostnými větrnicemi, mámivými bludičkami, skřítky šedivíky a čumbrky. Je to ale také příběh Ronji a jejího otce Mattise, příběh o lásce otce a dcery, o konfliktech, zavržení a odpuštění, příběh dvou generací, který přináší poselství, že dětští hrdinové dokážou svými činy změnit nefunkční svět dospělých k lepšímu. Inscenace kombinuje principy činoherního a loutkového divadla a nového cirkusu za doprovodu živé hudby. Inscenace navazuje na předchozí úspěšný realizovaný projekt Studia DAMÚZA a režiséra Filipa Jeviče Bajaja aneb Hledá se hrdina!, který získal řadu prestižních ocenění a zazářil na tuzemských loutkových festivalech: Festival Skupova Plzeň 2018 – cena za režii (Filip Jevič), cena za herecký výkon (Richard Fiala), čestné uznání za hudbu (Marek Bělohlávek), Přelet nad loutkářským hnízdem 2017 – druhá nejlepší inscenace, Festival Mateřinka 2017 – cena za divadelní adaptaci klasické pohádky (Filip Jevič).

Pod značkou Studio DAMÚZA se skrývá produkční a producentská jednotka podporující neotřelé divadelníky a ambiciózní projekty studentů a čerstvých absolventů DAMU. Studio DAMÚZA se zaměřuje na autorské inscenace, především na loutkové, výtvarné a objektové divadlo pro děti i dospělé.

www.damuza.cz

Expedice: Má láska!

Bílý ostrov září. Ztracený uprostřed ledového oceánu vydává světlo, přestože to nikdo nevidí. Právě teď, když sedím ve Stockholmu a píšu tyto řádky, obklopuje Bílý ostrov záře. Nikdo to nevidí. Ale ostrov září dál.

Inscenace vychází z knihy Expedice: Můj milostný příběh švédské autorky Bey Uusmy. Vydává se po stopách tříčlenné pionýrské expedice inženýra Andréého z roku 1897, která se neúspěšně pokusila dobýt severní pól s pomocí horkovzdušného balónu. Tento dobrodružný příběh se dočkal řady zpracování včetně toho filmového ve snímku Let Orla, který byl nominovaný na Oscara. Na českých jevištích se však objevuje vůbec poprvé. Skrývá v sobě romantického ducha objevování a objevitelství, tragiku lidských osudů, které se předčasně završily kdesi v polární pustině, nenaplněnou osudovou lásku i řadu úsměvných, groteskních momentů souvisejících se samotným záměrem expedice. Vždyť koho by napadlo chtít dosáhnout severního pólu zrovna v balonu?

Tvůrcům inscenace, hostujícímu režiséru Filipu Homolovi a scénografu Robertu Smolíkovi, se tragikomická povaha příběhu stala inspirací pro vznik konceptu založeného na výrazné vizualitě kombinující prvky klauniády s obrazivostí loutkového a objektového divadla, který společně s dominantní hudební kompozicí slibuje sugestivní divadelní zážitek.

Napsali o nás:

„Režijně nápaditá a koncepčně přesná, vtipná a svými výtvarnými nápady nebývale zábavná inscenace Expedice: Má láska hostujícího režiséra Filipa Homoly a scénografa Roberta Smolíka je doplněna všudypřítomnou atmosférickou hudbou Kora et le Mechanix a vyznačuje se velmi vyrovnanými hereckými výkony.“  Veronika Bednářová, reflex.cz, 16. března 2022

“Citlivost je definujícím prvkem zachycující esenci inscenace. (…) Kromě precizně utvářené atmosféry se stejně citlivě zachází i s loutkovým ansámblem. Dominantou jsou primárně dřevěné loutky a objekty, přičemž každá proprieta funguje jako čitelný, zástupný symbol – ať už jde o mileneckou dvojici, několik verzí horkovzdušného balonu, tři hlavní hrdiny nebo třeba i polárního medvěda.  Královehradecká inscenace Expedice: Moje láska kromě toho, že senzitivním způsobem oživila vzpomínku na tuto událost, tak ji obohatila o půvabný obraz toho, jak opojnou moc umí mít láska, za níž jsou lidé ochotni nejen jít světa kraj, ale položit vlastní život.” Veronika Holečková,17. ledna 2023, divadelni-noviny.cz

Zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí: Kašpárek a zbojník

Věděli jste, že československé loutkářství je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO? Je to tak! Českým a slovenským loutkářům, stejně jako jejich věrným divákům, se tak dostalo celosvětového uznání, čímž bylo završeno letité úsilí generací našich předchůdců. Současní čeští a slovenští loutkáři se proto nyní sešli, aby spojili všechny své síly, veškerý svůj um i to nejlepší ze svých tradic a tento významný úspěch společně oslavili. A jak jinak oslavit československou loutkářskou tradici, než premiérou zbrusu nové, přitom zcela tradiční a hlavně dokonale československé loutkové hry, neboli kusu?

Prohledali jsme proto fundusy, archivy i muzea na obou březích řeky Moravy, uspořádali veřejné sbírky a výsledek všeho toho snažení nyní představujeme Vám. Nuže, dámy a pánové, zapsaný spolek českých a slovenských loutkářů uvádí tradiční československou loutkovou hru: Kašpárek a zbojník!

Třicetileté výročí rozpadu Československa nabízí jedinečnou příležitost divadelně reflektovat mimořádný fenomén, jímž je ojedinělá blízkost dvou národů, které na 75 let spojily svůj historický vývoj a která nejspíš nemá ve světě obdoby. Jak ji ale vnímáme dnes? A jak ji dnes v obou zemích vnímá dětský divák, pro nějž je soužití ve společném státě již jen kapitolou v učebnici dějepisu? Po těchto otázkách chceme pátrat prostřednictvím autorské česko-slovenské inscenace, která na půdorysu původního příběhu ohledává různé podoby současného vztahu mezi Čechy a Slováky. Jeho politický rámec zmizel, společné televizní programy jsou také pryč, co tedy jako pojítko zbývá? Několik účtů youtuberů, kteří jsou populární tam i tam? Zdá se, že je toho přece jen víc…

Ocenění a nominace

Cena Českého střediska UNIMA Erik za nejinspirativnější inscenaci sezóny 2022/23.

Cena Divadelních novin 2023 v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséry Jakuba Vašíčka a Šimona Spišáka.

Hlavní cena poroty na 14. ročníku festivalu Spectaculo Interesse.

Napsali o nás

„Inscenace potvrdila, že řemeslně dobře udělané divadlo může dopadnout výborně, i když vlastně nepřijde s ničím převratným nebo zásadním. (…) Nabídne takovou spoustu drobných nápadů a legrácek, ať už „laskavě‑ironicky‑národnostních“ nebo ryze loutkářských, že spolehlivě vydají na poctivou hodinku výborné československé zábavy.” Vladimír Mikulka, 26.6.2023, nadivadlo.blogspot.com

„Bratislavské bábkové divadlo a Divadlo Drak zrealizovali spoločný projekt, ktorý so sebou nesie množstvo náročnej produkčnej práce. Na tému zareagovali s úprimnosťou, humorom a názorom. A to je prínosnejšie a pre uvažovanie o našej identite podstatne podnetnejšie ako oficiózne galaprogramy.“ Lenka Dzadíková, 1-2023 LOUTKÁŘ

„Vrcholně sebeironická inscenace vůbec není zastaralá, ale naopak odvážně vrství stále rezonující česko-slovenská klišé, směle se vydávajíc za hranu korektnosti. Za mě zatím loutkový vrchol festivalu.”Kateřina Kykalová, divadelni-noviny.cz, Rituální Regiony (No. 5)

ZEĎ aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou

Zeď je zcela ojedinělou světově ceněnou knihou, která dětem i jejich rodičům přibližuje léta 1948-1989, dobu komunismu a socialismu, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé.

Autobiografický příběh výtvarníka, ilustrátora a autora knih pro děti Petra Síse je o posedlosti hudbou a malováním, o vládě ideologie, tíze dějin a potřebě svobody. Inscenace je hudebně vizuální groteskou a klade si za cíl přiblížit nejmladší generaci nelehkou dobu totality a vyvolat následnou diskusi s učiteli, rodiči nebo vrstevníky. Adaptuje celostránkové Sísovy ilustrace a černobílý komiks do mnohovrstevnaté scénická koláže, složené z animací, komiksu, dokumentárních filmových záznamů či originální hudby. Výsledkem je dynamický průřez čtyřicetiletou historií odkazující jak ke kruciálním dějinným mezníkům, tak i k hravým autobiografickým momentům nejen ze Sísova života, orámovaný autentickými rodinnými vzpomínkami obou protagonistů.

„Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí že svoboda je jednoznačně daná věc.” Václav Havel

„Je to má zpráva z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem.” Petr Sís

Ocenění a nominace:

Výroční cena města Hradec Králové tzv. Hradecká múza za kulturní počin roku pro autorky inscenace Miřenku Čechovou a Dominiku Špalkovou. Širší nominace na Cenu Thálie v kategorii Loutkové divadlo pro Jazmínu Piktorovou a Milana Hajna za herecký výkon.

(Pokračování textu…)

Bílý tesák

Daleko na severu za časů zlaté horečky, v nehostinném místě a v drsné době, vyrůstá ze štěněte v dospělou šelmu Bílý tesák, kříženec psa a vlka. Od přírody má do vínku nadělenou divokost a nespoutanost, osud mu však staví do cesty překážky, které znamenají pro jeho svobodomyslnou povahu těžké zkoušky. Jak v nich obstojí? Podaří se mu neztratit na své cestě sama sebe? Inscenace na motivy slavného románu Jacka Londona pracuje s principy tzv. live cinema, tedy snímání dění na jevišti kamerou, které je živě přenášeno na plátno.

Ocenění a nominace

Cena Thálie pro Milana Hajna za herecký výkon v inscenaci „Bílý tesák” v kategorii Alternativní a loutkové divadlo. Cena ERIK 2018 za nejinspirativnější představení sezóny. Cena festivalu Skupova Plzeň za koncept inscenace Tomáši Jarkovskému, Jakubu Vašíčkovi a Antonínu Šilarovi. Nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséra Jakuba Vašíčka.

Inscenace získala hlavní cenu poroty na Festivalu Radosti 2023 za brilantní koncepci a její řemeslně skvělé provedení v kombinaci s neodolatelným humorem a živou hudbou.

(Pokračování textu…)

Faust

V barokních kontrastech, rozkročené mezi fraškou a tragédií, pokleslostí a moralitou, představíme malé i velké divadlo světa, a stejně tak i malý a velký svět divadla.

V této unikátní inscenaci vytvořené u příležitosti šedesátého výročí založení Divadla Drak se představuje celý soubor divadla, který připomene kočovnické, jarmareční kořeny našeho divadla. A jaké jiné téma se více hodí pro oslavu loutkářského jubilea, než téma faustovské, které je s loutkovým divadlem neodmyslitelně spjato? Příběh doktora Fausta, který upsal svou duši ďáblu, se za staletí dočkal bezpočtu lidových loutkářských variací. K těm nejslavnějším – s úctyhodnými 273 reprízami – patří představení Johanes doktor Faust, které na prknech divadla Drak zinscenoval legendární Matěj Kopecký. Právě verze, jak ji podle loutkářských tradic, starých rukopisů a Matěje Kopeckého obnovil Prof. Dr. Jindřich Veselý, se nám stala východiskem pro inscenaci, která se odkazuje nejen k našim předchůdcům z řad kočovných lidových loutkářů, ale i k nejvlastnějším tradicím našeho divadla. Stylově v divadelním šapitó!

Napsali o nás:

 ,,A největší zážitky z festivalu? …………….a samozřejmě premiérový Faust z Draku: totální, mnohovrstevné divadlo, paměť i inovace jedné tradice, víc po duchu i liteře dle Goetha než očekávaného Matěje Kopeckého, to vše z dílny Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. “

Vladimír Just,  Poznámky k DER 2018, 4 -17.9.2018, ročník 25,  Divadelní noviny, on line

 ,,Otevřená oslava jubilea a divadla-hry vůbec se tu organicky spájí s drakovskou parafrází Goethova světa zbaveného mystéria – příběh vlastně už dnes nikoho nezajímá, protože se chceme bavit, mít rozlet, prachy a vliv, když už máme a známe všechno. Jen pozor, Marlow Faustovi nepřipsal happy-end, a tak se inscenace (teď už lakonicky) vrací k populární tradici.”

Šárka Švábová, Letem světem Hradcem ( No.1), 4 -17.9.2018, ročník 25, Divadelní noviny, on line

Zeď aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou

Zeď je zcela ojedinělou světově ceněnou knihou, která dětem i jejich rodičům přibližuje léta 1948-1989, dobu komunismu a socialismu, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé.

Autobiografický příběh výtvarníka, ilustrátora a autora knih pro děti Petra Síse je o posedlosti hudbou a malováním, o vládě ideologie, tíze dějin a potřebě svobody. Inscenace je hudebně vizuální groteskou a klade si za cíl přiblížit nejmladší generaci nelehkou dobu totality a vyvolat následnou diskusi s učiteli, rodiči nebo vrstevníky. Adaptuje celostránkové Sísovy ilustrace a černobílý komiks do mnohovrstevnaté scénická koláže, složené z animací, komiksu, dokumentárních filmových záznamů či originální hudby. Výsledkem je dynamický průřez čtyřicetiletou historií odkazující jak ke kruciálním dějinným mezníkům, tak i k hravým autobiografickým momentům nejen ze Sísova života, orámovaný autentickými rodinnými vzpomínkami obou protagonistů.

„Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí že svoboda je jednoznačně daná věc.” Václav Havel 

„Je to má zpráva z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem.” Petr Sís

Ocenění a nominace

Za významný počin na poli kulturním získala inscenace výroční cenu města s názvem Hradecká múza 2019.

Napsali o nás:

„Snad to byl záměr autorek Miřenky Čechové a Dominiky Špalkové, že ubylo imaginace a divadelních kouzel, aby inscenace vytvořená na míru drakovskému Studiu přehledně odvyprávěla dětem od 9 let i to, na co jsou slova krátká. Vznikla tak paradoxně divadelní ilustrace už tak svébytného komiksu.“  Petr Mareček, MF DNES, 2. 10. 2019

Světový den divadla: Faust

Záznam inscenace bude ke zhlédnutí na YouTube kanále Divadla Drak po celou sobotu 27. 3. 2021.

V barokních kontrastech, rozkročené mezi fraškou a tragédií, pokleslostí a moralitou, představíme malé i velké divadlo světa, a stejně tak i malý a velký svět divadla.

V této unikátní inscenaci vytvořené u příležitosti šedesátého výročí založení Divadla Drak se představuje celý soubor divadla, který připomene kočovnické, jarmareční kořeny našeho divadla. A jaké jiné téma se více hodí pro oslavu loutkářského jubilea, než téma faustovské, které je s loutkovým divadlem neodmyslitelně spjato? Příběh doktora Fausta, který upsal svou duši ďáblu, se za staletí dočkal bezpočtu lidových loutkářských variací. K těm nejslavnějším – s úctyhodnými 273 reprízami – patří představení Johanes doktor Faust, které na prknech divadla Drak zinscenoval legendární Matěj Kopecký. Právě verze, jak ji podle loutkářských tradic, starých rukopisů a Matěje Kopeckého obnovil Prof. Dr. Jindřich Veselý, se nám stala východiskem pro inscenaci, která se odkazuje nejen k našim předchůdcům z řad kočovných lidových loutkářů, ale i k nejvlastnějším tradicím našeho divadla. Stylově v divadelním šapitó!

Napsali o nás:

 ,,A největší zážitky z festivalu? …………….a samozřejmě premiérový Faust z Draku: totální, mnohovrstevné divadlo, paměť i inovace jedné tradice, víc po duchu i liteře dle Goetha než očekávaného Matěje Kopeckého, to vše z dílny Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. “

Vladimír Just,  Poznámky k DER 2018, 4 -17.9.2018, ročník 25,  Divadelní noviny, on line

 ,,Otevřená oslava jubilea a divadla-hry vůbec se tu organicky spájí s drakovskou parafrází Goethova světa zbaveného mystéria – příběh vlastně už dnes nikoho nezajímá, protože se chceme bavit, mít rozlet, prachy a vliv, když už máme a známe všechno. Jen pozor, Marlow Faustovi nepřipsal happy-end, a tak se inscenace (teď už lakonicky) vrací k populární tradici.”

Šárka Švábová, Letem světem Hradcem ( No.1), 4 -17.9.2018, ročník 25, Divadelní noviny, on line

Velikonoce s Drakem: Poslední trik Georgese Mélièse

„Byl předurčen zdědit po otci obchod s obuví, ale místo toho si odmala rád kreslí. V Londýně uvidí kouzelnické vystoupení a je jím natolik fascinován, že se sám stane kouzelníkem. Koupí vlastní divadlo, které má stále vyprodané, protože nechává zmizet ženy a promění je v motýly… Pak se účastní prvního promítání bratří Lumiérů. Stane se geniálním filmovým tvůrcem, který vytvoří první filmový ateliér na světě.“ Georges Méliès (1861 – 1938), francouzský filmový režisér a významný průkopník kinematografie.

Inscenace inspirovaná pozoruhodným životním příběhem a dílem průkopníka kinematografie George Méliése zve diváky do lákavého prostředí kouzelníků, triků a magie. Na Meliésův svět plný bezbřehé imaginace je dokonce i smrt krátká, neboť celuloid, iluze a fantazie jsou zbraně, které snad mohou i Zubatou porazit…Nebo ne? To se dozvíme na konci cesty fascinujícím životním příběhem největšího filmového kouzelníka všech dob.

Od své premiéry v r. 2013 sklízí inscenace vavříny u nás i v zahraničí. Byla mnohonásobně oceněna v rámci Výročních cena Divadelních novin – Dušan Hřebíček za herecký výkon sezóny bez ohledu na žánry za titulní roli, Jiří Havelka a Marek Zákostelecký v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo. Obdržela také Cenu Erik pro nejinspirativnější loutkářskou inscenaci sezony, či Hlavní cenu na festivalu Spotkanie v polské Toruni.

Jako tvůrce představení se v Divadle Drak poprvé představil režisér Jiří Havelka. Ten patří k nejtalentovanějším režisérům současné české divadelní scény. Jeho inscenace získaly řadu ocenění, v minulosti režíroval např. v Divadle Ypsilon, Divadle Archa, v Dejvickém divadle nebo Hadivadle. Je také hercem a spoluautorem přestavení známého Divadla VOSTO5. V roce 2007 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku.

(Pokračování textu…)

Bílý tesák

Daleko na severu za časů zlaté horečky, v nehostinném místě a v drsné době, vyrůstá ze štěněte v dospělou šelmu Bílý tesák, kříženec psa a vlka. Od přírody má do vínku nadělenou divokost a nespoutanost, osud mu však staví do cesty překážky, které znamenají pro jeho svobodomyslnou povahu těžké zkoušky. Jak v nich obstojí? Podaří se mu neztratit na své cestě sama sebe?

Inscenace na motivy slavného románu Jacka Londona pracuje s principy tzv. live cinema, tedy snímání dění na jevišti kamerou, které je živě přenášeno na plátno.

Ocenění a nominace:

Cena Thálie pro Milana Hajna za herecký výkon v inscenaci „Bílý tesák” v kategorii Alternativní a loutkové divadlo.

Cena ERIK 2018 za nejinspirativnější představení sezóny.

Cena festivalu Skupova Plzeň za koncept inscenace Tomáši Jarkovskému, Jakubu Vašíčkovi a Antonínu Šilarovi.

Nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséra Jakuba Vašíčka.

(Pokračování textu…)