Sto roků Karkulky 2 – Červená Karkulka, rodové prokletí

DIVADLO JEDNOHO EDY – CZ

Příběh čepičky s rodovým prokletím, které se dědí z matky na dceru. „A bude to tak do té doby, než se jedné z Karkulek podaří nepodlehnout vlkově lsti. Pak bude prokletí zlomeno…“

022 (1)

 

Až opadá listí z dubu

Jan Werich byl významný český filmový a divadelní herec, dramatik a spisovatel. A právě z jeho literární činnosti se dochovala sbírka humoristických pohádek nazvaná podle jedné z nich Fimfárum.
Takřka na den přesně po čtvrtstoletí se na repertoáru Naivního divadla opět objevila pohádková tvorba Jana Wericha. Představení Pohádky Jana Wericha – konkrétně Fimfárum a Královnu Koloběžku První – režírovala v roce 1988 Markéta Schartová. Tentokráte sáhla dramaturgie NDL po slavné pohádce Až opadá listí z dubu, ve které opilec Čupera převezl samotného čerta. To vše v dramatizaci Tomáše Syrovátky a v režii Martina Tichého, kteří jsou v Naivním divadle podepsáni pod velmi oceňovanou Pohádkou o Raškovi (nejlepší česká loutková inscenace sezony 2009-2010).

Až opadá listí z dubu
Čupera propil téměř vše, co měl, až zadlužil statek. Kdoví jak by to dopadlo, kdyby se na jeho zanedbaném poli neobjevil čert. Ten mu slíbil, že se o jeho pole postará. Čupera se mu ovšem musí upsat tím, že mu dá to, co má doma a právě o tom neví. Čupera se čertu upíše. Přiběhne domů a v chalupě najde čerstvě narozeného syna! Za pět let Čuperu přijde navštívit čert a žádá splacení dluhu…

DSC_5428 DSC_5457

 

ZEĎ aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou

Zeď je zcela ojedinělou světově ceněnou knihou, která dětem i jejich rodičům přibližuje léta 1948-1989, dobu komunismu a socialismu, kdy za „železnou oponou“ v Československu žili, pracovali a snili obyčejní lidé. Autobiografický příběh výtvarníka, ilustrátora a autora knih pro děti Petra Síse je o posedlosti hudbou a malováním, o vládě ideologie, tíze dějin a potřebě svobody.

Inscenace je hudebně vizuální groteskou a klade si za cíl přiblížit nejmladší generaci nelehkou dobu totality a vyvolat následnou diskusi s učiteli, rodiči nebo vrstevníky. Adaptuje celostránkové Sísovy ilustrace a černobílý komiks do mnohovrstevnaté scénická koláže, složené z animací, komiksu, dokumentárních filmových záznamů či originální hudby. Výsledkem je dynamický průřez čtyřicetiletou historií odkazující jak ke kruciálním dějinným mezníkům, tak i k hravým autobiografickým momentům nejen ze Sísova života, orámovaný autentickými rodinnými vzpomínkami obou protagonistů.

„Knížka Petra Síse je povinnou četbou pro děti (i jejich rodiče), které si myslí že svoboda je jednoznačně daná věc.” Václav Havel

„Je to má zpráva z minulosti a současně i varování, co by se mohlo opět stát. Zdi se stavějí pořád dál, ať je to v Izraeli, na mexické hranici nebo v Ústí nad Labem.” Petr Sís (Pokračování textu…)

Divadlo ALFA – Tři mušketýři

První část Dumasovy trilogie o třech mušketýrech již více než 160 let (1844) poutá zájem čtenářů na celém světě a patří i mezi díla, jež jsou často dramatizována a filmována. Patrně nejoriginálnější z filmových verzí je půlhodinová němá groteska Maxe Lindera z r. 1922. Právě ona – samozřejmě vedle románu – nám posloužila jako inspirační východisko k „maňáskové grotesce“ na dané téma, nikoli ovšem k nápodobě (to by ani nebylo možné), ale pouze k získání odvahy k „přečtení“ notoricky známého příběhu s potřebným nadhledem a v žádoucí zkratce. A inspirovala nás i po formální stránce – ve výsledném „scénickém komiksu“ je důraz kladen na vizuální složku a akci, text má „esemeskový“ charakter a rozměr, zatímco funkci filmových mezititulků přebraly písničky, zpívané za živého doprovodu harmoniky, dud a bicích.

lch_plzen_musketyri07_denik-600

Mezi cenami, které inscenace doma i po světě od své premiéry nasbírala, jsou ceny z loutkářského festivalu Skupova Plzeň, cena Erik, velmi prestižní nominace výroční divadelní Ceny Alfréda Radoka (2006) nebo pomyslný titul Inscenace roku 2006 v anketě Divadelních novin. V roce 2011 bylo představení oceněno, jako nejlepší inscenace na festivalu Dítě v Dlouhé. V cizině pak ceny z festivalů v Srbsku, Polsku, Maďarsku, Slovensku, Chorvatsku nebo Slovinsku.

Inscenace Divadla Alfa „Tři mušketýři“, která má na svém kontě 21 cen a 2 nominace z tuzemských i zahraničních divadelních přehlídek, se 4. dubna 2011 dočkala 300. reprízy.

 

Bílý tesák

Daleko na severu za časů zlaté horečky, v nehostinném místě a v drsné době, vyrůstá ze štěněte v dospělou šelmu Bílý tesák, kříženec psa a vlka. Od přírody má do vínku nadělenou divokost a nespoutanost, osud mu však staví do cesty překážky, které znamenají pro jeho svobodomyslnou povahu těžké zkoušky. Jak v nich obstojí? Podaří se mu neztratit na své cestě sama sebe?

Inscenace na motivy slavného románu Jacka Londona pracuje s principy tzv. live cinema, tedy snímání dění na jevišti kamerou, které je živě přenášeno na plátno.

Ocenění a nominace:

Cena Thálie pro Milana Hajna za herecký výkon v inscenaci „Bílý tesák” v kategorii Alternativní a loutkové divadlo.

Cena ERIK 2018 za nejinspirativnější představení sezóny.

Cena festivalu Skupova Plzeň za koncept inscenace Tomáši Jarkovskému, Jakubu Vašíčkovi a Antonínu Šilarovi.

Nominace na Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo pro režiséra Jakuba Vašíčka.

(Pokračování textu…)

Faust

V barokních kontrastech, rozkročené mezi fraškou a tragédií, pokleslostí a moralitou, představíme malé i velké divadlo světa, a stejně tak i malý a velký svět divadla.

V této unikátní inscenaci vytvořené u příležitosti šedesátého výročí založení Divadla Drak se představuje celý soubor divadla, který připomene kočovnické, jarmareční kořeny našeho divadla. A jaké jiné téma se více hodí pro oslavu loutkářského jubilea, než téma faustovské, které je s loutkovým divadlem neodmyslitelně spjato? Příběh doktora Fausta, který upsal svou duši ďáblu, se za staletí dočkal bezpočtu lidových loutkářských variací. K těm nejslavnějším – s úctyhodnými 273 reprízami – patří představení Johanes doktor Faust, které na prknech divadla Drak zinscenoval legendární Matěj Kopecký. Právě verze, jak ji podle loutkářských tradic, starých rukopisů a Matěje Kopeckého obnovil Prof. Dr. Jindřich Veselý, se nám stala východiskem pro inscenaci, která se odkazuje nejen k našim předchůdcům z řad kočovných lidových loutkářů, ale i k nejvlastnějším tradicím našeho divadla. Stylově v divadelním šapitó!

Napsali o nás:

 ,,A největší zážitky z festivalu? …………….a samozřejmě premiérový Faust z Draku: totální, mnohovrstevné divadlo, paměť i inovace jedné tradice, víc po duchu i liteře dle Goetha než očekávaného Matěje Kopeckého, to vše z dílny Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. “

Vladimír Just,  Poznámky k DER 2018, 4 -17.9.2018, ročník 25,  Divadelní noviny, on line

 ,,Otevřená oslava jubilea a divadla-hry vůbec se tu organicky spájí s drakovskou parafrází Goethova světa zbaveného mystéria – příběh vlastně už dnes nikoho nezajímá, protože se chceme bavit, mít rozlet, prachy a vliv, když už máme a známe všechno. Jen pozor, Marlow Faustovi nepřipsal happy-end, a tak se inscenace (teď už lakonicky) vrací k populární tradici.”

Šárka Švábová, Letem světem Hradcem ( No.1), 4 -17.9.2018, ročník 25, Divadelní noviny, on line

 

Don Šajn a Johanes Doktor Faust

Obě hry jsou zhuštěnými verzemi “parádních kusů” českých lidových loutkářů, kteří na našem území působili od konce 18. stol. jako svérázná (a většinou mimoděčná) součást národního obrození. Jednotlivé loutkářské rody si vytvořily (a z generace na generaci předávaly) svoji specifickou textovou verzi. Jevištní i jazykové prostředky používané těmito kočovnými marionetáři dodnes okouzlují poezií “kouzla nechtěného.”

Režisérem inscenace je Tomáš Dvořák, vyhlášený a respektovaný u nás i v zahraničí právě kvůli návratu k českým loutkářským kořenům a schopnosti zpracovat původní látku s úctou k tradici a zároveň s ohledem na současného diváka. K oběma „kusům“ vytvořil režisér T. Dvořák velmi originální kolekce loutek, jež „zkolážoval“ z nejrůznějších běžných předmětů. Inscenace tak těží z dráždivého kontrastu mezi konvencemi tradičního loutkového divadla a vskutku netradičními „surrealistickými“ loutkami.

„Johanes doktor Faust“, původně vychází z knížky lidového čtení z 16. stol. o učenci, který zaprodal svou duši ďáblu. Ve všech českých loutkářských verzích je výrazně posílena paralelní parodická linie komické postavy Kašpárka a řada scén je rozvinuta a nazřena „plebejským“ pohledem.
„Don Šajn“ je osobitou variantou španělské pověsti ze 14. stol. o svůdci žen donu Juanovi, a jejich pozdějších dramatických zpracování.

Divadlo Alfa působí v Plzni od roku 1966 a patří mezi špičku české tvorby pro děti a mládež a světově uznávané soubory z oblasti profesionálního loutkového divadla. Jeho tvorba je spjata se špičkami oboru, mimo jiné se současným uměleckým šéfem Tomášem Dvořákem a scénografem Ivanem Nesvedou. V divadle považujeme loutku za dominantní a lákavý jevištní fenomén, nevyhýbáme se ale ani alternativním divadelním přístupům. Každý rok hraje Alfa na mnoha tuzemských a zahraničních festivalech – zatím nejúspěšnější inscenace „Tři mušketýři“ získala více než 25 ocenění a viděli ji diváci po celém světě.

www.divadloalfa.cz

DRAK NA DOMA: Faust

V barokních kontrastech, rozkročené mezi fraškou a tragédií, pokleslostí a moralitou, představíme malé i velké divadlo světa, a stejně tak i malý a velký svět divadla.

V této unikátní inscenaci vytvořené u příležitosti šedesátého výročí založení Divadla Drak se představuje celý soubor divadla, který připomene kočovnické, jarmareční kořeny našeho divadla. A jaké jiné téma se více hodí pro oslavu loutkářského jubilea, než téma faustovské, které je s loutkovým divadlem neodmyslitelně spjato? Příběh doktora Fausta, který upsal svou duši ďáblu, se za staletí dočkal bezpočtu lidových loutkářských variací. K těm nejslavnějším – s úctyhodnými 273 reprízami – patří představení Johanes doktor Faust, které na prknech divadla Drak zinscenoval legendární Matěj Kopecký. Právě verze, jak ji podle loutkářských tradic, starých rukopisů a Matěje Kopeckého obnovil Prof. Dr. Jindřich Veselý, se nám stala východiskem pro inscenaci, která se odkazuje nejen k našim předchůdcům z řad kočovných lidových loutkářů, ale i k nejvlastnějším tradicím našeho divadla. Stylově v divadelním šapitó!

Napsali o nás:

 ,,A největší zážitky z festivalu? …………….a samozřejmě premiérový Faust z Draku: totální, mnohovrstevné divadlo, paměť i inovace jedné tradice, víc po duchu i liteře dle Goetha než očekávaného Matěje Kopeckého, to vše z dílny Tomáše Jarkovského a Jakuba Vašíčka. “

Vladimír Just,  Poznámky k DER 2018, 4 -17.9.2018, ročník 25,  Divadelní noviny, on line

 ,,Otevřená oslava jubilea a divadla-hry vůbec se tu organicky spájí s drakovskou parafrází Goethova světa zbaveného mystéria – příběh vlastně už dnes nikoho nezajímá, protože se chceme bavit, mít rozlet, prachy a vliv, když už máme a známe všechno. Jen pozor, Marlow Faustovi nepřipsal happy-end, a tak se inscenace (teď už lakonicky) vrací k populární tradici.”

Šárka Švábová, Letem světem Hradcem ( No.1), 4 -17.9.2018, ročník 25, Divadelní noviny, on line

 

DRAK NA DOMA: Amundsen kontra Scott

Roku 1910 se britský námořník a polárník Robert Scott vydal na cestu za svým životním snem, dobytím jižního pólu. Na zastávce na Novém Zélandu ho však čekal lakonický vzkaz od dalšího vyhlášeného dobyvatele polárních krajin, Nora Roalda Amundsena: „Jedu na jih, s úctou Amundsen.“ Tím byl pomyslně odstartován závod o prvenství na místě ležícím kdesi daleko v nehostinné pustině. Na místě, které je ničím uprostřed ničeho…

Naše inscenace vypraví příběh Scottovy cesty tak, jak ji zaznamenal ve svém strhujícím deníku, a je poctou jedné velké porážce.

(Pokračování textu…)

DRAK NA DOMA: Poslední trik Georgese Mélièse

„Byl předurčen zdědit po otci obchod s obuví, ale místo toho si odmala rád kreslí. V Londýně uvidí kouzelnické vystoupení a je jím natolik fascinován, že se sám stane kouzelníkem. Koupí vlastní divadlo, které má stále vyprodané, protože nechává zmizet ženy a promění je v motýly… Pak se účastní prvního promítání bratří Lumiérů. Stane se geniálním filmovým tvůrcem, který vytvoří první filmový ateliér na světě.“ Georges Méliès (1861 – 1938), francouzský filmový režisér a významný průkopník kinematografie.

Inscenace inspirovaná pozoruhodným životním příběhem a dílem průkopníka kinematografie George Méliése zve diváky do lákavého prostředí kouzelníků, triků a magie. Na Meliésův svět plný bezbřehé imaginace je dokonce i smrt krátká, neboť celuloid, iluze a fantazie jsou zbraně, které snad mohou i Zubatou porazit…Nebo ne? To se dozvíme na konci cesty fascinujícím životním příběhem největšího filmového kouzelníka všech dob.

Od své premiéry v r. 2013 sklízí inscenace vavříny u nás i v zahraničí. Byla mnohonásobně oceněna v rámci Výročních cena Divadelních novin – Dušan Hřebíček za herecký výkon sezóny bez ohledu na žánry za titulní roli, Jiří Havelka a Marek Zákostelecký v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo. Obdržela také Cenu Erik pro nejinspirativnější loutkářskou inscenaci sezony, či Hlavní cenu na festivalu Spotkanie v polské Toruni.

 

Jako tvůrce představení se v Divadle Drak poprvé představil režisér Jiří Havelka. Ten patří k nejtalentovanějším režisérům současné české divadelní scény. Jeho inscenace získaly řadu ocenění, v minulosti režíroval např. v Divadle Ypsilon, Divadle Archa, v Dejvickém divadle nebo Hadivadle. Je také hercem a spoluautorem přestavení známého Divadla VOSTO5. V roce 2007 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku.

 

(Pokračování textu…)

Nákupní košík
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu