Z tajného deníku Smolíčka Pé

STUDIO DAMÚZA – CZ

Pohádka s loutkami a živou hudbou pro malé diváky. Svět je jako gramofonová deska a otázkou zůstává, do jaké dráhy se jehla zarazí. Když k Jeskyňkám, tak jste Smolíček… Však to znáte, poslouchat rodiče je někdy těžké, zvlášť když je táta jelen. Ke všemu trochu staromódní, který neumí připravit pořádnou oslavu s tancem a dortem. Koho by bavilo být na své narozeniny sám? A Jeskyňky jsou tak dobré tanečnice, ach…

IMG_6423

IMG_6487

Velbloud, ryba, slepice aneb Námořnická historie

Z důvodu zranění v řadách hereckého souboru dochází ke změně titulu Naivního divadla Liberec – místo “Komáři se ženili aneb ze života obtížného hmyzu” bude uvedena inscenace “Velbloud, ryba, slepice aneb Námořnická historie”.

Na principu Šeherezádina vyprávění vystavěli autoři nové inscenace pro nejmenší děti svou námořnickou historii: ve skutečnosti se vlastně jedná o tři klasické pohádky (Ošklivé káčátko, O rybáři a rybce a O kohoutkovi a slepičce) v poněkud neobvyklém podání.

Dvojice námořníků – skladníků dostane v podpalubí velké zaoceánské lodi hlad. Rozhodnou se ho utišit způsobem nepříliš chvályhodným – v transportních bednách kolem nich se přece nachází spousta zvířat vhodných k okamžité konzumaci. Jenže vybraná (a chutná) zvířátka nejenže se nechtějí nechat sežrat, ale jelikož patří jednomu nejmenovanému cirkusu, tak dokonce umějí i mluvit. A právě to jim zachrání „kůži“. Každé z ohrožených zvířat totiž odvypráví námořníkům svůj životní příběh a námořníci pak chtě nechtě musejí splnit slib a nasytit se nějak jinak.

kohout-ryba

Tři klasické pohádky pro nejmenší děti ve svěžím a zábavném pojetí připravil tým pod vedením režiséra Jakuba Vašíčka, který v Naivním divadle nastudoval oceňovanou inscenaci Neklan.cz aneb Ze starých pověstí českých.

Ocenění:
FESTIVAL MATEŘINKA 2013:Cena za režii (Jakub Vašíček) a Čestné uznání za scénář (Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček)

Šípková Růženka

Zlá sudička nedostala od královského páru pozvánku na křtiny jejich dcery Růženky. Protože je to ale sudička vytrvalá, nenechá se tím odradit a snaží se za každou cenu dostat dovnitř jinak. Podaří se jí to? Kdo zná tento staletími prověřený pohádkový příběh, ten dobře ví, že ano. Naše inscenace jej vypraví jako maňáskovou grotesku o neodbytnosti osudu, který když vyhodíte dveřmi, vrátí se vám oknem. A to doslova. Vedle sudiček zlých jsou ale naštěstí také sudičky hodné. A po světě se navíc potuluje spousta princů hledajících štěstí, kteří jsou připraveni zakleté princezny ve vhodnou chvíli vysvobodit.

(Pokračování textu…)

Karneval zvířat

BARBORA LÁTALOVÁ & KOL. – CZ

Ve spolupráci s festivalem TANEC PRAHA 2015

Interaktivní taneční představení pro děti a mládež, které vzniklo na motivy stejnojmenné hudební suity francouzského skladatele Camille Saint-Saënse. Inscenace propojuje pohyb a tanec s videoprojekcemi, originální hudbou, zvuky a v neposlední řadě akcentuje i hru světla a stínu, ticha a nehybnosti. Tvůrci se nechali inspirovat rozmanitým světem živočišné říše, vydali se pod zem, vzlétli na nebe, potopili se do hlubin i ztratili v trávě, a zároveň vytvořili mnohá nová, roztodivná stvoření.

A díky dětským divákům, kteří jsou přítomni na jevišti od počátku do konce, vznikají pokaždé další nové bytosti. Přijďte se s námi ponořit do světa velké zvířecí fantazie!

„….probouzí dětskou představivost, podněcuje dětské diváky k přímé účasti, a zároveň je Karneval zvířat velmi zajímavým tanečním představením reflektujícím klasickou hudbu a současný svět dětí. Moje děti velice bavily projekce a možnost zapojit se do dění přímo jako tanečníci…..“ Sakuma Sota, umělecký loutkář a performer žijící v Praze

„Karneval zvířat je divadlo, které děti vnímají všemi smysly a hlavně zapojují vlastní fantazii. Oceňuji, že jsou děti s tanečnicemi přítomny na jevišti od počátku do konce a jsou motivovány se na představení podílet. Jde o velmi zajímavé představení, které v dětech zanechalo vzpomínky.“ Z dopisu paní učitelky.

Karneval_zvirat_foto_Vojtech_Brtnicky-1

Karneval_zvirat_foto_Vojtech_Brtnicky-7

Studio DAMÚZA – Bajaja

Také vám někdy přijde, že máte doma místo dětí draky? Víte, jak se poznali vaši rodiče? Co se stane, když král přislíbí své tři dcery třem drakům? Proč Bajaja odjíždí do světa? A proč po boji vždy utíká?

Rytířská pohádka, která vypráví o skryté lásce a neskrývané udatnosti, o nutnosti a schopnosti se správně rozhodovat, o poslušnosti, o vzbouření, o prostém lidu i královské rodině.

Tři draci, dva herci, jeden muzikant, loutky a jedna otočná scéna.

 

Tři siláci na silnici

V pohádkách je číslo tři odjakživa jedničkou. Král mívá tři dcery, zkoušky princů mívají tři úkoly a Děd Vševěd míval o tři zlaté vlasy více, nežli potkal Plaváčka.

Tři jsou i hrdinové naší nové inscenace. A co víc, jsou bratři, jak se patří! Jsou to totiž náramní siláci. Jenomže doposud svou sílu před okolním světem tak trochu ukrývali. Celý svůj dosavadní život totiž strávili doma. Doma u maminky.

Ta se o ně starala, prala jim, uklízela a báječně jim vyvářela. Tři bratři si žili, no jako ta prasátka v žitě. A ne a ne opustit rodné hnízdo. Jenže jednoho dne už jejich mámě došla trpělivost. Řekla jim, že musí vyrazit do světa. Na zkušenou. Když už jsou jednou tři bratři, jako z pohádky, tak se to od nich tak nějak očekává.

A jak už to tak v pohádkách bývá, napekla jim na cestu buchty a dala jim také několik rad. Nejdůležitější byla samozřejmě rada třetí a poslední: „Nezapomeňte, že nejsilnější budete pouze tehdy, když své síly spojíte!“ Jenže právě tuhle radu tři bratři nejspíše na odchodu neslyšeli, anebo jí neporozuměli. Protože sotva paty z domu vytáhli, okamžitě se každý vydal jiným směrem. Trvalo pak ještě nějaký čas, než se jejich cesty opět spojily a oni konečně pochopili, že společně se to lépe táhne.

Simulante Bande

VERTEDANCE, DVA, DIVADLO ARCHA – CZ

Žijí tu s námi, ale my se občas tváříme, jako by byli neviditelní. Jindy na ně zas civíme, jako by spadli z kosmu. Trochu je obdivujeme, trochu se jich bojíme, často je litujeme. Skoro nic o nich nevíme.

Proč je stále vyčleňujeme z našeho kruhu? Proč jsme tu stále „my“ a „oni“? Jejich přijetím můžeme všichni jen získat. Získat tolik, že si to možná ani nedovedeme představit. Pojďme si to společně představovat, i „jen na chvíli“ se počítá! V inscenaci zkoumají VerTeDance neotřelé možnosti pohybového vyjádření zdravého a fyzicky handicapovaného člověka, relativnost pojmu handicap i křehký kosmos mezilidských vztahů. Své často neviditelné limity přetavily netanečnice Alena Jančíková a Zuzana Pitterová do neuvěřitelných výkonů, ve kterých jim „asistují“ profesionální tanečníci Helena Arenbergerová a Petr Opavský. Autorskou hudbu k představení vytvořila skupina DVA.

„Jedinečný kvartet interpretů tvoří profesionálové a dvě handicapované amatérky. To, jak se tu oba světy propojí, bere dech: smutný, ale nesentimentální humor, shazující falešný soucit zdravých i sklony k uzurpátorství těch druhých. Nutno vidět!“ (Vladimír Just, Lidové noviny, 9. 6. 2012)

Simulante_bande_foto_Vojta_Brtnicky-3

Simulante_bande_foto_Vojta_Brtnicky-4

L’Insolite Mécanique – Je brasse de l’air / Francie

V představení Vířím vzduch Magali Rousseau představuje poetické mechanismy, které vytvořila v posledních deseti letech. Absolvovala dlouhou instinktivní cestu k pochopení, že všechny tyto ocelové bytosti jsou součástí stejného příběhu. Jejího vlastního příběhu.

Říká jednoduchá, osobní, intimní slova. Projdeme se s ní v nekonečném vesmíru osídleném stroji, které střídavě vstupují do světla a ožívají. Všechny se s vynalézavostí sobě vlastní pokoušejí odletět, i když víme, že se jim to nepodaří. Její mechanismy jsou jemné, inteligentní, poetické, osamělé, jemné. Obývají určitou oblast naší představivosti živenou našimi nadějemi i strachy. Každý tak může spatřit kousek sebe sama.

“Sleduji mikro-pohyby. Jemné, pravidelné a chaotické pohyby křehkých organismů. Toto je moje divadlo iluzí. Bláznivé stroje, legrační, smutné, sladké, agresivní, odhodlané, bezmocné. Utíkají, chtějí se dostat pryč. Pokouší se odletět, ale neuspějí. Víří vzduch, snaží se vyletět vysoko, ale vždy ztroskotají. Neúnavně opakují tytéž gesta a snaží se nám říct svým vlastním způsobem svůj příběh. Vyzývají k naší citlivosti k bytostem a věcem, k naší schopnosti cítit, hrát, pochopit. ”

Společnost l’Insolite Mécanique byla založena v roce 2015 jako kreativní prostor na půli cesty mezi mechanizovaným divadlem, instalací plastik a představením.

Magali Rousseau studovala na Umělecké škole v Štrasburku. Tam se vyučila v kovodělných, dřevozpracujích a klenotnických dílnách a v roce 2008 získala cenu Voecklin Awards and honors.

je brasse de l'air 2- cre-dit-Julien Joubertje brasse de l'air 3 - cre-dit-Julien Joubert

Gulliverovy cesty

Fantaskní příhody a setkání s různými bytostmi jiných světů nabízejí satirický pohled na naší každodenní realitu. Zažijete neuvěřitelná dobrodružství, která tento lodní lékař prožije u maličkých obyvatel Liliputu, u brobdingnackých obrů, u učenců na létajícím ostrově Laputa a nakonec u moudrých koní Hvajninimů. 

Bajka je loutková scéna Těšínského divadla. Hraje nejen na svém domovském jevišti, ale i v regionu, po obou stranách řeky Olše, hostuje také v zahraničí. Bajka je výjimečná tím, že připravuje představení ve dvou jazykových verzích, v češtině a polštině. Bajka vznikla v roce 1948 jako Loutkové divadlo Polského kulturně-osvětového svazu. V roce 2008 byla připojena k Těšínskému divadlu. Bajka se snaží přivést malého diváka do divadelního světa, a proto jednou z tendencí je přivážet děti z nedalekých měst a vesnic přímo do Těšínského divadla, ale také stále vyjíždí a setkává se s diváky ve venkovních prostorách. Mottem Bajky je: Musí tam být loutky!!!

 

The famous story of the traveller and ship’s surgeon Lemuel Gulliver in a new, original treatment. For audiences 6 years of age and up.

www.tdivadlo.cz

Cha cha cha aneb Charlie Chaplin a jiná scházka

DIVADLO ALFA – CZ

Maňásková expedice do království němé filmové grotesky aneb Než komedie byla králem… Nejslavnější inscenací plzeňského Divadla ALFA v celé jeho téměř padesátileté historii byli nepochybně „Tři mušketýři“ z roku 2006. Jako základní inspirace (samozřejmě vedle Dumasova románu) nám posloužila němá filmová groteska francouzského komika Maxe Lindera „The Three Must Get There“ z roku 1922. Ostatně němá groteska a akční maňáskové divadlo mají mnoho společného, nejspíše včetně společných kořenů.

Nyní, po téměř 10 letech, zastesklo se nám opět po onom „nádherném světě legrace“, jehož hlavními stvořiteli byli Charles Chaplin, Buster Keaton (Frigo), Laurel a Hardy, a několik dalších proslulých komiků, v neposlední řadě i populární Keystonští strážníci. A stejně jako v případě „Tří mušketýrů“, nehodláme jen kopírovat notoricky známé scény z filmů těchto klasiků, nýbrž přinášíme úplně nový scénář, v němž se výše jmenovaní komici setkávají ve společně hraném příběhu.

Tento nový příběh, jakoby předurčený pro filmovou grotesku, je však zároveň obrazem cesty komiků od cirkusu, divadla a music-hallu k filmu, tedy toho, co bylo předtím, než němá filmová groteska načas (a vlastně navěky) opanovala plátna kin. V komických episodách se postupně představí Chaplin, Frigo a Laurel + Hardy, a jistě ne náhodou všechny tyto epizody ústí do honičky výše zmíněných komiků se strážníky, jichž stále přibývá. Nakonec se všichni sejdou ve filmovém studiu Macka Sennetta, kde propukne nefalšovaná dortová bitva!

Představení provází pro tento druh produkce rovněž typický pianista (a zároveň lepič plakátů). Vzhledem k tomu, že scénář vychází z klasické filmové grotesky, která za posledních sto let dokázala rozesmát milióny lidí po celém světě, i vzhledem
k tomu, že inscenace (stejně jako její předobraz) se obejde beze slov, věříme, že „Cha, cha, cha“ si své diváky najde kdekoliv na Zeměkouli…

Nákupní košík
Košík je prázdný!
Pokračovat v nákupu