BOX BEAT

HomoBox je přístroj kombinující fyzický koncert, divadlo objektu, a instalaci obřích loutek, který vás naprosto dostane! Instalace deseti miniaturních punkově barokních krabiček pro jednoho diváka. Krátké divadelní představení objektů zahrnuje speciální efekty pro všechny smysly a masíruje vaše myšlenky černým humorem a politicky nekorektními pohledy vás připraví na revoluci. Studenti DAMU s režisérem Matijou Solcem za použití jednoduché metody manipulace s objekty, živé hudby a interaktivního divadla, pozorují současná témata transformující společnost. Kromě samotné instalace fungují krabice jako scénář pro větší divadelní scény; obdobně nástroje z kartónu promění instalaci v absurdní politický kabaret. Celý cirkus kulminuje narozením Boxu Sapiens (Franz) – obří loutky, která se vydá vstříc novému velkému lidstvu.

Physical-concert object-theatre huge-puppet installation HomoBox machine will blow your mind! Installation of 10 miniature punk baroque theatre boxes for 1 spectator. Short object theatre shows, that will include speciall effects for all senses and massage your thoughts with black humourus politicly incorrect views and prepare you for revolution.

Sedmero krkavců

V jedné vesnici, nedaleko zámku, ve starém pekařském stavení žila s rodiči dívenka, které dali jméno Bohdanka. Ta při jedné z mnoha výprav na starou půdu, objevila na dně zaprášené truhly sedm bílých košilí. A s nimi i strašnou pravdu, které se se zarputilostí sobě vlastní rozhodla čelit. Žádná bolest přece nemůže být tak velká, aby ji zastavila. Snad jen kdyby jí do cesty přišla láska?

Autorská inscenace na motivy klasické pohádky o hledání klidu v rozevláté mysli, o síle vůle a o neposedné duši, která může dojít pokoje až s notnou dávkou sebezapření a odvahou obětovat se pro druhé, doplňuje řadu drakovských inscenací, které staví na osvědčených pohádkových titulech. Po úspěšné Šípkové Růžence se kmenový režisér divadla Jakub Vašíček vrací k loutkovému zpracování známého příběhu v inscenaci určené divákům již od šesti let.

BĚŽKAŘSKÁ ODYSEA / CROSS-COUNTRY SKIING ODYSSEY

Představení Běžkařská odysea čerpá z letitých zkušeností Bratrů v tricku na poli pouličního divadla. Tradičně silnou doménou souboru je sebeironie, žonglování, předmětová manipulace, střídmá akrobacie a laskavý humor. Diváci budou psychicky i fyzicky vtaženi do děje, ať se děje co se děje.  Žádná stopa? Nevadí, tohle představení není žádná klasika!

The trip is a race whose main award is an experience. In this respect, these men are the best competitors – real champions. They are even better than they have ever thought. Ski poles ready, wax your moustache, an encouraging shot of tea and let´s start!

WORKSHOP ŽONGLOVÁNÍ S BRATRY V TRICKU / JUGGLING WORKSHOP WITH BRATŘI V TRICKU

Žonglérské duo Bratři v tricku vzniklo v roce 2009, tvoří jej Václav Jelínek a Adam Jarchovský. Jejich specializací je propojování technicky náročného žonglování s pohybem a výrazem a vytváření moderní show. Jejich vystoupení jsou stavěná tak, aby se diváci bavili nejen precizním žonglováním, ale i divadelní stránkou. Bratři v tricku vystupovali v mnoha evropských zemích a také na EXPU 2010 v Šanghaji, kde v rámci projektu V.O.S.A. reprezentovali Českou republiku.
Dalším projektem, na kterém oba žongléři participují, je Artists 4 children. Prostřednictvím workshopů pracují s dětmi na bázi celosvětově uznávaného modelu Social circus. Přijďte se naučit pár triků s těmi největšími profíky.

Juggling duo Bratři v tricku (Brothers in Trick) specialize in the fuses of technically demanding juggling with movement and expression to create a modern show. Both jugglers also participate in another project called Artists 4 children – a cooperation with children via workshops based on the world-renown model called Social circus. Join us to learn a few tricks with the greatest pros.

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY A CO POTOM, SLONE?

Přijďte spolu s námi nahlédnout do poetického světa autorky a ilustrátorky knih pro děti Daisy Mrázkové.  V jejích obrázkových knihách dětský čtenář najde slova a ilustrace vždy v dokonalém souladu. Vše tvoří jeden nedílný celek, kdy jedinečná symbióza slova spolu s obrazem vede děti příběhem a pokud slova nestačí, obraz je hravě zastoupí. Její knihy prezentují dětskému čtenáři okolní svět nejen se všemi jeho radostmi, ale i problémy a učí ho, jak je důležité vnímat své pocity.

„Doufáme,“ řekla umělecká ředitelka Divadla Drak, Dominika Špalková, „že výstava potěší jak děti tak jejich rodiče. Zkrátka všechny ty, kterým stejně jako nám, svět Daisy Mrázkové naprosto učaroval.“

Guided tour of the exhibition A co potom, slone? (And then What, Elephant?)

Join us in exploring the poetic world of Daisy Mrázková, the author and illustrator of children’s books.

Šípková Růženka

Zlá sudička nedostala od královského páru pozvánku na křtiny jejich dcery Růženky. Protože je to ale sudička vytrvalá, nenechá se tím odradit a snaží se za každou cenu dostat dovnitř jinak. Podaří se jí to? Kdo zná tento staletími prověřený pohádkový příběh, ten dobře ví, že ano. Naše inscenace jej vypraví jako maňáskovou grotesku o neodbytnosti osudu, který když vyhodíte dveřmi, vrátí se vám oknem. A to doslova. Vedle sudiček zlých jsou ale naštěstí také sudičky hodné. A po světě se navíc potuluje spousta princů hledajících štěstí, kteří jsou připraveni zakleté princezny ve vhodnou chvíli vysvobodit.

Inscenace vycházející z klasických pohádkových námětů jsou nedílnou součástí dramaturgie Divadla Drak. Po úspěšné a oceňované inscenaci O bílé lani či novější O zlaté rybce se nyní na repertoáru Draku po dlouhých letech znovu objevuje také inscenace inspirovaná jednou z vůbec nejslavnějších klasických pohádek, Šípkovou Růženkou. Tento známý příběh o krásné královské dceři stižené kletbou se dočkal bezpočtu zpracování od nejrůznějších tvůrců, které provokuje svou metaforičností a obrazivostí, a pro loutkové divadlo je jako stvořený. Díky své vrstevnatosti navíc dokáže oslovit jak diváky v raně školním věku, tak i ty starší.

Ocenění a nominace

Jakub Vašíček získal na 19. ročníku Mezinárodního festivalu divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině ocenění za Nejlepší režii.

Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský získali nominaci na Výroční cenu města Hradec Králové tzv. Hradeckou múzu.

Loutkoherec Jan Popela získal cenu za ztvárnění zlé sudičky na 54th International Puppet Theatre Festival – PIF v chorvatském Záhřebu. K té pak následně přidal i ocenění za svůj výkon na 28th Children’s Theater Festival v srbské Subotici. Zároveň netradiční loutkovou grotesku Šípková Růženka ocenila porota Subotického festivalu Grand Prix pro nejlepší inscenaci.

Jan Popela byl nominován odbornou porotou pro obor Loutkového divadla za mimořádný herecký výkon v inscenaci Šípková Růženka na divadelní Cenu Thálie 2022.

Inscenace získala Cenu Jana Borny na festivalu Dítě v Dlouhé 2023.

Napsali o nás

„Když se něco obzvlášť povede, říkáváme i my v církvi neorganizovaní, že „byl zrovna pánbůh doma“. To u nové inscenace pohádky Šípková Růženka v královéhradeckém Divadle Drak jsem měl neodbytný pocit, že nad vším drží ochrannou ruku snad sám Josef Krofta, velkorysý divadelník světové pověsti. Nad vším profesionálním loutkářským umem totiž vládla samozřejmost, souhra a humor bez stopy podbízení. (…) A co teprve hlasové a loutkářské výkony herců Pavly Lustykové, Jana Popely a Milana Žďárského! (…) Pokud existuje spravedlnost, patří už teď Šípková Růženka – model 2020 vedle inscenací O bílé lani, Zeď, A na noze pevnina, Jak si hrají tatínkové či Bílý tesák mezi evergreeny, tedy mezi dračí stříbro, ne-li zlato.” Petr Mareček, MF DNES, 15.10.2020

„Výrazná dětská odezva zněla sálem i u Šípkové Růženky, která představuje vrchol loutkářského řemesla. Dokonalé práci s maňásky dominuje precizní zpracování (především hlasové) zlé sudičky Jana Popely. Využití sudičky jako hlavní postavy se navíc i v narativu pohádky v podstatě nabízí. Ona je hlavní hybatelem děje, od ní vzniká základní situace, na které je příběh vystavěný. Vašíček s Jarkovským dokázali ze sudičky udělat přesně ten typ vtipné, nemotorné a neschopné záporné postavy, které diváci celou dobu fandí a přejí si, aby se přes vodní příkopy a zavřená okna dostala do hradu.“ Alexandra Ratajová, Zpravodaj Loutkářská Chrudim – 70. ročník, 3.7.2021

Právě autorská inscenace Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského, kteří díky ní opět obhájili svou právoplatnou pozici ve vedení předního loutkového divadla, mi totiž zachutnala nejvíce.

Její (zlé sudičky) čtvrthodinové entrée působí, jako by vzniklo čistou hereckou improvizací, a je radostnou oslavou divadelnosti. Jindy ryze záporná babice se v tomto pojetí stává dokonce hlavní postavou a svým vtipem a roztomilým smolařstvím si paradoxně získává veškeré sympatie diváků.

Kateřina Kykalová, www.divadelni-noviny.cz, Divadlo Plzeň na ex! (No. 3), 18.9.2021

Princezna Turandot

Princezna Turandot – dcera čínského císaře – neví, co je láska, a za žádnou cenu se nechce vdávat. Vymíní si proto na otci, aby uzákonil krutou podmínku pro všechny její nápadníky. Kdo chce princezninu ruku, ten musí uhodnout tři její hádanky, jinak bude o hlavu kratší. A hlavy padají a padají, protože Turandot je zatraceně chytrá. Je však také moudrá? A co může vzejít z jejího setkání s českým Honzou, který se také zařadil do zástupu nápadníků a tím i čekatelů na (téměř) jistou smrt?

Příběh kruté a pyšné princezny Turandot zřejmě jako první zpracoval perský básník Nízámí již ve 12. století. Prostřednictvím sbírky pohádek Tisíce a jedné noci se pak dostal i do Evropy, kde jej typickými prvky commedie dell’arte okořenil Carlo Gozzi. Po něm se tímto příběhem nechala inspirovat i řada dalších evropských autorů v čele s Friedrichem Schillerem či Bertoldem Brechtem. Nejvíce ho však zřejmě proslavil Giacomo Puccini, který na jeho motivy zkomponoval věhlasnou stejnojmennou operu. I české loutkové divadlo ovšem již má na kontě přinejmenším jednu jeho originální verzi, a sice legendární libereckou inscenaci Markéty Schartové Turandot Ukrutnice z osmdesátých let minulého století. A nyní se příběh čínské princezny objevuje i na prknech Divadla Drak.

(Pokračování textu…)

Vyšla hvězda nad Betlémem / filmová verze

Na období adventu jsme pro vás připravili speciální dárek. Je jím filmová verze oblíbené vánoční inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem natočená v autentickém prostředí kostela sv. Jana Křtitele na Novém Hradci a jeho bezprostředním okolí. Nejedná se přitom o pouhý záznam divadelní inscenace provedené v netradičním prostředí, nýbrž o její plnohodnotnou filmovou adaptaci.

Záznam bude ke zhlédnutí zdarma na našem Youtube kanálu a odemčen vždy v uvedený termín reprízy.

Hra Pavla Vašíčka je montáží textů ze stejnojmenné knihy Josefa Voláka, písní Adama Michny z Otradovic, lidových vánočních zpěvů a fragmentů lidových vánočních her českého baroka. Adventní období je už neodmyslitelně spjato s přeplněnými hypermarkety a hektickými přípravami oslav, stejně jako záplavou novinových článků, které si toto třeštění berou na mušku a žehrají na vyprázdněný charakter současných Vánoc. Stalo se tradicí Divadla Drak uvádět v tomto čase jako protiváhu všemu výše zmíněnému hry s biblickou tématikou a namísto kárání je pozvat ke společnému estetickému zážitku opírajícímu se o základní příběhy naší křesťanské tradice a jejich humanistického poselství. Inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem v tomto plně navazuje na předchozí Štědrej večer nastal a Hej, Mistře! Soustřeďuje se přímo na pasáže z Nového zákona, které se vážou k narození Ježíše (Zvěstování, Zrození, Pastýři, Tři králové, Vraždění neviňátek, Útěk do Egypta, Návrat do Galileje) a tvoří tak duchovní podklad vánočních svátků.

Čert a Bára

Kdysi dávno poslali čerta Matlase na svět, aby dělal to, co čerti na světě obvykle dělají. Strašit lidi, sbírat duše hříšníků, škodit, kde se dá…Jenže Matlas není zrovna vzorný čert. Do práce se mu dvakrát nechce, a tak si v lese najde opuštěné stavení, kde se skryje, aby měl pokoj od pekla i od lidí. Jenže tam ho jednoho dne najde Bára, která je tak trochu jiná než ostatní. A navíc je tak mladá a hezká! Žádný div, že okouzlený Matlas si na peklo už ani nevzpomene. Jenže peklo si vzpomene na něj a chce si ho vzít zpět. Dokáže ho Bára zachránit? Nebo skončí v pekle i s ním? Nebo už se nikdy neuvidí? Jak tohle celé dopadne?

Autor, režisér a herec Jiří Jelínek je zakladatelem divadla Dno, čtyři roku působil v brněnském Divadle Husa na provázku, v současnosti je na volné noze. Spolupracuje například s pražským Divadlem Minor, s brněnskou Redutou nebo s Městským divadlem Zlín. Za svou tvorbu získal řadu prestižních ocenění (cena Divadelních novin za alternativní divadlo, ceny Erik za nejlepší loutkovou inscenaci roku, ceny mezinárodních festivalů Skupova Plzeň, Mateřinka a Next wave).

Tři siláci na silnici

V pohádkách je číslo tři odjakživa jedničkou. Král mívá tři dcery, zkoušky princů mívají tři úkoly a Děd Vševěd míval o tři zlaté vlasy více, nežli potkal Plaváčka.

Tři jsou i hrdinové naší nové inscenace. A co víc, jsou bratři, jak se patří! Jsou to totiž náramní siláci. Jenomže doposud svou sílu před okolním světem tak trochu ukrývali. Celý svůj dosavadní život totiž strávili doma. Doma u maminky.

Ta se o ně starala, prala jim, uklízela a báječně jim vyvářela. Tři bratři si žili, no jako ta prasátka v žitě. A ne a ne opustit rodné hnízdo. Jenže jednoho dne už jejich mámě došla trpělivost. Řekla jim, že musí vyrazit do světa. Na zkušenou. Když už jsou jednou tři bratři, jako z pohádky, tak se to od nich tak nějak očekává.

A jak už to tak v pohádkách bývá, napekla jim na cestu buchty a dala jim také několik rad. Nejdůležitější byla samozřejmě rada třetí a poslední: „Nezapomeňte, že nejsilnější budete pouze tehdy, když své síly spojíte!“ Jenže právě tuhle radu tři bratři nejspíše na odchodu neslyšeli, anebo jí neporozuměli. Protože sotva paty z domu vytáhli, okamžitě se každý vydal jiným směrem. Trvalo pak ještě nějaký čas, než se jejich cesty opět spojily a oni konečně pochopili, že společně se to lépe táhne.