KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY A CO POTOM, SLONE?

Přijďte spolu s námi nahlédnout do poetického světa autorky a ilustrátorky knih pro děti Daisy Mrázkové.  V jejích obrázkových knihách dětský čtenář najde slova a ilustrace vždy v dokonalém souladu. Vše tvoří jeden nedílný celek, kdy jedinečná symbióza slova spolu s obrazem vede děti příběhem a pokud slova nestačí, obraz je hravě zastoupí. Její knihy prezentují dětskému čtenáři okolní svět nejen se všemi jeho radostmi, ale i problémy a učí ho, jak je důležité vnímat své pocity.

„Doufáme,“ řekla umělecká ředitelka Divadla Drak, Dominika Špalková, „že výstava potěší jak děti tak jejich rodiče. Zkrátka všechny ty, kterým stejně jako nám, svět Daisy Mrázkové naprosto učaroval.“

 

Guided tour of the exhibition A co potom, slone? (And then What, Elephant?)

Join us in exploring the poetic world of Daisy Mrázková, the author and illustrator of children’s books.

 

 

Šípková Růženka

Zlá sudička nedostala od královského páru pozvánku na křtiny jejich dcery Růženky. Protože je to ale sudička vytrvalá, nenechá se tím odradit a snaží se za každou cenu dostat dovnitř jinak. Podaří se jí to? Kdo zná tento staletími prověřený pohádkový příběh, ten dobře ví, že ano. Naše inscenace jej vypraví jako maňáskovou grotesku o neodbytnosti osudu, který když vyhodíte dveřmi, vrátí se vám oknem. A to doslova. Vedle sudiček zlých jsou ale naštěstí také sudičky hodné. A po světě se navíc potuluje spousta princů hledajících štěstí, kteří jsou připraveni zakleté princezny ve vhodnou chvíli vysvobodit.

Inscenace vycházející z klasických pohádkových námětů jsou nedílnou součástí dramaturgie Divadla Drak. Po úspěšné a oceňované inscenaci O bílé lani či novější O zlaté rybce se nyní na repertoáru Draku po dlouhých letech znovu objevuje také inscenace inspirovaná jednou z vůbec nejslavnějších klasických pohádek, Šípkovou Růženkou. Tento známý příběh o krásné královské dceři stižené kletbou se dočkal bezpočtu zpracování od nejrůznějších tvůrců, které provokuje svou metaforičností a obrazivostí, a pro loutkové divadlo je jako stvořený. Díky své vrstevnatosti navíc dokáže oslovit jak diváky v raně školním věku, tak i ty starší.

Ocenění a nominace

Jakub Vašíček získal na 19. ročníku Mezinárodního festivalu divadla pro děti Banja Luka 2020 v Bosně a Hercegovině ocenění za Nejlepší režii.

Jakub Vašíček a Tomáš Jarkovský získali nominaci na Výroční cenu města Hradec Králové tzv. Hradeckou múzu.

Loutkoherec Jan Popela získal cenu za ztvárnění zlé sudičky na 54th International Puppet Theatre Festival – PIF v chorvatském Záhřebu. K té pak následně přidal i ocenění za svůj výkon na 28th Children’s Theater Festival v srbské Subotici. Zároveň netradiční loutkovou grotesku Šípková Růženka ocenila porota Subotického festivalu Grand Prix pro nejlepší inscenaci.

Jan Popela byl nominován odbornou porotou pro obor Loutkového divadla za mimořádný herecký výkon v inscenaci Šípková Růženka na divadelní Cenu Thálie 2022.

Napsali o nás

„Když se něco obzvlášť povede, říkáváme i my v církvi neorganizovaní, že „byl zrovna pánbůh doma“. To u nové inscenace pohádky Šípková Růženka v královéhradeckém Divadle Drak jsem měl neodbytný pocit, že nad vším drží ochrannou ruku snad sám Josef Krofta, velkorysý divadelník světové pověsti. Nad vším profesionálním loutkářským umem totiž vládla samozřejmost, souhra a humor bez stopy podbízení. (…) A co teprve hlasové a loutkářské výkony herců Pavly Lustykové, Jana Popely a Milana Žďárského! (…) Pokud existuje spravedlnost, patří už teď Šípková Růženka – model 2020 vedle inscenací O bílé lani, Zeď, A na noze pevnina, Jak si hrají tatínkové či Bílý tesák mezi evergreeny, tedy mezi dračí stříbro, ne-li zlato.” Petr Mareček, MF DNES, 15.10.2020

„Výrazná dětská odezva zněla sálem i u Šípkové Růženky, která představuje vrchol loutkářského řemesla. Dokonalé práci s maňásky dominuje precizní zpracování (především hlasové) zlé sudičky Jana Popely. Využití sudičky jako hlavní postavy se navíc i v narativu pohádky v podstatě nabízí. Ona je hlavní hybatelem děje, od ní vzniká základní situace, na které je příběh vystavěný. Vašíček s Jarkovským dokázali ze sudičky udělat přesně ten typ vtipné, nemotorné a neschopné záporné postavy, které diváci celou dobu fandí a přejí si, aby se přes vodní příkopy a zavřená okna dostala do hradu.“ Alexandra Ratajová, Zpravodaj Loutkářská Chrudim – 70. ročník, 3.7.2021

Právě autorská inscenace Jakuba Vašíčka a Tomáše Jarkovského, kteří díky ní opět obhájili svou právoplatnou pozici ve vedení předního loutkového divadla, mi totiž zachutnala nejvíce.

Její (zlé sudičky) čtvrthodinové entrée působí, jako by vzniklo čistou hereckou improvizací, a je radostnou oslavou divadelnosti. Jindy ryze záporná babice se v tomto pojetí stává dokonce hlavní postavou a svým vtipem a roztomilým smolařstvím si paradoxně získává veškeré sympatie diváků.

Kateřina Kykalová, www.divadelni-noviny.cz, Divadlo Plzeň na ex! (No. 3), 18.9.2021

Vyšla hvězda nad Betlémem / filmová verze

Na období adventu jsme pro vás připravili speciální dárek. Je jím filmová verze oblíbené vánoční inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem natočená v autentickém prostředí kostela sv. Jana Křtitele na Novém Hradci a jeho bezprostředním okolí. Nejedná se přitom o pouhý záznam divadelní inscenace provedené v netradičním prostředí, nýbrž o její plnohodnotnou filmovou adaptaci.

Záznam bude ke zhlédnutí zdarma na našem Youtube kanálu a odemčen vždy v uvedený termín reprízy.

Hra Pavla Vašíčka je montáží textů ze stejnojmenné knihy Josefa Voláka, písní Adama Michny z Otradovic, lidových vánočních zpěvů a fragmentů lidových vánočních her českého baroka. Adventní období je už neodmyslitelně spjato s přeplněnými hypermarkety a hektickými přípravami oslav, stejně jako záplavou novinových článků, které si toto třeštění berou na mušku a žehrají na vyprázdněný charakter současných Vánoc. Stalo se tradicí Divadla Drak uvádět v tomto čase jako protiváhu všemu výše zmíněnému hry s biblickou tématikou a namísto kárání je pozvat ke společnému estetickému zážitku opírajícímu se o základní příběhy naší křesťanské tradice a jejich humanistického poselství. Inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem v tomto plně navazuje na předchozí Štědrej večer nastal a Hej, Mistře! Soustřeďuje se přímo na pasáže z Nového zákona, které se vážou k narození Ježíše (Zvěstování, Zrození, Pastýři, Tři králové, Vraždění neviňátek, Útěk do Egypta, Návrat do Galileje) a tvoří tak duchovní podklad vánočních svátků.

Princezna Turandot

Princezna Turandot – dcera čínského císaře – neví, co je láska, a za žádnou cenu se nechce vdávat. Vymíní si proto na otci, aby uzákonil krutou podmínku pro všechny její nápadníky. Kdo chce princezninu ruku, ten musí uhodnout tři její hádanky, jinak bude o hlavu kratší. A hlavy padají a padají, protože Turandot je zatraceně chytrá. Je však také moudrá? A co může vzejít z jejího setkání s českým Honzou, který se také zařadil do zástupu nápadníků a tím i čekatelů na (téměř) jistou smrt?

Příběh kruté a pyšné princezny Turandot zřejmě jako první zpracoval perský básník Nízámí již ve 12. století. Prostřednictvím sbírky pohádek Tisíce a jedné noci se pak dostal i do Evropy, kde jej typickými prvky commedie dell’arte okořenil Carlo Gozzi. Po něm se tímto příběhem nechala inspirovat i řada dalších evropských autorů v čele s Friedrichem Schillerem či Bertoldem Brechtem. Nejvíce ho však zřejmě proslavil Giacomo Puccini, který na jeho motivy zkomponoval věhlasnou stejnojmennou operu. I české loutkové divadlo ovšem již má na kontě přinejmenším jednu jeho originální verzi, a sice legendární libereckou inscenaci Markéty Schartové Turandot Ukrutnice z osmdesátých let minulého století. A nyní se příběh čínské princezny objevuje i na prknech Divadla Drak.

(Pokračování textu…)

Tři siláci na silnici

V pohádkách je číslo tři odjakživa jedničkou. Král mívá tři dcery, zkoušky princů mívají tři úkoly a Děd Vševěd míval o tři zlaté vlasy více, nežli potkal Plaváčka.

Tři jsou i hrdinové naší nové inscenace. A co víc, jsou bratři, jak se patří! Jsou to totiž náramní siláci. Jenomže doposud svou sílu před okolním světem tak trochu ukrývali. Celý svůj dosavadní život totiž strávili doma. Doma u maminky.

Ta se o ně starala, prala jim, uklízela a báječně jim vyvářela. Tři bratři si žili, no jako ta prasátka v žitě. A ne a ne opustit rodné hnízdo. Jenže jednoho dne už jejich mámě došla trpělivost. Řekla jim, že musí vyrazit do světa. Na zkušenou. Když už jsou jednou tři bratři, jako z pohádky, tak se to od nich tak nějak očekává.

A jak už to tak v pohádkách bývá, napekla jim na cestu buchty a dala jim také několik rad. Nejdůležitější byla samozřejmě rada třetí a poslední: „Nezapomeňte, že nejsilnější budete pouze tehdy, když své síly spojíte!“ Jenže právě tuhle radu tři bratři nejspíše na odchodu neslyšeli, anebo jí neporozuměli. Protože sotva paty z domu vytáhli, okamžitě se každý vydal jiným směrem. Trvalo pak ještě nějaký čas, než se jejich cesty opět spojily a oni konečně pochopili, že společně se to lépe táhne.

Čert a Bára

Kdysi dávno poslali čerta Matlase na svět, aby dělal to, co čerti na světě obvykle dělají. Strašit lidi, sbírat duše hříšníků, škodit, kde se dá…Jenže Matlas není zrovna vzorný čert. Do práce se mu dvakrát nechce, a tak si v lese najde opuštěné stavení, kde se skryje, aby měl pokoj od pekla i od lidí. Jenže tam ho jednoho dne najde Bára, která je tak trochu jiná než ostatní. A navíc je tak mladá a hezká! Žádný div, že okouzlený Matlas si na peklo už ani nevzpomene. Jenže peklo si vzpomene na něj a chce si ho vzít zpět. Dokáže ho Bára zachránit? Nebo skončí v pekle i s ním? Nebo už se nikdy neuvidí? Jak tohle celé dopadne?

Autor, režisér a herec Jiří Jelínek je zakladatelem divadla Dno, čtyři roku působil v brněnském Divadle Husa na provázku, v současnosti je na volné noze. Spolupracuje například s pražským Divadlem Minor, s brněnskou Redutou nebo s Městským divadlem Zlín. Za svou tvorbu získal řadu prestižních ocenění (cena Divadelních novin za alternativní divadlo, ceny Erik za nejlepší loutkovou inscenaci roku, ceny mezinárodních festivalů Skupova Plzeň, Mateřinka a Next wave).

Gulliverovy cesty

Fantaskní příhody a setkání s různými bytostmi jiných světů nabízejí satirický pohled na naší každodenní realitu. Zažijete neuvěřitelná dobrodružství, která tento lodní lékař prožije u maličkých obyvatel Liliputu, u brobdingnackých obrů, u učenců na létajícím ostrově Laputa a nakonec u moudrých koní Hvajninimů. 

Bajka je loutková scéna Těšínského divadla. Hraje nejen na svém domovském jevišti, ale i v regionu, po obou stranách řeky Olše, hostuje také v zahraničí. Bajka je výjimečná tím, že připravuje představení ve dvou jazykových verzích, v češtině a polštině. Bajka vznikla v roce 1948 jako Loutkové divadlo Polského kulturně-osvětového svazu. V roce 2008 byla připojena k Těšínskému divadlu. Bajka se snaží přivést malého diváka do divadelního světa, a proto jednou z tendencí je přivážet děti z nedalekých měst a vesnic přímo do Těšínského divadla, ale také stále vyjíždí a setkává se s diváky ve venkovních prostorách. Mottem Bajky je: Musí tam být loutky!!!

 

The famous story of the traveller and ship’s surgeon Lemuel Gulliver in a new, original treatment. For audiences 6 years of age and up.

www.tdivadlo.cz

Vyšla hvězda nad Betlémem

Hra Pavla Vašíčka je montáží textů ze stejnojmenné knihy Josefa Voláka, písní Adama Michny z Otradovic, lidových vánočních zpěvů a fragmentů lidových vánočních her českého baroka. Adventní období je už neodmyslitelně spjato s přeplněnými hypermarkety a hektickými přípravami oslav, stejně jako záplavou novinových článků, které si toto třeštění berou na mušku a žehrají na vyprázdněný charakter současných Vánoc. Stalo se tradicí Divadla Drak uvádět v tomto čase jako protiváhu všemu výše zmíněnému hry s biblickou tématikou a namísto kárání je pozvat ke společnému estetickému zážitku opírajícímu se o základní příběhy naší křesťanské tradice a jejich humanistického poselství. Inscenace Vyšla hvězda nad Betlémem v tomto plně navazuje na předchozí Štědrej večer nastal a Hej, Mistře! Soustřeďuje se přímo na pasáže z Nového zákona, které se vážou k narození Ježíše (Zvěstování, Zrození, Pastýři, Tři králové, Vraždění neviňátek, Útěk do Egypta, Návrat do Galileje) a tvoří tak duchovní podklad vánočních svátků.

 

Pan Orchestr

Argentinský hudebník a loutkář Santiago přijíždí s unikátním konceptem koncertu jednočlenného orchestru. Prostřednictvím pohybů a důmyslných mechanismů rozehraje své instrumentárium, jehož jednotlivé části (bicí nástroje, provazy a objekty) jsou aktivovány spletí provázků a kladek navázaných přímo na jeho tělo. Řídí je patnácti různými ovladači, čímž vzniká virtuózní hudební sólo pro potěchu očí i uší dětí i dospělých. Původní a citlivý repertoár sestavuje Santiago z osobních skladeb ovlivněných jihoamerickou hudbou a přináší divákům a posluchačům výjimečný hudební i vizuální zážitek. Jazykově bezbariérové.

La Mue/tte je francouzsko-argentinský soubor, který vznikl v roce 2014. Jeho zakladateli jsou francouzská herečka a loutkářka Delphine Bardot a argentinský hudebník a loutkoherec Santiago Morena. Oba tvůrce spojuje vášeň pro pohyb, jeho přenos i dopad ve zvuku i v obrazech. 

L’Homme-orchestre (One Man Band)

Santiago is an Argentinian Musician and puppeteer. He offers a concert based on movements and mechanisms. A man orchestra with an original and sensitive repertoire leaning on personal compositions influenced by South American music. A virtuoso musical solo which will delight the eyes as well as the ears, children and adults alike.

www.cielamuette.com

Tik Tak Tik Tak

Pojem času používáme takřka bez ustání. Naříkáme si, že se nám ho nedostává, že moc letí, nebo se naopak vleče, přepočítáváme ho na sekundy, na minuty, ale také třeba na peníze. Vnímání času je individuální záležitost závisející na povaze, věku či prostě jen momentálním rozpoložení. Například malé děti vnímají čas docela určitě jinak než dospělí už proto, že neznají hodiny. Sekunda, minuta, hodina, měsíc, neřkuli rok jsou pro ně abstraktními pojmy, pod nimiž si nedokážou nic představit, neboť se nijak neodrážejí v jejich dosavadní zkušenosti. Ale i my dospělí na vlastní kůži zažíváme, že není minuta jako minuta. Že když na to přijde, umí taková minuta trvat k neuvěření dlouho, nebo se naopak smrsknout v pouhý okamžik.

Zbývá však jedna zásadní otázka: Co to ten čas vůbec je? My ji pochopitelně nezodpovíme. Zato vás ale zveme ke groteskní hře s tímto tajuplným fenoménem. Divadlo se totiž k jeho zkoumání báječně hodí, protože v divadle si na čas téměř můžete sáhnout…

Nákupní košík
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu